11 C 88/2022-36 — Okresní soud v Chrudimi

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] požadoval žalobce na žalovaném zaplacení 6 830,27 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 28.10.2020 do zaplacení, z titulu povinnosti zaplatit za konkrétní služby netelekomunikační povahy, které z příkazu žalovaného provedl a řádně a včas uhradit částky za poskytnuté koncové zařízení. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, a to ani přes upomínku. Žalovaný byl v řízení, v němž jej soud obesílal na adresu trvalého pobytu vedenou v centrální evidenci obyvatel (§ 46b písm. a) občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“) zcela pasivní. Soud vycházel z toho, že žalovaný si musí střežit svá práva a dbát, aby adresa jeho trvalého pobytu byla náležitá. Neshledal důvod k ustanovení opatrovníka. Soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Ze spisu soud zjistil tyto skutečnosti. Mezi žalovaným a žalobcem byly uzavřeny účastnické smlouvy dne [datum] k celkem třem aktivovaným telefonním číslům (viz číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 16 druhá strana, dále„ p.v.“ až 24). Žalovaný čerpal netelekomunikační služby, převzal koncové zařízení, které se zavázal včas a řádně splatit, včetně povinnost uhradit paušální náhradu za nevrácení zařízení. Žalovaný se zavázal platit poskytovateli částky za čerpané služby a poskytnutá plnění, které však po vyfakturování neplatil. Šlo konkrétně o faktury na tyto částky splatné v těchto dnech: 4.000 - Kč dne 27.10. 2020 (č.l. 16), 594 - Kč dne 20.6.2019 (č.l. 14 p.v.), 1.150 - Kč dne 20.3.2020 (č.l. 13), 1.087 - Kč dne 20.5.2020 (č.l. 11 p.v.). Žalovaný byl před podáním žaloby marně upomenut o zaplacení žalované částky. Žalovaný těmto tvrzením žalobce a jeho důkazním návrhům neoponoval. Zjištěné skutečnosti soud vyhodnotil takto. Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit (§ 1721 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“). Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena (§ 1746 odst. 2 občanského zákoníku). Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla uzavřena dohoda o poskytování služeb elektronických komunikací, v souvislosti s níž žalobce poskytoval žalovanému plnění netelekomunikační povahy, za něž žalovaný nezaplatil. Žalovaný využil tyto statky a služby, cenu za ně však nezaplatil a nesplnil tak svůj závazek (§ 1721 občanského zákoníku). Dlužné částky byly vyúčtovány s výše uvedenou splatností, od následujícího dne se tak žalovaný ocitl v prodlení s placením žalované částky. Žalobce je tak oprávněn žádat s ohledem na § 1970 občanského zákoníku úroky z prodlení, které požaduje ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty dané ve výzvě k zaplacení, do zaplacení. Jejich výše pak vychází z nař. vl. č. 351/2012 Sb. Soud tedy žalobě vyhověl, žalobci přiznal požadovanou částku (výrok I.). Soud se dále zabýval rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, o níž rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta druhá občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“, neboť žalobce měl úspěch ve věci a částečně vzal žalobu zpět pro chování žalovaného. Žalobce vynaložil náklady na soudní poplatek ve výši 400 - Kč. Na nákladech právního zastoupení žalobce vynaložil důvodně náklady za tři prvotní úkony právní služby, a proto žalobci za provedené úkony dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ advokátní tarif“, náleží odměna 200 - Kč za jeden úkon a náhrada hotových výdajů 100 - Kč za jeden úkon, celkem 3 krát 300 - Kč, tj. 900 - Kč, což po přičtení 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), spolu se zaplaceným soudním poplatkem 400 - Kč činí 1.489 - Kč, které je žalovaný podle § 149 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (výrok III.). O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.