103 C 29/2023-132 — Okresní soud v Chrudimi

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru č. 9103106963, žalovaný smlouvu podepsal dne 12.12.2021. Žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 90 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 56,85 % ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách ve výši 5 257 Kč. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy, ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění zaplatil dne 21.1.2022 částku 5 257 Kč, téhož dne dalších 43 kč, dne 24.2.2022 částku 5 214 Kč, téhož dne 6 Kč, dne 13.4.2022 částku 5 251 Kč, téhož dne dalších 49 Kč. U splátek, u nichž se žalovaný ocitl v prodlení delším než 30 dnů, vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty 499 Kč, a dále u splátek, u nichž se žalovaný ocitl v prodlení delším než 15 dnů, vzniklo žalobci právo náhrady nákladů na vymáhání ve výši 200 Kč. V důsledku prodlení dále došlo k zesplatnění úvěru, a to k datu 26.6.2022. Podle smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny. Tuto novou jistinu ve výši 99 010,47 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Z nové jistiny je dále žalovaný povinen hradit úroky z prodlení až do jejího zaplacení. Dále dle smlouvy bylo sjednáno, že pokud žalovaný nezaplatí po zesplatnění novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0, 1% z dlužné jistiny denně, tj. od 28.6.2022 až do jejího úplného zaplacení. Po zesplatnění celého úvěru žalovaný uhradil žalobci další částky, a to dne 30.8.2022 to bylo 6 000 Kč, dne 22.9.2022 to bylo 5 300 Kč, dne 25.10.2022 to bylo 5 300 Kč, dne 28.11.2022 to bylo 1 000 Kč, dne 27.12.2022 to bylo 1 000 Kč, dne 27.1.2023 to bylo 5 300 Kč, a ve dnech 28.2.2023, 31.3.2023, 28.4.2023 to bylo vždy 1 000 Kč. Bylo sjednáno, že úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když nadále přirůstá k původní nesplacené jistině úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalovaný tak dluží:a) na nové jistině 72 110,47 Kčb) smluvní pokuta 998 Kčc) náhrada nákladů 600 Kčd) smluvní pokuta dle bodu 6.5. ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru počínaje dnem 28.6.2022 do zaplacení, k datu vyhotovení žaloby 42 214,93 Kče) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající původní jistině úvěru v nominální sazbě 56,85 % ročně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání ve věci se nedostavil, ačkoliv byl soudem řádně a včas předvolán.3. Provedeným dokazováním, a to návrhem na uzavření smlouvy, kartou klienta, dokladem o vyplacení částky 90 000 Kč, výpisy z účtu žalovaného, hodnocením klienta, výzvou k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění, oznámením o zesplatnění, předžalobní výzvou, bylo zjištěno: Mezi účastníky, žalobcem jako úvěrujícím, žalovaným jako úvěrovaným, byla uzavřena smlouva o úvěru, žalobce na jejím základě poskytl žalovanému částku 90 000 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný podle smlouvy zaplatit, činila 189 252 Kč. Celková výše měsíční splátky 5 257 Kč, počet splátek 36. Zápůjční úroková sazba činila 56,85 % ročně. Bylo dohodnuto, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, poté přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru až do doby její úplné úhrady. Bylo dohodnuto, ocitne-li se dlužník v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu 499 Kč za každou splátku, pokud je v prodlení 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, splatnými se stávají celá jistina úvěru, úroky přirostlé ke dni zesplatnění, smluvní pokuty. Celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. Tato nová jistina úvěru je splatná ke dni zesplatnění. Nezaplatí-li dlužník po zesplatnění úvěru v den zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru, má povinnost zaplatit poskytovateli úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru, a to od zesplatnění do jejího úplného zaplacení.4. Žalovaný byl vyzýván k zaplacení dlužných splátek a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. O zesplatnění úvěru byl následně informován.5. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce provedl hodnocení klienta.6. Před uzavřením smlouvy byl žalovanému poskytnut předsmluvní formulář, kde jsou shrnuty parametry úvěru.7. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky.Prokázané skutečnosti hodnotil soud po právní stránce takto:8. Soud hodnotí uzavřenou smlouvu o úvěru jako právní jednání, které se příčí dobrým mravům, tedy jako právní jednání podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné. Jde o absolutní neplatnost právního jednání, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti. Rozpor s dobrými mravy je spatřován ohledně smlouvy jako celku, nejde tedy o rozpor s dobrými mravy ohledně oddělitelné části smlouvy nebo některého dílčího ujednání. Konkrétně rozpor s dobrými mravy spočívá v nepřiměřená výše úroku za poskytnutí úvěru – ten byl sjednán ve výši 56,85 % ročně, přesahuje výrazně běžnou úrokovou míru. Jde o lichvu. Navíc úrok i po zesplatnění nabíhá až do zaplacení původní jistiny; zde je sice určité omezení, ovšem s ohledem na výši tzv. celkové částky, která má být zaplacena, jde v případě maximálního úroku o sumu, která více než výrazně převyšuje poskytnutý úvěr. Při zesplatnění úvěru dojde k vytvoření tzv. nové jistiny úvěru, která se skládá z dosud neuhrazené jistiny a nezaplacených úroků přirostlých ke dni zesplatnění, není-li tato nová jistina zaplacen okamžitě v den zesplatnění, nabíhá velmi vysoká smluvní pokuta navíc počítaná z tzv. nové jistiny úvěru, a to až do okamžiku zaplacení celé nové jistiny, v případě prodlení s úhradou byť části jedné splátky je účtována smluvní pokuta za každou splátku, s níž je žalovaný v prodlení.9. Soud nepovažuje za problematickou pouze úrokovou sazbu, ale smlouvu jako celek – vedle úroků též celý systém smluvních pokut, přirůstání nezaplacených úroků k jistině, formu a vizuální stránku smlouvy a způsob jejího uzavření, všechny tyto skutečnosti je přitom nutné hodnotit komplexně a nikoli izolovaně. Pokud je smlouva jako celek v rozporu s dobrými mravy, pak je neplatná celá a v podstatě je na věc třeba pohlížet tak, že k uzavření smlouvy vůbec nedošlo.10. Soud má za to, že smlouva je neplatná i s ohledem na ust.§ 87,odst.1 z.č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobce dostatečným způsobem neověřil úvěruschopnost žalovaného. Z formuláře hodnocení klienta vyplývá, že vycházel z příjmu žalovaného, ten byl ověřen, ale z podkladů vyplývá, že žalovaný pobírá mzdu 11 929 Kč a důchod 6 828 Kč. Z dokladů vyplývá, že žalovaný je svobodný, při hodnocení výdajů nevycházel žalobce z reálných údajů, ale z výše životního minima 3 860 Kč a nákladů na bydlení 2 683 Kč měsíčně, které nejsou ale žádným způsobem doloženy, v hodnocení je uvedena splátka , právnická osoba, . ve výši 2 539 Kč měsíčně bez jakékoli specifikace, o jaký dluh se jedná. Byly doloženy výpisy z účtu žalovaného za měsíce září 2021, to měl žalovaný zůstatek mínus 14 014 Kč, v říjnu to bylo mínus 838 Kč, v listopadu to bylo mínus 1 106 Kč, ani v jednom ze tří měsíců předcházejících uzavření smlouvy neměl na účtu kladný zůstatek, natož aby tam měl dostatek prostředků k zaplacení dohodnuté splátky. Z podkladů nevyplývá charakter bydlení žalovaného, ale ať byl jakýkoliv, je nereálné, že by mohly platby spojené s užíváním bytu včetně inkasa činit 2 683 Kč měsíčně, jak má žalobce uvedeno v hodnocení klienta, je všeobecně známo, že takové výdaje, a to i u těch nejmenších bytů, jsou nereálné. V hodnocení uvedené životní minimum 3 860 kč měsíčně by mělo žalovanému postačovat k zajištění veškerých jeho životních potřeb ( krom již zmíněného bydlení), tedy strava, ošacení, obutí, hygiena, výdaje kulturní, zdravotní, sportovní, na to vše by mělo žalovanému postačovat v přepočtu asi 128 Kč denně. Žalobce si musel být vědom, resp. musel být srozuměn s tím, že žalovaný nebude schopen úvěr splácet.11. Soud tedy vypořádání vztahu mezi účastníky podrobuje režimu bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku je tak žalovaný povinen žalobci vrátit to, co od něj obdržel a dosud nevrátil – jde o jeho majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Žalobce poskytl žalovanému částku 90 000 Kč, tuto částku je žalovaný povinen vrátit. V žalobě bylo potvrzeno, že žalovaný na úhradu dluhu zaplatil celkem 42 720 Kč. Do částky 47 280 Kč bylo žalobě vyhověno, včetně zákonného úroku z prodlení, který byl žalobcem požadován. Žalobce má právo požadovat úrok z prodlení z dosud nevrácené částky podle § 1970 občanského