12 C 139/2022-54 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu podanou dne 28.4.2022 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalovanému uloženo zaplatit částku 2 560 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 517,87 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 560 Kč od 30.11.2019 do zaplacení ve výši 8,05% ročně, částku 529 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 156,32 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 529 Kč od 30.11.2019 do zaplacení ve výši 8,05% ročně a na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dvě smlouvy nazvané smlouva o půjčce, a to jednu dne 20.3.2016 a druhou dne 13.6.2016 s právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO]. V důsledku fúze sloučením se dne 30.9.2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba] společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]), [IČO]. Na základě uzavřené smlouvy ze dne 13.6.2016 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému 18 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit úrok zapůjčené peněžní prostředky 2 520 Kč a odměnu za administrativní činnost 3 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek 7 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 540 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24.7.2017. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil celkem 15 440 Kč. Ke dni postoupení 29.11.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 15 880 Kč. Žalobkyně jako právní nástupkyně žalobkyně žaluje o úhradu 2 560 Kč na dlužné jistině (rozdíl poskytnutých 18 000 Kč a uhrazených 15 440 Kč) a dále o úhradu 517,87 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení z dlužné jistiny 2 560 Kč od 25.7.2017 do 29.11.2019 při výši 8,05% ročně a dále pak zákonný úrok z prodlení 8,05% ročně z jistiny 2 560 Kč od 30.11.2019 do zaplacení. Na základě uzavřené smlouvy ze dne 20.3.2016 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému 21 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit úrok zapůjčené peněžní prostředky 2 940 Kč a odměnu za administrativní činnost 4 200 Kč, za hotovostní inkaso splátek 8 400 Kč a za životní pojištění ve výši 522 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 639 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30.4.2017. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil celkem 20 471 Kč. Ke dni postoupení 29.11.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 16 591 Kč. Žalobkyně jako právní nástupkyně žalobkyně žaluje o úhradu 529 Kč na dlužné jistině (rozdíl poskytnutých 21 000 Kč a uhrazených 20 471 Kč) a dále o úhradu 156,32 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení z dlužné jistiny 529 Kč od 1.5.2017 do 29.11.2019 při výši 8,05% ročně a dále pak zákonný úrok z prodlení 8,05% ročně z jistiny 529 Kč od 30.11.2019 do zaplacení. Přes předžalobní výzvu k úhradě nedošlo. 2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalované do vlastních rukou zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný žádal 20.3.2016 o 21 000 Kč, které by splácel 58 týdnů. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že 20.3.2016 uzavřel žalovaný s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí 21 000 Kč při pevném úroku 2 940 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání poplatku za administrativní činnost 4 200 Kč, při hotovostním inkasu splátek 8 400 Kč a pojistné 522 Kč, tj. celkem měl žalovaný uhradit 37 062 Kč, který měl žalovaný splatit v 58 týdenních splátkách po 639 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy. 4. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný žádal 13.6.2016 o 18 000 Kč, které by splácel 58 týdnů. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že 13.6.2016 uzavřel žalovaný s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí 18 000 Kč při pevném úroku 2 520 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání poplatku za administrativní činnost 3 600 Kč, při hotovostním inkasu splátek 7 200 Kč, tj. celkem měl žalovaný uhradit 31 320 Kč, který měl žalovaný splatit v 58 týdenních splátkách po 540 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy. 5. Ze smlouvy o postuoupení pohledávek bylo zjištěno, že se 29.11.2019 [právnická osoba], [IČO] dohodla se žalobkyní, že jí budou postoupeny i obě pohledávky za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeně zaslaným dopisem 13.12.2019 v něm byl žalovaný informován o postoupení pohledávky 38 761 Kč bez příslušenství na žalobkyni, kde na příslušenství se má žalovaný informovat telefonicky. Podle výpisu z obchodního rejstříku se v důsledku fúze sloučením dne 30.9.2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba] společnost [právnická osoba], [IČO], dnes pod názvem [právnická osoba]. 6. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že 4.9.2020 byla žalovanému doporučeně zaslána výzva k úhradě celkem 68 977,83 Kč ze tří smluv o půjčce do 18.9.2020 s tím, že jinak bude zahájeno soudní řízení ve věci. 7. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). 8. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] dvě smlouvy o poskytnutí peněz a to 20.3.2016 částky 21 000 Kč a 13.6.2016 o poskytnutí částky 18 000 Kč, ke splacení mělo dojít v 58 týdenních splátkách, kdy u první smlouvy mělo být uhrazeno do 30.4.2017, u druhé smlouvy do 24.7.2017. Žalovaný na první smlouvu uhradil celkem 20 471 Kč, na druhou smlouvu 15 880 Kč. Žalovaný přes výzvu soudu netvrdil ani neprokazoval skutečnosti vylučující existenci žalovaného nároku žalobkyně, tedy, že by podle smlouvy o zápůjčce zaplatil či že by zaplatil více, než tvrdí žalobkyně, či že by byly dány okolnosti vylučující existenci žalovaného nároku. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně jako právního nástupce původního věřitele o tom, že žalovaný uhradil celkem na první smlouvu 20 471 Kč a na druhou smlouvu 15 880 Kč. K 30.9.2016 došlo k právnímu nástupnictví původní [příjmení] [jméno] [příjmení], jak je blíže popsáno pod bodem 5 odůvodnění tohoto rozsudku. Pak tento věřitel následně postoupil své pohledávky vůči žalovanému žalobkyni k 29.11.2019. Žalobkyně po žalovaném požaduje pouze nevrácenou jistinu a z ní zákonný úrok z prodlení u každé ze smluv. 9. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2991 a násl. a § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a shledal, že žaloba byla podána důvodně. Mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovaným byly sjednány smlouvy o poskytnutí finančních částek za úrok, kdy měl žalovaný poskytnuté jistiny splácet spolu s úroky a poplatky. Na smlouvu z 20.3.2016, kdy bylo poskytnuto 21 000 Kč původním věřitelem žalovaný uhradil 20 471 Kč, k datu uplynutí sjednané doby splácení 30.4.2017 tak na jistině dluží 529 Kč. Na smlouvu z 13.6.2016, kdy bylo poskytnuto 18 000 Kč původním věřitelem žalovaný uhradil 15 440 Kč, k datu uplynutí sjednané doby splácení 24.7.2017 tak na jistině dluží 2 560 Kč. Tehdy zákonný úrok z prodlení činil 8,05% ročně. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 2 560 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 560 Kč od 25.7.2017 do zaplacení ve výši 8,05% ročně, částku 529 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 529 Kč od 1.5.2017 do zaplacení ve výši 8,05% ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (§ 160 o.s.ř.). Protože kapitalizované úroky pro část žalovaného období úroku z prodlení neodpovídaly jsou výší zákonné výši, soud v tomto přesahu žalobu zamítl, kdy vyčíslil úrok z prodlení pouze roční sazbou a počátkem a koncem období, za které má žalovaný povinnost úrok z prodlení zaplatit. 10. Pro plný úspěch žalobkyně ve věci jí soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu