4 C 209/2021-18 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že mezi původním věřitelem, společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 3.5.2019 k uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný obdržel finanční prostředky ve výši 50.000 - Kč, zavázal se úvěr splatit formou 36 měsíčních splátek splatných vždy k 3. dni v měsíci, výše splátky činila 2.916,41 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobci. K výzvě soudu, aby žalobce sdělil, kolik bylo na úvěr žalovaným uhrazeno, a zároveň aby žalobce doložil, jakým způsobem byla ověřena úvěruschopnost žalovaného, žalobce sdělil, že zaplaceno bylo 2.922,91 Kč a že doklady o ověření úvěruschopnosti k dispozici nemá. Současně vzal žalobce žalobu zpět co do částky 27.624,02 Kč představující kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 9.329 - Kč a smluvní pokutu ve výši 18.295,02 Kč. Po částečném zpětvzetí se tak žalobce domáhal zaplacení částky 49.446 - Kč s úrokem z prodlení od 21.11.2020 do zaplacení a zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5.012,33 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z obsahu spisu soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru. Podle smlouvy se měl žalovaný zavázat k plnění dle odstavce 1. odůvodnění, obdržel částku ve výši 50.000 - Kč. 4. Soud považuje uzavřenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou ve smyslu ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle ust. § 86 citovaného zákona je povinností věřitele před poskytnutím úvěru posoudit úvěruschopnost dlužníka. V daném případě soud vyzval žalobce, aby v tomto směru doplnil svá tvrzení a doložil to, jak byla úvěruschopnost žalovaného ověřena. Žalobce sdělil, že příslušnými doklady nedisponuje. Nutno tedy uzavřít, že věřitel (právní předchůdce žalobce) úvěruschopnost neověřoval. Takový postup představuje porušení zákona o spotřebitelském úvěru, sankcí je pak absolutní neplatnost takové smlouvy. Zde soud vychází z toho, že neověření úvěruschopnosti představuje porušení zákonné povinnosti, odporuje tedy zákonu a takové jednání zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku). Zjevným narušením veřejného pořádku má soud na mysli ohrožení úvěrového trhu, k němuž dochází nedostatečným ověřováním úvěruschopnosti dlužníků, a zároveň společenské důsledky takového chování (nadměrný počet předlužených osob, které končí v exekuci či insolvenci, přesun ekonomické aktivity těchto osob do šedé ekonomiky, sociální vyloučení těchto lidí, jejich politické preference, nárůst kriminality vyloučených osob apod.). Správnost výše uvedeného výkladu absolutní neplatnosti je potvrzena i rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie – viz rozhodnutí ve věci C - 679/18 ze dne 5.3.2020 k výkladu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, je vztah mezi účastníky třeba vypořádat jako bezdůvodné obohacení podle § 2993 občanského zákoníku. Žalobce tak má nárok pouze na rozdíl mezi částkou, kterou žalovanému poskytl, a částkou, kterou mu žalovaný uhradil. Poskytnuta byla částka 50.000 - Kč, podle vlastních tvrzení žalobce zaplatil žalovaný částku 2.922,91 Kč, žalobce tak má nárok na zaplacení částky 47.077,09 Kč a na úrok z prodlení v zákonné výši z této částky. Na žádné jiné platby žalobce nárok nemá, tedy především na úrok a smluvní pokutu – v této části byla žaloba vzata zpět, proto bylo řízení podle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastaveno. Nicméně žalobce nemá nárok ani na jistinu ve výši 2.368,91 Kč, neboť ta byla žalovaným uhrazena. Přepočítat bylo nutné i úrok z prodlení, který je přiznáván pouze z částky 47.077,09 Kč, nikoli z částky 49.446 - Kč, jako úrok z prodlení počítá žalobce. V této části proto byla žaloba zamítnuta. Ve zbytku bylo žalobě vyhověno. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř., žalobce měl větší úspěch ve věci, má proto v poměrné výši právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce měl v řízení úspěch z 69,5 %, z 30,5 % úspěch neměl, má proto právo na náhradu nákladů řízení ve výši odpovídající rozdílu procentuálního úspěchu a neúspěchu, tj. z 39 % Náklady řízení pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2.710 - Kč, odměna advokáta za poskytnuté úkony právní služby podle § 8 odst. 1, § 7 bod 5 vyhl. 177/1996 Sb, tj. příprava a převzetí věci, předžalobní výzva (poloviční odměna podle § 11 odst. 2 písm. H) tarifu), podání žaloby, odměna 2,5 x 3.820 - Kč, režijní paušál 3 x 100 - Kč, navýšení o 21 % DPH v částce 2.195 - Kč, celkem náklady řízení činí 15.355 - Kč, žalobce má právo na jejich náhradu z 39 %, tj. na částku 5.988 - Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce. 67. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.