8 C 72/2022-42 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalovaném svou žalobou domáhal zaplacení žalovaných částek, úroků a úroků z prodlení s tím, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovaným dvě smlouvy nazvané jako Smlouva o zápůjčce, na základě kterých poskytl žalovanému finanční prostředky, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem formou sjednaných týdenních splátek. Žalovaný ale dluhy řádně nesplatil, uhradil pouze jejich část. Žalobce uvedl, že původní věřitel poskytl žalovanému zákonné informace a zkoumal jeho schopnost dluhy splácet. Původní věřitel následně pohledávku za žalovaným postoupil žalobci. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaný toho dne uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce částky 19.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal věřiteli vrátit spolu s poplatkem 16.491 Kč formou 60 týdenních splátek po 592 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal splatit věřiteli 35.491 Kč. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 7. 10. 2016, soud zjistil, že žalovaný toho dne uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce částky 17.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal věřiteli vrátit spolu s poplatkem 14.662 Kč formou 60 týdenních splátek po 470 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal splatit věřiteli 31.622 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], postoupila předmětné pohledávky za žalovaným žalobci a žalovaného vyzval k úhradě celého dluhu najednou do 10 dnů od doručení oznámení a výzvy, která byla k poštovní přepravě podána 14. 2. 2020. 6. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). 7. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). 8. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). 9. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 10. Soud rozhodoval v řízení bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř.. 11. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], dvě smlouvy o zápůjčkách, na základě kterých byla žalovanému v případě smlouvy [číslo] ze dne 2. 2. 2017 zapůjčena částka 19.000 Kč a žalovaný se zavázal za tuto zápůjčku zaplatit poplatek 16.491 Kč. Celková částka 35.491 Kč měla být splacena formou 60 týdenních splátek po 592 Kč. Žalobce potvrdil, že žalovaný na tento dluh uhradil 27.247,50 Kč. Podle žalobce žalovaný splatil pouze část svého závazku. Žalovaný by tak musel uhradit uvedených 35.491 Kč. V případě smlouvy [číslo] ze dne 7. 10. 2016 byla žalovanému zapůjčena částka 17.000 Kč a žalovaný se zavázal za tuto zápůjčku zaplatit poplatek 14.622 Kč. Celková částka 31.622 Kč měla být splacena formou 60 týdenních splátek po 522 Kč. Žalobce potvrdil, že žalovaný uhradil 31.948,50 Kč. Podle žalobce žalovaný splatil pouze část svého závazku. Žalovaný by tak musel uhradit uvedených 31.622 Kč. 12. Soud uvedené smlouvy považuje za smlouvy lichevní povahy. V prvním případě (smlouva [číslo]) právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému 19.000 Kč, žalovaný měl splatit 35.491 Kč. To představuje roční úrok 75,22%. Jedná se o zjevný nepoměr plnění, podstatně přesahující úrokovou výměru v době sjednání zápůjčky obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám bank při poskytování úvěru. Stejná situace je i v případě zápůjčky dalších 17.000 Kč (smlouva [číslo]), které měl žalovaný vrátit částkou 31.622 Kč, což odpovídá ročnímu úroku 74,74%. 13. Pro výše uvedené soud považuje předmětné smlouvy o zápůjčkách za absolutně neplatné pro rozpor s ustanovením § 580, odst. 1 občanského zákoníku, poněvadž se jedná o smlouvy, které se pro svoji lichevní povahu příčí dobrým mravům. Plněním účastníků řízení podle těchto smluv tak vzniklo bezdůvodné obohacení žalovaného, které je třeba vypořádat v souladu s ustanovením § 2991 a § 2993 občanského zákoníku jako plnění z neplatného právního úkonu. Žalobce má právo na vydání částek poskytnutých žalobci (19.000 Kč a 17.000 Kč). Žalovaný ale na tyto dluhy plnil. V prvním případě uhradil 27.247,50 Kč, ve druhém případě 31.948,50 Kč. Z toho důvodu soud žalobu v obou částech zamítl jako nedůvodnou, když žalovaný na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého z plnění obou neplatných smluv zaplatil více, než bezdůvodné obohacení v obou případech činilo. 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl jak shora uvedeno, když žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, v souvislosti s tímto řízením mu výlohy nevznikly.