12 C 135/2022-49 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu doručenou dne 13.6.2022 ve znění opravy z 7.11.2019 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované jí zaplatit částku 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč od 20.4.2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč, částky 1 800 Kč, částky 6 408 Kč a částky 800 Kč na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že je oprávněným poskytovatelem spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 169 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a je vedená v seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeném Českou národní bankou. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru dne 16.3.2022 k jeho žádosti ze dne 16.3.2022 spotřebitelský úvěr ve výši 6 000 Kč splatný původně dne 18.4.2022. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni sjednaný poplatek, žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě žalobkyni nevrátil ani po řadě urgencí a upomínek. Před poskytnutím úvěru žalovanému žalobkyně nejprve posoudila dlužníkovu schopnost poskytnutý úvěr splácet s řádnou pečlivostí v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Metodika posouzení úvěruschopnosti aplikovaná žalobkyni vychází jednak z jeho vnitřních předpisů vyhodnocovaných ČNB v rámci řízení o udělení licence nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů, dále pak z ostatních doporučení ČNB, konkrétně z jejich benchmarků a dále z individuálních stanovisek ČNB přímo adresovaných žalobkyni. Jednotlivé kroky posouzení úvěruschopnosti jsou v konkrétní podobě včetně přesných číselných hodnot k dispozici v příloze (důkazu) nazvané "skóringová karta" a současně blíže popsány níže. Jako první žalobkyně provedla tzv. preskóring, který primárně vychází ze statistického modelu, reflektujícího dlouhodobě získávaná faktická data, která mají vliv na posouzení úvěruschopnosti, na základě tohoto statistického modelu byla žalobkyní vyhodnocena řada relevantních, individuálních parametrů vztahujících se přímo k žalovanému a jeho žádosti, posuzuje se např. věk žadatele, obec a kraj bydliště, kvalita a časová osa žádosti, apod. Konkrétní parametry včetně jejich vyhodnocení jsou obsaženy ve skóringové kartě. Na tomto základě získal žalovaný v rámci algoritmu žalobkyně skóre, které převyšuje práh ve výši 355, který je první nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru. Žalobkyně si tak v důsledku kladného výsledku od žalovaného dále vyžádala potvrzení o příjmech žalovaného formou výplatní pásky vydané zaměstnavatelem/daňovým přiznáním / výpisem z bankovního účtu, jsou předloženy jako důkaz (daňové přiznání za období 01-12/21), žalobkyně z něj vypočetla průměrný čistý měsíční příjem žalovaného ve výši minimálně 23 433 Kč, příjem žalovaného nepochází výhradně z dávek od státu, ale z jeho pracovní činnosti. Informace o výdajích žalovaného žalobkyně získala z prohlášení žalovaného a ze statistického modelu vycházejícího z dat publikovaných Českým statistickým úřadem. Žalobkyně odkazovala na rozsudek NSS č. j. [číslo jednací] a komentář k zákonu o spotřebitelském úvěru ([příjmení], [jméno]. Zákon o spotřebitelském úvěru: komentář. V [obec]: [nakladatelství], [rok], [anonymizováno] edice komentované zákony. ISBN [tel. číslo] [číslo]), konkrétně pak část k § 86 zmíněného zákona, kdy má za to, že jí zvolené řešení koresponduje se závěry obsaženými v citovaném komentáři. Žalobce při výpočtech nezbytných pro posouzení úvěruschopnosti vedle informací poskytnutých žalovaným vychází z pravidelně zveřejňovaných dat ČSÚ, která konkrétně a individuálně žalobce aplikuje vždy na daného spotřebitele podle hledisek, která ČSÚ ve svých statistikách rozlišuje (např. věk, bydliště, apod.). Po zohlednění výše uvedených faktů žalobkyně výpočtem a porovnáním individuálních dat zjistila a ověřila měsíční výdaje žalovaného ve výši 5 103 Kč za bydlení a energie a 5 764 Kč na osobní výdaje. Za účelem zjištění dosavadního plnění závazků ze strany žalovaného a zjištění případné míry zadluženosti žalovaného žalobkyně provedla lustraci centrální evidence exekucí (důkaz – výpis exekucí), lustraci insolvenčního rejstříku (důkaz - záznam ve skóringové kartě), ověření úvěrové zprávy z registru úvěrů REPI (důkaz - záznam ve skóringové kartě). V registru exekucí a insolvenčním rejstříku neměl žalovaný žádný záznam. Z registru REPI žalobkyně zjistila pravidelné měsíční splátky žalovaného 975 Kč. Žalobkyně vzala také v úvahu fakt, že žalovaný s ní uzavřel v minulosti jiné úvěrové smlouvy, které řádně splatil. Dále byly žalobkyní provedeny propočty životního minima a volných prostředků žalovaného ve vztahu k jeho schopnosti úvěr splácet metodou zátěžového testování negativních scénářů na schopnost splácet úvěr (např. ztráta zaměstnání, záporná amortizace úrokových sazeb apod.), a to vždy, tj. u každého jednoho modelu, s kladným výsledkem, ve všech scénářích (celkem bylo zvažováno 5 scénářů), by žalovaný disponoval nezbytnými prostředky na splacení žalovaného úvěru i za situací, kdy by se mu příjem snížil, zvedly by se úrokové sazby, apod. Postup výpočtu je opět podrobně rozveden v přiložené skóringové kartě. Totožnost žalovaného žalobkyně před poskytnutím úvěru vícekrokově ověřila, a to jednak po odeslání žádosti o úvěr žalovaným ho prostřednictvím prostředků komunikace na dálku přes síť internet požádala o zaslání registrační a ověřovací platby 1 Kč z bankovního účtu žalovaného spolu s žalobkyní vygenerovaným variabilním symbolem, což žalovaný učinil. Ověřovací platba 1 Kč byla odeslána dříve z toho důvodu, že účastníci uzavřeli v minulosti více úvěrových smluv, které řádně žalovaný splatil. Ověřovací poplatek byl požadován před první poskytnutou smlouvu a případně při každé změně čísla bankovního účtu žalovaného. Jméno vlastníka bankovního účtu na bankovním výpise se shodovalo se jménem v žádosti a v zaslaném občanském průkazu (předložen jako důkaz). Žalovaný dosud na úhradu úvěru ničeho neuhradil. Podle článku 7.4. smlouvy žalobkyně odeslala žalovanému doporučeně poštovní zásilkou dvě upomínky k úhradě (připojený důkaz), tím žalobkyni pro prodlení žalovaného vznikly prokazatelné náklady na jejich odeslání – administrativní zátěž, poštovné, doručení upomínek přepravci, apod., za což byla naúčtovaná náhrada vynaložených nákladů s nimi spojenými stanovené vypočtenou částkou 450 Kč, resp. 650 Kč, kdy částky zohledňují především časovou náročnost přípravy těchto upomínek a k tomu další související náklady například na jejich odeslání naším pracovníkem, poštovné, apod. Protože žalovaný na upomínky nereagoval, předala žalobkyně pohledávku k inkasnímu řízení, za což naúčtovala 1 500 Kč představujících především poplatek inkasní agentuře na úhradu jejích nákladů - korespondence, telefonáty, administrativa, služby dodavatelům a inkasní pracovníci v terénu, apod., odesílání SMS a emailových upomínek a telefonování dlužníkovi po splatnosti, kdy podle žalobkyně jde o náklady žalobkyní vynaložené a již zaplacené za účelem kontaktování dlužníka ve snaze se s ním domluvit na splacení jeho dluhu (přesný výpočet všech účelně vynaložených nákladů je přílohou návrhu). I výše všech těchto nákladů byla podle žalobkyně předmětem zkoumání ze strany ČNB. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni za poskytnutí úvěru sjednaný jednorázový poplatek. Podle žalobkyně na takto sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru nelze aplikovat judikaturu Nejvyššího soudu zabývající se výší úroku ve vztahu k hodnotě vzájemného plnění (např. rozhodnutí sp. zn. 4 Tdo 416/2013). Je půjčována v absolutní hodnotě sice poměrně nízká částka, ovšem naproti tomu stojí fixní náklady žalobkyně především na posouzení úvěruschopnosti dlužníka, spočívající zejména v odměnách pracovníků, poplatků za dotazy do registrů apod., kdy tyto jsou nezávislé na výši zapůjčené částky a žalobce je z výnosu z poplatku musí pokrýt. Poplatek za poskytnutí úvěru 6 408 Kč, na kterém se žalovaný a žalobce dohodli, je zákonný a přiměřený. Protože žalovaný nesplnil své povinnosti ze smlouvy z článku 7.2 a 7.3, byla mu naúčtována smluvní pokuta dvakrát 900 Kč, tj. 1800 Kč odpovídajících 30% jistiny, čímž bylo vyhověno dikci §121 zákona o spotřebitelském úvěru. Přes předžalobní výzvu z 26.4.2022 uhrazeno žalovaným nebylo. 2. Proti soudem vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor, který zdůvodnil tím, že zdůvodnil tím, že uplatněný nárok násobně převyšuje případnou pohledávku a je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný dohledal, že mu byla skutečně poskytnuta zápůjčka 6 000 Kč, stalo se tak v době, kdy trpěl těžkou formou paranoidní psychózy a dalšími psychiatrickými diagnozami. K rapidnímu zhoršení zdravotního stavu došlo bez vlastní příčiny, žalovaný se stal obětí protiprávního jednání s přímou odpovědností Ministerstva spravedlnosti. Od května byl žalovaný hospitalizován v [anonymizována čtyři slova]. Celou situaci by žalovaný chtěl vyřešit smírem s co nejnižšími náklady. Rozhodně se však žalovaný nezavázal platit výše zmíněné poplatky, pokud ano, nechť žalobkyně doloží podepsanou smlouvu, k