3 C 209/2022-22 — Okresní soud v Chrudimi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 10.6.2022 žádal žalobce na žalované zaplacení 28 921,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 15.9.2016, na základě níž právní předchůdce žalobce [právnická osoba] poskytl žalované úvěr ve výši 66 921,70 Kč, které měly být zaplaceny do 28.10.2021, ale žalovaná je nevrátila. Věřitel postoupil pohledávku žalobci. 2. Ve věci byl dne 20.6.2022 vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala v zákonné lhůtě odpor a nárok uplatněný žalobou neuznala. 3. Žalovaná žádala zamítnutí žaloby s tím, že právní předchůdce žalobce dostatečně neprověřil její schopnost splácet úvěr. 4. Usnesením ze dne 9.8.2022 byl žalobce vyzván k doplnění skutkových tvrzení a předložení důkazů k posouzení úvěruschopnosti žalované a dále k tomu, jaké částky z základě úvěrové smlouvy žalovaná od jeho právního předchůdce obdržela, a jaké vrátila. 5. Podáním ze dne 16.8.2022 doplnil žalobce skutková tvrzení a doložil, že žalovaná čerpala na základě smlouvy o úvěru celkem 842 117 Kč. Před postoupením pohledávky zaplatila celkem 974 455,22 Kč. Žalobci byla postoupena pohledávka na zaplacení 66 921,70 Kč, která se skládá z jistiny 49 096,24 Kč a úroků za období čerpání úvěru 17 825,46 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaná uhradila celkem 38 000 Kč. 6. Z rámcové smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou (pod tehdejším příjmením [příjmení]) dne 15.9.2016 bylo zjištěno, že se jednalo o revolvingový úvěr na kreditním účtu, výše aktuálního čerpání byla 4 000 Kč, aktuální úvěrový rámec byl 8 000 Kč, maximální úvěrový rámec byl 35 000 Kč, výpůjční úroková sazba 0,2833 % denně, výše splátky bude vždy činit 12,5ˇz aktuální výše úvěru, alespoň 1 000 Kč, dle toho, která částka je vyšší, RPSN 310,7%. 7. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázány tyto skutečnosti: Mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou byla dne 15.9.2016 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru na kreditním účtu, výše aktuálního čerpání byla 4 000 Kč, aktuální úvěrový rámec byl 8 000 Kč, maximální úvěrový rámec byl 35 000 Kč, výpůjční úroková sazba 0,2833 % denně, výše splátky bude vždy činit 12,5% aktuální výše úvěru, alespoň 1 000 Kč, dle toho, která částka je vyšší, RPSN 310,7% Smlouva byla uzavřena prostřednictvím Webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, došlo ke zřízení uživatelského účtu a zaslání žádosti o poskytnutí konkrétního úvěru. Celkově žalovaná na základě úvěrové smlouvy od právního předchůdce vyčerpala částku 842 117 Kč, celkem právnímu předchůdci žalobce zaplatila 974 455,22 Kč, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 27.1.2020 byly pohledávky za žalovanou postoupeny na nynějšího žalobce, po postoupení žalovaná zaplatila ještě 38 000 Kč. 8. Po právní stránce soud věc posoudil takto: Uzavření smlouvy o úvěru soud nemá za prokázáno, neboť registrace dlužníka na portálu věřitele nepotvrzuje, že to byla žalobcem označená žalovaná, kdo souhlasil právě s takovým zněním smlouvy, které žalobce soudu předložil jako právní titul svých nároků. V řízení však bylo prokázáno, že předchůdce žalobce, na nějž byla pohledávka podle § 1879 občanského zákoníku postoupena, poskytl žalované celkem 842 117 Kč, žalovaná vrátila celkem 1 012 245,22 Kč, žalobce by měl podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku právo na vydání dosud nesplacené částky z titulu bezdůvodného obohacení a na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaná zaplatila více, než od právního předchůdce žalobce obdržela, pak na straně žalované k žádnému bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce (resp. jeho právního předchůdce) nedošlo a soud proto žalobu zcela zamítl. I v případě, že by soud neshledal smlouvu uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou ze shora uvedených důvodů, byly by dány důvody pro závěr o její neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy, neboť je zřejmé, že úrok sjednaný původně ve smlouvě úrok 0,2833 % denně odpovídá ročnímu úroku 103,4 %, což je úrok vysoko přesahující běžnou úrokovou míru, je tedy úrokem lichevním, a smlouva by byla neplatná i s ohledem na ustanovení § 1796 občanského zákoníku. [příjmení] toho z předložených podkladů vůbec nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce posuzoval schopnost žalované splácet úvěr, lze tedy uvažovat o neplatnosti smlouvy i ve smyslu ust. § 87 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142, odst. 1 občanského soudního řádu, žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, má proto proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení, tj. prvního zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za 2 úkony po 2 260 Kč, 2 režijní paušály po 300 Kč, 2 krát půlhodina ztráty času po 100 Kč, celkem 5 320 Kč.