8 C 39/2020-204 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se svou žalobou domáhal zrušení a reálného rozdělení pozemku pozemkové parcelní [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí ve spoluvlastnictví žalobce, 1. a 2. žalované a v době podání žaloby i [celé jméno původního účastníka], narozeného [datum], bytem [adresa původního účastníka], [příjmení] [jméno]. Tento spoluvlastník během řízení darovací smlouvou podíl na předmětném pozemku daroval [celé jméno žalované] a soud nadále jednal s ostatními spoluvlastníky. Žalobce navrhl reálné rozdělení, navrhl i jeho podobu s tím, že tento návrh měl sloužit pro vypracování geometrického plánu. Navrhl, aby mu byla přidělena část předmětného pozemku, která přiléhá k p. p. [číslo] k. ú. [obec] u [obec], jehož je spoluvlastníkem se svým otcem [jméno] [celé jméno žalobce]. 2. 2. žalovaná za svou osobu a jako opatrovnice 1. žalované ve svém vyjádření potvrdila existenci spoluvlastnictví, namítala ale, že pozemek je pronajat [jméno] [příjmení], [obec a číslo], který je soukromým zemědělcem, namítala, že na pozemku je dvojí bonita půdy, pozemek je částečně zamokřený, nesouhlasila s navrhovaným řešením reálného rozdělení. Požadovala do výlučného vlastnictví přikázat jeho sušší část. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 2. 11. 2022 soud zjistil, že pozemek [číslo] k. ú. [obec] u [obec] je veden ve spoluvlastnictví [celé jméno žalované] (podíl [číslo]), [celé jméno žalobce] (podíl ¼) a [celé jméno žalované] (podíl 1/6) s tím, že na pozemku vázne exekutorské zástavní právo pro dluh [celé jméno žalované] vůči společnosti [právnická osoba] 4. Ze snímku z katastrální mapy soud zjistil, že pozemek p. p. [číslo] k. ú. [obec] u [obec] na západní straně přiléhá k pozemku p. p. [číslo] na jižní straně k pozemku p. p. [číslo] obě k. ú. [obec] u [obec]. 5. Nahlédnutím do katastru nemovitostí soud zjistil, že pozemek [číslo], k. ú. [obec] u [obec] je tvořen dvěma bonitními půdně ekologickými jednotkami, jejich hranice kopíruje hranici pozemků p. p. [číslo] cesty p. p. [číslo] obě k. ú. [obec] u [obec]. 6. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že pozemek p. p. [číslo] k. ú. [obec] u [obec] je veden ve spoluvlastnictví žalobce [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobce]. 7. Ze znaleckého posudku soudního znalce [celé jméno znalce] ze dne [datum] zapsaného ve znaleckém deníku tohoto znalce pod pořadovým [číslo] soud zjistil, že tento znalec podle zadání soudu rozdělil p. p. [číslo] k. ú. [obec] u [obec] na dvě parcely, a to p. [parcelní číslo] o výměře 21.420 m2 a p. [parcelní číslo] o výměře 7.140 m2, což odpovídá rozdělení na ¾ a ¼, původní p. [parcelní číslo] o výměře 28.560 m2. 8. Ze znaleckého posudku soudní znalkyně [jméno] [celé jméno znalkyně] ze dne [datum] zapsaného ve znaleckém deníku této znalkyně pod pořadovým [číslo] soud zjistil, že obvyklou cenou původního pozemku p. [parcelní číslo] (28.560 m2), k. ú. [obec] u [obec] je [částka], obvyklou cenou nově vytvořeného pozemku [číslo] (21.420 m2) je [částka] a obvyklou cenou nově vytvořeného pozemku p. [parcelní číslo] (7.140 m2) je 242. [částka], což i hodnotově odpovídá poměru 3/4 a ¼ ceny původního pozemku. 9. Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnický rozdělit nebo o zrušení spoluvlastnictví (§ 1140 odst. 1,2 občanského zákoníku). 10. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 143 občanského zákoníku). 11. Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích (§ 1144 odst. 1,2 občanského zákoníku). 12. Zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávané jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu (§ 1142 odst. 2 věta první občanského zákoníku). 13. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že účastníci jsou spoluvlastníky pozemků p. p. [číslo] k. ú. [obec] u [obec], zapsaného na listu vlastnictví 405, vedeném katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim, pro obec Jeníkov, k. ú. [obec] u [obec] s tím, že žalobce vlastní podíl odpovídající ¼ celku, 1. žalovaná vlastní podíl odpovídající 1/6 celku a 2. žalovaná vlastní podíl odpovídající [číslo] celku. V době podání žaloby byl pozemek ve spoluvlastnictví žalobce (1/4), 1. žalované (1/6), 2. žalované ([číslo]) a Ing. [celé jméno původního účastníka], Ph.D., bytem [adresa] žalované, se kterou soud na místo něho podle usnesení vydaného podle § 107a o.s.ř., jednal. 14. Žalobce navrhl zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání reálným rozdělením předmětného pozemku. Navrhl i po dobu reálného rozdělení. Soud není návrhem způsobu reálného rozdělení společné věci vázán, proto zadal vypracování geometrického plánu a znaleckého posudku tak, aby oddělením části odpovídající podílu žalobce vznikly pozemky, jejichž hranice by vytvářely co nejméně úhlů, pozemky tedy byly co nejlépe obhospodařovatelné. Zvoleným řešením došlo i ke spravedlivému rozdělení podle bonitních tříd a nově vzniklý pozemek přímo navazuje na stávající pozemek ve spoluvlastnictví žalobce a jeho otce. Znalec vytvořil geometrickým plánem pozemkovou parcelu o výměře odpovídající podílu žalobce na původním pozemku (1/4). Soud zjistil i obvyklou cenu nově vzniklých pozemků. Také tyto ceny odpovídají podílům žalobce a součtu podílu žalovaných, proto tyto nově vzniklé pozemky přikázal účastníkům řízení, a to konkrétně nově vzniklý pozemek p. p. [číslo] k. ú. [obec] u [obec], do výlučného vlastnictví žalobce a nově vzniklý pozemek p. p. [číslo] k. ú. [obec] u [obec] do spoluvlastnictví žalovaných v poměru shora uvedené. 15. Vypracovaný geometrický plán soud učinil nedílnou součástí tohoto rozsudku. 16. Vzhledem k tomu, že žalobce byl se svým návrhem na zrušení spoluvlastnictví a jeho reálné rozdělení úspěšný, přiznal mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti solidárně zavázaným žalovaným právo na náhradu nákladů řízení, a to ve výši zaplaceného soudního poplatku [částka] a nákladů na zastoupení ve věci advokátem za 11 hlavních úkonů právní pomoci po [částka], 11x režijní paušál [částka], cestovné za cestu zástupkyně žalobce k jednání soudu [obec] – [obec] a zpět 264 km autem BMW F1X s průměrnou spotřebou 7,1 l benzínu na 100 km ve vyhláškové ceně [částka] a paušální náhradě [částka] za km, celkem [částka] za jednu cestu, za 5 cest ([datum] – schůzka s klientem, [datum] – nahlédnutí do spisu, [datum] – cestovné, [datum] – místní šetření, [datum] – zastoupení při jednání soudu), celkem cestovné [částka] bez DPH, náhrady za ztrátu času na cestě za 30 započatých půlhodin po [částka] [částka] a DPH [částka]. Náhradu nákladů řízení soud podle § 149 o.s.ř. nechal zaplatit přímo do rukou zástupkyni žalobce. 17. Podle uvedeného výsledku řízení soud zavázal solidárně zavázané žalované k náhradě nákladů řízení státu, a to ve výši vynaložených nákladů na znalečné.