12 C 200/2021-34 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu podanou dne 29.6.2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky bezdůvodného obohacení 8 058 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 414,09 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 8 058 Kč od 21.1.2020 do zaplacení ve výši 10% ročně a 1 489 Kč na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 25.5.2018 s právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce [číslo] s nedílnou součástí – smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 8 917 Kč jakožto součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 789 Kč, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení 4 180 Kč a poplatek zavedení zákaznického účtu a komfortní splácení 2 948 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19.7.2019. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalovaný od uzavření smlouvy uhradil 1 942 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 20.1.2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek 20.1.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 23 528,75 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 8 058 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 414,09 Kč (úrok ve výši 10% ročně počítaný z dlužné jistiny 8 059 Kč od 20.7.2019 do 20.1.2020), úroků z prodlení ve výši 10% ročně z dlužné jistiny 8 058 Kč od 21.1.2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou, dlužná částka nebyla uhrazena. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl pro nedoručení žalované zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba], [IČO], 25.5.2018 smlouvu o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. [právnická osoba] poskytla smlouvou žalovanému 10 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit [anonymizováno] poplatek 8 917 Kč sestávající z úroku 1 789 Kč, částky za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení 4 180 Kč a částky zavedení zákaznického účtu a komfortní splácení 2 948 Kč, které měl podle smlouvy žalovaný zaplatit v 59 týdenních splátkách po 316 Kč a 60. splátka činí pouze 273 Kč. Splátky jsou splatné vždy do rukou osoby oprávněného zástupce [anonymizováno]. Týdenní splátky po 489 Kč (473 Kč) měly být spláceny týdně s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy 25.5.2018. Žalovaný potvrdil podpisem smlouvy, že si od [anonymizováno] částku 10 000 Kč převzal hotově. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 20.1.2020 bylo zjištěno, že [právnická osoba] postoupil pohledávky žalobkyni, mimo jiné i pohledávku za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že [právnická osoba] sepsala 20.1.2020 pro žalovaného oznámení o tom, že postoupila k 20.1.2020 žalobkyni pohledávku na základě smlouvy za žalovaným, výše dluhu k 20.1.2020 činila 23 528,75 Kč bez příslušenství. Uhrazeno mělo být do 10 dnů od obdržení dopisu. Výzva nebyla doložena dřívějším dokladem o doručení, pravděpodobně jím je až podací lístek z 14.2.2020 o podání doporučeného dopisu k přepravě ze strany žalobkyně vůči žalovanému. 5. Z předžalobní upomínky a z podacího lístku bylo zjištěno, že byl žalovaný doporučeným dopisem zaslaným 26.2.2021 vyzván, aby uhradil 22 492,98 Kč z titulu neuhrazené zápůjčkyn ejpozději do 12.3.2021 s tím, že jinak bude dluh vymáhán soudní cestou. 6. Podle §§ 2390, 2392 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Bezdůvodně se podle odstavce druhého téhož ustanovení obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení podle § 1968 občanského zákoníku. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 obč. zák.). 7. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] 25.5.2018 smlouvu o zápůjčce, na základě níž bylo tímto subjektem žalovanému poskytnuto 10 000 Kč, které měly být splaceny v 60 splátkách, poslední 19.7.2019, celkem tedy měl žalovaný uhradit žalobkyni za 60 týdnů 18 917 Kč. Poplatek za zápůjčku 8 917 Kč na 60 týdnů tak představuje 7 728 Kč za 52 týdnů, což je 77% z 10 000 Kč. Žalovaný přes výzvu soudu netvrdil ani neprokazoval skutečnosti vylučující existenci žalovaného nároku žalobkyně, tedy, že by podle smlouvy o zápůjčce zaplatil či že by zaplatil více, než tvrdí žalobkyně, či že by byly dány okolnosti vylučující existenci žalovaného nároku. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně jakožto prokázaného právního nástupce původního věřitele o tom, že žalovaný řádně nesplácel a ani přes výzvu vzniklý dluh neuhradil vyjma 1 942 Kč, po uplynutí 60 týdnů, tj. k 19.7.2019 se stal celý zbývající dluh splatným. [právnická osoba] následně postoupila své pohledávky vůči žalovanému žalobkyni k 20.1.2020. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně nezaplatil ke dni postoupení na jistině 8 058 Kč. 8. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2991 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že byla žaloba ohledně bezdůvodného obohacení podána v celém rozsahu důvodně. Mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovaným byla sjednána smlouva o zápůjčce, kdy za poskytnutí zápůjčky 10 000 Kč se žalovaný zavázal do 60 týdnů ode dne převzetí jistiny zaplatit poplatky v celkové výši odpovídající 77% z jistiny, k datu splatnosti 19.7.2019 měla proběhnout celá úhrada. Tehdy zákonný úrok z prodlení činil 10 % ročně. Žalobkyně nežalovala o nároky podle uzavřené smlouvy, ale pouze o bezdůvodné obohacení. Soud proto nemusel zkoumat například úroky, kdy v daném případě úroková míra, byť pod pojmem„ celkový poplatek“ 77% výrazně přesahuje obvyklou výši úroku z úvěru poskytovaných v roce 2018, a tomu odpovídající smluvní ujednání by soud shledal v rozporu s dobrými mravy, a proto absolutně neplatná. žalobkyně požadovala pouze bezdůvodné obohacení, které spočívá v nevrácené částce jistiny, kterou původní věřitel žalovanému poskytl, tj. z 10 000 Kč odečteno vrácených 1 942 Kč, rozdíl pak představuje správně žalovaných 8 085 Kč. Z něj žalobkyně důvodně požadovala i úrok z prodlení, protože je evidentní, že si žalovaný musel být vědom při podepsané smlouvy, dokdy má celou částku vrátit, tj. do 19.7.2019 Dnem následujícím je žalovaný v prodlení. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 8 058 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 414,09 Kč a zákonný úroku z prodlení z částky 8 058 Kč od 21.1.2020 do zaplacení ve výši 10% ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (§ 160 občanského soudního řádu). 9. Pro plný úspěch žalobkyně ve věci jí soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a odměny za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle advokátního tarifu za 2,5 hlavního úkonu právní pomoci po 200 Kč, 3 x režijní paušál 100 Kč a 21 %