12 C 242/2022-38 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu podanou dne 23.9.2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 10 712 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 394,35 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10 712 Kč od 29.1.2022 do zaplacení ve výši 8,25% ročně a částky 2 252 Kč na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že se po žalovaném domáhá pouze bezdůvodného obohacení se zákonným úrokem z prodlení, když žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce, s nedílnou součástí – smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy ze dne 16.5.2019 poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému 19 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 18 291 Kč jakožto součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 3 398 Kč, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení 7 492 Kč a poplatek zavedení zákaznického účtu a komfortní splácení 5 601 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 622 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9.7.2020. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalovaný od uzavření smlouvy uhradil 8 288 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 28.1.2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek 28.1.2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 43 437,50 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Jak žalobkyně uvedla již výše, požaduje po žalovaném pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně tedy požádala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 10 712 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou 19 000 Kč a částkou 8 288 Kč zaplacenou žalovanou na tuto jistinu kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 394,35 Kč (8,25 % ročně z 10 712 Kč od 10.7.2020 do 28.1.2022), úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 712 Kč od 29.1.2022 do zaplacení. Přes předžalobní výzvu k plnění nebyla pohledávka žalovaným uhrazena. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl pro nedoručení žalované zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba], [IČO], 16.5.2019 smlouvu o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. [právnická osoba] poskytla smlouvou žalovanému 19 000 Kč v hotovosti proti podpisu, žalovaný se zavázal zaplatit [anonymizováno] poplatek 16 491 Kč sestávající z úroku 3 398 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 7 492 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 5 601 Kč, a dále pojistné 1 800 Kč, což měl podle smlouvy žalovaný zaplatit v 59 týdenních splátkách, kdy výše jedné splátky od první do předposlední činí 622 Kč a poslední splátka 593 Kč RPSN byla 232,05%, byla uvedena i zápůjční úroková sazba 29 % pevná po dobu trvání smlouvy. 4. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný 16.5.2019 požádal o zápůjčku 30 000 Kč, kdy ke svým poměrům uváděl, že bydlí v pronájmu, s učňovským vzděláním, je ženatý, má tři vyživovací povinnosti, pracuje na plný pracovní úvazek s čistým příjmem 19 599 Kč a dalšími čistými příjmy domácnosti 7 600 Kč, celkem 27 199 Kč a výdaji celkem 18 400 Kč, zaměstnání bylo ověřeno pracovní smlouvou (6.11.2017 – 30.9.2019) a výplatními páskami za březen a duben 2019. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 28.1.2022 bylo zjištěno, že [právnická osoba] postoupila pohledávky žalobkyni včetně pohledávky za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že [právnická osoba] sepsala 30.1.2022 pro žalovaného oznámení o tom, že postoupila k 28.1.2022 žalobkyni pohledávky na základě smlouvy za žalovaným, výše dluhu k 28.1.2022 činila 43 482 Kč bez příslušenství. Uhrazeno mělo být do 10 dnů od obdržení dopisu. Výzva nebyla doložena dřívějším dokladem o doručení, pravděpodobně jím je až podací lístek z 24.2.2022 o podání doporučeného dopisu k přepravě ze strany žalobkyně vůči žalovanému. 6. Podle tabulky umoření žalovaný uhradil na smlouvu celkem 8 288 Kč. 7. Z předžalobní upomínky a z podacího lístku bylo zjištěno, že byl žalovaný doporučeným dopisem zaslaným 12.5.2022 vyzván, aby uhradil 39 683,47 Kč z titulu neuhrazené zápůjčky nejpozději do 27.5.2022 s tím, že jinak bude dluh vymáhán soudní cestou. 8. Podle §§ 2390, 2392 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Bezdůvodně se podle odstavce druhého téhož ustanovení obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení podle § 1968 občanského zákoníku. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 obč. zák.). 9. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, na základě které bylo tímto subjektem žalovanému poskytnuto 19 000 Kč 16.5.2019, zapůjčené peníze měly být splaceny v 60 splátkách, u smlouvy do 9.7.2020. Poplatek za zápůjčku 16 491 Kč a pojistné 1 800 Kč, celkem 18 291 Kč na 60 týdnů představuje 83% ročně z 19 000 Kč. Žalovaný přes výzvu soudu netvrdil ani neprokazoval skutečnosti vylučující existenci žalovaného nároku žalobkyně, tedy, že by podle smluv o zápůjčce zaplatil či že by zaplatil více, než tvrdí žalobkyně, či že by byly dány okolnosti vylučující existenci žalovaných nároků. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně jakožto prokázaného právního nástupce původního věřitele o tom, že žalovaný řádně nesplácel a ani přes výzvu vzniklý dluh neuhradil vyjma 8 288 Kč, celý zbývající dluh se stal splatným k 9.7.2020. [právnická osoba] následně postoupila svou pohledávku vůči žalovanému žalobkyni k 28.1.2022. 10. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2991 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že byla žaloba ohledně bezdůvodného obohacení podána v celém rozsahu důvodně. Mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovaným byla sjednána smlouva o zápůjčce, kdy za poskytnutí zápůjčky 19 000 Kč se žalovaný zavázal do 60 týdnů ode dne převzetí jistiny zaplatit poplatky v celkové výši odpovídající 83% z jistiny, k datu splatnosti 9.7.2020 měla proběhnout celá úhrada. Tehdy zákonný úrok z prodlení činil 8,25 % ročně. Žalobkyně nežalovala o nároky podle uzavřené smlouvy, ale pouze o bezdůvodné obohacení. Soud proto nemusel zkoumat například úroky, kdy v daném případě úroková míra, byť pod pojmem„ celkový poplatek“ 83% výrazně přesahuje obvyklou výši úroku z úvěru poskytovaných v roce 2019, a tomu odpovídající smluvní ujednání by soud shledal v rozporu s dobrými mravy, a proto absolutně neplatná. Žalobkyně požadovala pouze bezdůvodné obohacení, které spočívá v nevrácené částce jistiny, kterou původní věřitel žalovanému poskytl, tj. v případě první zápůjčky z 19 000 Kč odečteno vrácených 8 288 Kč, rozdíl pak představuje správně žalovaných 10 712 Kč. Z nich žalobkyně důvodně požadovala i úroky z prodlení, protože je evidentní,