4 C 74/2022-21 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že mezi původním věřitelem, společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 3.1.2020 k uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaná obdržela finanční prostředky ve výši 12.000 - Kč, zavázala se úvěr splatit do 2.2.2020. Pohledávka byla postoupena žalobci. K výzvě soudu, aby žalobce sdělil, kolik bylo na úvěr žalovanou uhrazeno, a zároveň aby žalobce doložil, jakým způsobem byla ověřena úvěruschopnost žalované, žalobce sdělil, že zaplaceno bylo 1.000 - Kč a že doklady o ověření úvěruschopnosti k dispozici nemá. Současně vzal žalobce žalobu zpět co do částky 5.474 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 150 - Kč a smluvní pokutu ve výši 5.324 - Kč. Po částečném zpětvzetí se tak žalobce domáhal zaplacení částky 11.000 - Kč jako jistiny s úrokem z prodlení z jistiny do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky, kapitalizovaného úroku z prodlení a nákladů řízení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z obsahu spisu soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru. Podle smlouvy se měla žalovaná zavázat k plnění dle odstavce 1. odůvodnění, obdržela částku ve výši 12.000 - Kč. 4. Soud považuje uzavřenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou ve smyslu ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle ust. § 86 citovaného zákona je povinností věřitele před poskytnutím úvěru posoudit úvěruschopnost dlužníka. V daném případě soud vyzval žalobce, aby v tomto směru doplnil svá tvrzení a doložil to, jak byla úvěruschopnost žalované ověřena. Žalobce sdělil, že příslušnými doklady nedisponuje. Nutno tedy uzavřít, že věřitel (právní předchůdce žalobce) úvěruschopnost neověřoval. Takový postup představuje porušení zákona o spotřebitelském úvěru, sankcí je pak absolutní neplatnost takové smlouvy. Zde soud vychází z toho, že neověření úvěruschopnosti představuje porušení zákonné povinnosti, odporuje tedy zákonu a takové jednání zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku). Zjevným narušením veřejného pořádku má soud na mysli ohrožení úvěrového trhu, k němuž dochází nedostatečným ověřováním úvěruschopnosti dlužníků, a zároveň společenské důsledky takového chování (nadměrný počet předlužených osob, které končí v exekuci či insolvenci, přesun ekonomické aktivity těchto osob do šedé ekonomiky, sociální vyloučení těchto lidí, jejich politické preference, nárůst kriminality vyloučených osob apod.). Správnost výše uvedeného výkladu absolutní neplatnosti je potvrzena i rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie – viz rozhodnutí ve věci C - 679/18 ze dne 5.3.2020 k výkladu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, je vztah mezi účastníky třeba vypořádat jako bezdůvodné obohacení podle § 2993 občanského zákoníku. Žalobce tak má nárok pouze na rozdíl mezi částkou, kterou žalované poskytl, a částkou, kterou mu žalovaná uhradila. Poskytnuta byla částka 12.000 - Kč, podle vlastních tvrzení žalobce zaplatil žalované částku 1.000 - Kč, žalobce tak má nárok na zaplacení částky 11.000 - Kč a na úrok z prodlení v zákonné výši z této částky. Na žádné jiné platby žalobce nárok nemá, tedy především na úrok a smluvní pokutu – v této části byla žaloba vzata zpět, proto bylo řízení podle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastaveno. Žalobce ale nemá nárok ani zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť toto právo není nikde zakotveno (smlouva je neplatná). V této části proto byla žaloba zamítnuta. Ve zbytku bylo žalobě vyhověno. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř., žalobce měl větší úspěch ve věci, má proto v poměrné výši právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce měl v řízení úspěch z 67,4 %, z 32,6 % úspěch neměl, má proto právo na náhradu nákladů řízení ve výši odpovídající rozdílu procentuálního úspěchu a neúspěchu, tj. z 34,8 % Náklady řízení pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 - Kč, odměna advokáta za poskytnuté úkony právní služby podle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., odměna advokáta 3 x 300 - Kč, 3 x 100 - Kč režijní paušál, navýšení o 21 % DPH v částce 252 - Kč, celkem náklady řízení představují částku 2.252 - Kč, žalobce má právo na jejich náhradu z 34,8 %, tj. na částku 784 - Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalované uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce. 6. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.