12 C 139/2021-37 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu podanou dne 28.6.2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky 4 940 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 419,90 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 4 940 Kč od 25.6.2019 do zaplacení ve výši 8,5% ročně, a 1 489 Kč na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 5.5.2017 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce [číslo] s nedílnou součástí – smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 7 233 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 431 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 276 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 3 526 Kč, (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 254 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29.6.2018. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 3 060 Kč, pak už nebylo uhrazeno ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 24.6.2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek 24.6.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 16 248,83 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném vrácení pouze bezdůvodného obohacení 4 940 Kč vzniklého na straně žalovaného (poskytnutých 8 000 Kč – vrácených 3 060 Kč) se zákonným úrokem z prodlení. Ke kapitalizovanému úroku 419,90 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok ve výši 8,5% ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4 940 Kč od 30.6.2018, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 24.6.2019. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl pro nedoručení žalované zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] 5.5.2017 smlouvu o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce uvedené na zadní straně formuláře. [právnická osoba] poskytla smlouvou žalovanému 8 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit [anonymizováno] poplatek 7 233 Kč sestávající z úroku 1 431 Kč, nákladů za administrativní činnost 3 526 Kč a z částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení 2 276 Kč, které měl podle smlouvy žalovaný zaplatit v 59 týdenních splátkách po 254 Kč a 60. splátka činí pouze 247 Kč. Splátky jsou splatné vždy do rukou osoby oprávněného zástupce Providentu. RPSN činila 246,19%, zápůjční úroková sazba byla uvedena 29% ročně. Týdenní splátky po 254 Kč (247 Kč) měly být spláceny týdně s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy 5.5.2017. Žalovaný potvrdil podpisem smlouvy, že si od [anonymizováno] částku 8 000 Kč převzal hotově. 4. Podle zákaznické karty žádal žalovaný o zápůjčku 10 000 Kč, žalovaný nebyl zaměstnán, byl v evidenci úřadu práce s čistým příjmem 4 800 Kč, jeho ostatní příjmy byly 5 200 Kč, od ledna do dubna 2017 měl dohodu u provedení práce. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že [právnická osoba] postoupila k 24.6.2019 žalobkyni pohledávky včetně pohledávky ze smlouvy za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že [právnická osoba] sepsala 24.6.2019 pro žalovaného oznámení o tom, že postoupila k 24.6.2019 žalobkyni pohledávku na základě smlouvy za žalovaným, výše dluhu činila 16 248,83 Kč bez příslušenství. Uhrazeno mělo být do 10 dnů od obdržení dopisu. Výzva nebyla doložena dřívějším dokladem o doručení, pravděpodobně jím je až podací lístek z 17.7.2019 o podání doporučeného dopisu k přepravě ze strany žalobkyně vůči žalovanému. 6. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že u smlouvy bylo žalovaným uhrazeno celkem 3 060 Kč, na jistině zůstalo k úhradě 8 000 Kč. 7. Z předžalobní upomínky a z podacího lístku bylo zjištěno, že byl žalovaný doporučeným dopisem zaslaným 13.3.2020 vyzván, aby uhradil 15 574,62 Kč z titulu neuhrazené zápůjčky ve 15 574,62 Kč nejpozději do 19.3.2020 s tím, že jinak bude dluh vymáhán soudní cestou. 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 obč. zákoníku). Podle § 2394 obč. zákoníku bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.. Bezdůvodně se podle odstavce druhého téhož ustanovení obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). 9. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] 5.5.2017 smlouvu o zápůjčce, na základě níž bylo tímto subjektem žalovanému poskytnuto 8 000 Kč, které měly být splaceny v 59 splátkách po 254 Kč týdně, poslední 60. splátka ve výši 247 Kč, celkem tedy měl žalovaný uhradit žalobkyni za 60 týdnů 15 233 Kč. Poplatek za zápůjčku 7 233 Kč na 60 týdnů tak představuje 6 269 Kč za 52 týdnů, což je 78% z 8 000 Kč. Žalovaný přes výzvu soudu netvrdil ani neprokazoval skutečnosti vylučující existenci žalovaného nároku žalobkyně, tedy, že by podle smlouvy o zápůjčce zaplatil či že by zaplatil více, než tvrdí žalobkyně, či že by byly dány okolnosti vylučující existenci žalovaného nároku. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně jakožto prokázaného právního nástupce původního věřitele o tom, že žalovaný řádně nesplácel a ani přes výzvu vzniklý dluh neuhradil, po uplynutí 60 týdnů, tj. k 29.6.2018 se stal celý zbývající dluh splatným. [právnická osoba] následně postoupila své pohledávky vůči žalovanému žalobkyni k 24.6.2019. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně zaplatil celkem 3 060 Kč, které žalobkyně započetla na jistinu, protože žaluje pouze o bezdůvodné obohacení vzniklé žalovanému na úkor právního předchůdce žalobkyně, kterýžto nárok jí byl postoupen, a k němu zákonný úrok z prodlení.. 10. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2991 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., protože se žalobkyně domáhala pouze vrácení nevrácené poskytnuté jistiny a to z titulu právě bezdůvodného obohacení a nikoli nároků ze smlouvy o zápůjčce. Žalovaný nemusel své břemeno tvrzení a břemeno důkazní, na svou obranu ničeho netvrdil, soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně, která byla prokázána listinnými důkazy. Žalobkyně prokázala, že žalovanému na základě smlouvy její právní předchůdkyně [právni