8 C 195/2023-55 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalované svou žalobou domáhal zaplacení žalovaných částek, úroků a úroků z prodlení a smluvní pokuty s tím, že se žalovanou dne 18. 8. 2020 uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] na základě které žalované poskytl úvěr 50.000 Kč, tuto částku převedl na účet žalované, která se zavázala úvěr splatit v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 4.988 Kč. Žalovaná uhradila 12 splátek po 5.000 Kč, dále dne 24. 9. 2021 částku 5.900 Kč a 18. 10. 2021 částku 5.000 Kč. Počínaje 19. 9. 2021 se žalovaná dostala do prodlení, nesplácela řádně, proto došlo k zesplatnění úvěru dnem 31. 3. 2022 a s ohledem na započítávání splátek sjednaným způsobem žalovaná dluží na jistině, úrocích a úrocích z prodlení, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a žalobci vzniklo i právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 17.576,34 Kč. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] ze dne 18. 8. 2020 soud zjistil, že žalobce jako úvěrující se žalovanou jako dlužníkem uzavřel úvěrovou smlouvu, kterou žalované poskytl úvěr 50.000 Kč s tím, že tento úvěr je úročen 111,35% ročně, byl dohodnut způsob čerpání i způsob splácení a při řádném splácení měla žalovaná uhradit celkem 149.640 Kč. 4. Z potvrzení [právnická osoba], soud zjistil, že žalobce na účet žalované uvedený v úvěrové smlouvě dne 19. 8. 2020 poukázal částku 50.000 Kč s poznámkou„ Pronto půjčka“. 5. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). 6. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). 7. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). 8. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 9. Soud rozhodoval v řízení bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř.. 10. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela se žalobcem smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalované poskytl úvěr 50.000 Kč. Žalobce potvrdil, že žalovaná na tento dluh uhradila 70.900 Kč. Podle žalobce žalovaná splatila pouze část svého závazku. Soud zjišťoval i to, zda před uzavřením smlouvy žalobce řádně zjišťoval úvěruschopnost žalované. Soud je toho názoru, že žalobce řádně prověřil, zda žalovaná je vůbec schopna úvěr splácet, a to výstupem z dostupných registrů dlužníků, prověřením exekucí, zjistil příjmové poměry žalobkyně, které byly doloženy výplatními lístky, žalobce zjistil, že morálka žalované ve vztahu ke splácení dluhů je řádná. 11. Soud ale uvedenou smlouvu považuje za smlouvu, která je v rozporu s dobrými mravy. Žalobce poskytl žalované 50.000 Kč, žalovaná měla splatit 149.640 Kč a byla dohodnuta zápůjční úroková sazba 111,35%. Podle statistiky [obec] národní banky, statistické přehled [příjmení], soud zjistil, že v srpnu 2020 činily obvyklé úroky bank 10,87%, údajně dohodnutá míra úročení je mnohonásobně vyšší. Jedná se o zjevný nepoměr plnění, podstatně přesahující úrokovou výměru v době sjednání zápůjčky obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám bank při poskytování úvěru. 12. Pro výše uvedené soud považuje předmětnou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou pro rozpor s ustanovením § 580, odst. 1 občanského zákoníku, poněvadž se jedná o smlouvu, která se pro svoji povahu příčí dobrým mravům. Plněním účastníků řízení podle této smlouvy tak vzniklo bezdůvodné obohacení žalované, které je třeba vypořádat v souladu s ustanovením § 2991 a § 2993 občanského zákoníku jako plnění z neplatného právního úkonu. Žalobce má právo na vydání částek poskytnutých žalované. Žalovaná ale na tento dluh plnila, uhradila celkem 70.900 Kč. Tímto způsobem došlo k vydání bezdůvodného obohacení žalované a soud shledal žalobu nedůvodnou v celém rozsahu, proto ji zamítnul. 13. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, ale výlohy jí v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.