8 C 257/2022-44 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalované svou žalobou domáhal zaplacení žalovaných částek, úroků a úroků z prodlení s tím, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovanou dvě smlouvy nazvané jako Smlouva o zápůjčce, na základě kterých poskytl žalované finanční prostředky, které se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem formou sjednaných týdenních splátek. Žalovaná ale dluhy řádně nesplatila, uhradila pouze jejich část. Žalobce uvedl, že původní věřitel poskytl žalované zákonné informace a zkoumal její schopnost dluhy splácet. Původní věřitel následně pohledávku za žalovanou postoupil žalobci. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 6. 2018, [číslo] soud zjistil, že žalovaná toho dne uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce částky 12.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala věřiteli vrátit spolu s poplatkem 10.600 Kč formou 60 týdenních splátek po 377 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala splatit věřiteli 22.600 Kč. 4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 6. 9. 2018, [číslo] soud zjistil, že žalovaná toho dne uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce částky 18.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala věřiteli vrátit spolu s poplatkem 12.520 Kč formou 60 týdenních splátek po 509 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala splatit věřiteli 30.520 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a podacího lístku soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], postoupila předmětné pohledávky za žalovanou žalobci a žalovanou vyzval k úhradě celého dluhu najednou do 10 dnů od doručení oznámení a výzvy, která byla k poštovní přepravě podána 14. 2. 2020. 6. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). 7. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). 8. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). 9. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 10. Soud rozhodoval v řízení bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř.. 11. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], dvě smlouvy o zápůjčkách, na základě kterých byla žalované v případě smlouvy [číslo] ze dne 1. 6. 2018 zapůjčena částka 12.000 Kč a žalovaná se zavázala za tuto zápůjčku zaplatit poplatek 10.600 Kč. Celková částka 22. 600 Kč měla být splacena formou 60 týdenních splátek po 377 Kč. Žalobce potvrdil, že žalovaná na tento dluh uhradila 10.000 Kč. Podle žalobce žalovaná splatila pouze část svého závazku. Žalovaná by tak musela uhradit uvedených 22.600 Kč. V případě smlouvy [číslo] ze dne 6. 9. 2018 byla žalované zapůjčena částka 18.000 Kč a žalovaná se zavázala za tuto zápůjčku zaplatit poplatek 12.520 Kč. Celková částka 30.520 Kč měla být splacena formou 60 týdenních splátek po 509 Kč. Žalobce potvrdil, že žalovaná uhradila 10.500 Kč. Podle žalobce žalovaná splatila pouze část svého závazku. Žalovaná by tak musel uhradit uvedených 30.520 Kč. 12. Soud uvedené smlouvy považuje za smlouvy lichevní povahy. V prvním případě (smlouva [číslo]) právní předchůdce žalobce poskytl žalované 12.000 Kč, žalovaná měla splatit 22.600 Kč. To představuje roční úrok 76,55%. Jedná se o zjevný nepoměr plnění, podstatně přesahující úrokovou výměru v době sjednání zápůjčky obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám bank při poskytování úvěru. Stejná situace je i v případě zápůjčky dalších 18.000 Kč (smlouva [číslo]), které měla žalovaná vrátit částkou 30.520 Kč, což odpovídá ročnímu úroku 60,28%. 13. Pro výše uvedené soud považuje předmětné smlouvy o zápůjčkách za absolutně neplatné pro rozpor s ustanovením § 580, odst. 1 občanského zákoníku, poněvadž se jedná o smlouvy, které se pro svoji lichevní povahu příčí dobrým mravům. Plněním účastníků řízení podle těchto smluv tak vzniklo bezdůvodné obohacení žalovaného, které je třeba vypořádat v souladu s ustanovením § 2991 a § 2993 občanského zákoníku jako plnění z neplatného právního úkonu. Žalobce má právo na vydání částek poskytnutých žalované (12. 000 Kč a 18.000 Kč). Žalovaná ale na tyto dluhy plnila. V prvním případě uhradila 10.000 Kč, ve druhém případě 10.500 Kč. Z toho důvodu soud žalobu v části, kterou bylo požadováno plnění na smlouvu [číslo] konkrétně zaplacením částky 7.500 Kč a 10% úrok z prodlení ročně od 28. 2. 2022 do zaplacení považuje za důvodnou a pokud bylo požadováno plnění na smlouvě [číslo] konkrétně zaplacení částky 2.000 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 28. 2. 2022 do zaplacení, považuje v této části soud žalobu také za důvodnou. 14. Pokud žalobou bylo požadováno zaplacení úroku z prodlení za dobu delší než shora přiznanou, soud žalobu zamítnul. Vycházel z toho, že první prokázaná výzva k plnění a vydání bezdůvodného obohacení žalovanou z obou smluv byla odeslána 14. 2. 2020, podle § 753 občanského zákoníku byla doručena nejpozději 17. 2. 2020, žalovaná měla plnit do 27. 2. 2020 a neučinila-li tak, dostala se od 28. 2. 2020 do prodlení. Zde soud na okraj uvádí, že k tomuto datu činil zákonný úrok z prodlení 11,75% ročně, proto žalobou požadované úroky z prodlení tuto míru nepřevyšují. 15. Vzhledem k tomu, že neúspěch žalobce ve věci je neúspěchem v poměrně nepatrné části, přiznal soud žalobci právo na plnou náhradu nákladů řízení, a to za zaplacený soudní poplatek 400 Kč, a nákladů na zastoupení ve věci advokátem podle § 14b advokátního tarifu za 3 hlavní úkony právní pomoci po 300 Kč, 3x režijní paušál 100 Kč a 21% DPH. Náhradu nákladů řízení soud podle § 149 o.s.ř. nechal zaplatit přímo do rukou zástupce žalobce.