11 C 183/2022-64 — Okresní soud v Chrudimi

Žalobce se návrhem ze dne 1. 3. 2022 domáhal na žalovaném zaplacení 44 630,24 Kč s úrokem ve výši 18,90 % ročně z této částky od 3. 1. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 3. 1. 2020 do zaplacení, z titulu dluhu z úvěru, který žalovaný čerpal. Žalovaný podle tvrzení žalobce úvěr nesplácel řádně, pohledávka byla zesplatněna, avšak žalovaný nic nezaplatil. Původní věřitel postoupil pohledávku žalobci. Žalovaný byl v řízení, v němž jej soud obesílal na adresu trvalého pobytu vedenou v centrální evidenci obyvatel (§ 46b písm. a) občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“) zcela pasivní. Soud vycházel z toho, že žalovaný si musí střežit svá práva a dbát, aby adresa jeho trvalého pobytu byla náležitá. Neshledal důvod k ustanovení opatrovníka. Soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání, když předtím takový postup účastníkům navrhl (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Provedeným dokazováním soud zjistil tyto skutečnosti. Mezi žalovaným a bankou byla dne 14. 6. 2016 uzavřena smlouva o úvěru (smlouva [právnická osoba], číslo listu soudního spisu, dále„ č. l.“ 15), na částku 39.000 - Kč s úrokem 18,90% ročně. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky a sazebník. Žalovaný úvěr čerpal, avšak nesplácel jej řádně a banka jej dne 2. 1. 2020 zesplatnila (č. l. 19). Dne 2. 1. 2020 dlužil žalovaný na výsledné jistině částku 44.630,24 Kč (č. l. 13-14). [příjmení] postoupila pohledávku předchůdci žalobce, což žalovanému oznámila. Nynější žalobce je v důsledku korporátní přeměny nástupcem původního žalobce [příjmení] těmto tvrzením a zjištěným skutečnostem neoponoval. Po právní stránce soud věc posoudil takto. Uzavřená smlouva o úvěru se řídí § 2395 a násl. občanského zákoníku Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Bližší úprava práv a povinností smluvních stran je podrobně upravena ve smlouvě a dále v obchodních podmínkách a v sazebníku, které jsou součástí smlouvy. Na základě rozboru těchto práv a povinností dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Žalobce, na něhož byl nárok postoupen podle § 1879 občanského zákoníku, tak oprávněně požaduje po žalovaném zaplacení žalované částky, kterou mu poskytl na základě smlouvy o úvěru. Žalobce má nárok na úrok z prodlení z jistiny, jakož i nárok na úroky z prodlení z do té doby dlužných splátek. Žalobce tak oprávněně požaduje po žalovaném zaplacení žalované částky, včetně poplatků za vedení účtu a za pojištění, běžného úroku z úvěru a úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády ČR č. 351/2013 (výrok I.) Soud se dále zabýval rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, o níž rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Žalobce vynaložil náklady na soudní poplatek ve výši 1.786 - Kč a 2.230 - Kč. Na nákladech právního zastoupení žalobce vynaložil důvodně náklady za tři účtované prvotní úkony právní služby (předžalobní výzva, příprava s převzetím věci, podání návrhu). Tyto úkony učinil zástupce žalobce v řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto žalobci za provedené úkony dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ advokátní tarif“, náleží odměna 400 - Kč za jeden úkon a paušální náhrada hotových výdajů 100 - Kč za jeden úkon; celkem jde o náhradu ve výši 3 krát 600 - Kč, tj. 1.800 - Kč. Po přičtení 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), ve výši 378 - Kč, náhrada nákladů spolu se zaplacenými soudními poplatky činí celkem 6.194 - Kč, které je žalovaný podle § 149 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.). Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.