111 C 36/2022-29 — Okresní soud v Chrudimi

Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení 104 898 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od 20. 6. 2020 do zaplacení, z titulu dluhu z nájmu prostor sloužících k podnikání. Žalovaná přes výzvu dluh nezaplatila Žalovaná byla v řízení naprosto pasivní a soud věc rozhodl bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. Ze spisu soud zjistil tyto skutečnosti. Žalobkyně jako nájemce, tehdy pod firmou [právnická osoba] a žalovaná jako podnájemce uzavřely dne 9. 6. 2019 smlouvu o podnájmu prostor sloužících k podnikání na dobu neurčitou od 1. 5. 2015, v níž se žalovaný zavázal za užívání prostor žalobce bytu platit měsíční nájemné ve výši 15.900 - Kč (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 1 druhá strana, dále„ p.v.“, č.l. 5 p.v.). Žalovaný nezaplatil nájemné za část listopadu 2019 ve výši 9.438 - Kč a dále za prosinec 2019 až červen 2020 ve výši 6 krát 15.910 - Kč (č.l. 2- 5) a dluží celkem 104.898 - Kč. Žalovaný byl marně vyzván dne [číslo] (č.l. 1 druhá strana, dále„ p.v.“) k zaplacení dlužné částky (na č.l. 12). Po právní stránce soud věc posoudil takto. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. (§ 2201 občanského zákoníku). Souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu (§ 2215 odst. 1 občanského zákoníku). Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalovaný dluží nájemné za dobu od listopadu 2019 do června 2020 v celkové výši 104.898 - Kč a žalobce rovněž důvodně požaduje na základě § 1970 občanského zákoníku i úrok z prodlení, za dobu ode dne následujícího po uplynutí přiměřené lhůty k zaplacení do zaplacení, ve výši dané § 2 nařízení vlády č. 351/2013Sb. měsíčních plateb. Důvodné žalobě soud v celém rozsahu vyhověl (výrok I.). Soud se dále zabýval rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, o níž rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“, za situace, kdy žalobci náklady řízení nevznikly, proto soud náhradu nepřiznal žádnému z účastníků (výrok II.). Protože je úspěšná žalobkyně osvobozena od placení soudního poplatku, přešla povinnost k jeho zaplacení podle § 2 odst. 3 o. s. ř. na neúspěšnou žalovanou (výrok III.). O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst.1 o. s. ř.