8 C 220/2021-37 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení dluhu 80.000 Kč s úroky z prodlení a smluvní pokutou a částky 50.000 Kč s úroky z prodlení s tím, že se žalovaným uzavřel 18. 7. 2019 smlouvu o zápůjčce 80.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit žalobci ve dvou splátkách, a to 40.000 Kč do 31. 12. 2019 a 40.000 Kč do 18. 7. 2020. Pro případ nesplacení této půjčky včas se žalovaný zavázal zaplatit žalobci smluvní pokutu 30% ročně z každé z dlužných částek. Dále 25. 6. 2020 na základě smlouvy o zápůjčce žalobce žalovanému zapůjčil v hotovosti další částku 140. 000 Kč na zařízení bytu a provozní náklady a tuto částku se žalovaný zavázal žalobci vrátit splátkami 10.000 Kč vždy do 30. dne běžného měsíce počínaje červencem 2020. Žalovaný tyto dluhy nesplatil, žalobce se žalobou v případě druhé zápůjčky domáhal zaplacení 5 splátek z uvedené zápůjčky, které byly splatné v den podání žaloby, tedy částky 50.000 Kč. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 18. 7. 2019 opatření úředně ověřenými podpisy obou účastníků řízení soudu zjistil, že žalobce žalovanému zapůjčil 80.000 Kč, žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit ve dvou splátkách, a to 40. 000 Kč do konce roku 2019 a 40.000 Kč do 18. 7. 2020, že přímo touto smlouvou se žalovaný zavázal pro případ prodlení s vrácením dluhu k úhradě smluvní pokuty ve výši 30% z dlužných částek. 4. Ze smlouvy ze dne 25. 6. 2020 opatřené úředně ověřeným podpisem žalovaného nazvané jako Smlouva o uznání dluhu a způsobu jeho zaplacení soud zjistil, že žalobce žalovanému poskytl v hotovosti 140.000 Kč na zařízení bytu, žalovaný se zavázal splácet tuto zápůjčku splátkami ve výši 10.000 Kč měsíčně vždy do 30. dne v měsíci počínaje červencem 2020. 5. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zapůjčenou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2390 a § 2392 odst. 1 občanského zákoníku). 6. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda (§ 2048 občanského zákoníku). 7. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že účastníci sjednali dvě smlouvy o zápůjčkách, první na zápůjčku 80.000 Kč byl dohodnut způsob a termíny splácení a v druhém případě na zápůjčku 140.000 Kč se sjednanými splátkami 10.000 Kč měsíčně vždy do 30. dne v měsíci počínaje červencem 2020. Těmito smlouvami bylo prokázáno, že žalobce žalovanému uvedené částky skutečně poskytl a žalovanému vznikla povinnost zápůjčky sjednaným způsobem vrátit. V případě druhé smlouvy o zápůjčce žalobce žalobou požadoval pouze 5 splátek ve výši 50.000 Kč, které byly splatné k datu podání žaloby. Takto shledal soud žalobou uplatněné nároky za spolehlivě prokázané a bylo na žalovaném, aby prokázal jejich splnění. Přes výzvu soudu učiněnou podle § 118a o.s.ř. žalovaný úhradu dluhu ani netvrdil ani neprokázal. Soud tak vzal žalobu za důvodnou v celém rozsahu požadované jistiny i úroků z prodlení, které byly požadovány za dobu, kdy byl žalovaný skutečně v prodlení s úhradou dluhu a ve výši odpovídající ustanovení § 1970 obč. zákoníku číslo 89/2012Sb. a nařízení vlády č. 351/2013Sb. Za těchto okolností soud žalobě vyhověl v celém rozsahu. 8. Pro plný úspěch žalobce ve věci mu soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku 5.900 Kč a odměny za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle advokátního tarifu za 3 hlavní úkony právní pomoci po 6.300 Kč, 3x režijní paušál 300 Kč a 21% DPH. Náhradu nákladů řízení soud podle § 149 o.s.ř. nechal zaplatit přímo do rukou zástupce žalobce.