111 C 17/2023-23 — Okresní soud v Chrudimi

Žalobce se žalobou ze dne 14.7. 2023 domáhal na žalovaném zaplacení celkem 68 124 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 250 Kč od 1. 6. 2022 do 31. 12. 2022 z titulu dluhu za užívání bytu a s tím souvisících služeb v době od června 2022 do září 2022. Žalovaný byla v řízení, v němž jej soud obesílal na adresu trvalého pobytu vedenou v centrální evidenci obyvatel (§ 46b písm. a) občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“) zcela pasivní. Soud vycházel z toho, že každý žalovaný si musí střežit svá práva a dbát, aby adresa jeho trvalého pobytu byla náležitá. Neshledal důvod k ustanovení opatrovníka. Soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání, když předtím takový postup účastníkům navrhl (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Ze spisu soud zjistil tyto skutečnosti. Žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne 2. 1. 2020 nájemní smlouvu (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 5), na základě níž žalovaný užíval byt žalobce za sjednané měsíční nájemné a další platby v celkové výši 9.732 - Kč měsíčně (č.l. 2 a č.l. 4 druhá strana, dále„ p.v.“); tyto částky byly splatné vždy k 20. dni v měsíci za nějž se nájemné platí (čl. III.2 nájemní smlouvy). Za užívání bytu a poskytovná plnění žalovaný řádně nezaplatil v období od 1.6.2022 do 31.12.2022 (tj. 7 krát 9.732 - Kč, což představuje 68.124 - Kč. Na úrocích z prodlení žalovaný dluží nejméně 2.250 - Kč (rozpis na č.l. 3). Žalobce marně žalovaného upomínal o zaplacení (č.l. 4). Těmto tvrzením a důkazním prostředkům žalovaný neoponoval. Po právní stránce soud věc posoudil takto. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné (§ 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění platném v době podání návrhu, dále jen„ občanský zákoník“). Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby (§ 2247 odst. 2 občanského zákoníku). Žalovaný neplatil řádně za užívání bytu nejméně po dobu 8 měsíců, kdy zaplatil jen část dlužné částky a dluží tak žalovanou částku. Žalobce rovněž důvodně požaduje úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti dluhu do zaplacení. Důvodné žalobě ve vztahu k jistině soud v celém rozsahu vyhověl (výrok I.). O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“, kdy žalobce byl plně úspěšný. Má tedy nárok na náhradu zaplaceného soudního poplatku 3.407 - Kč a nákladů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhl. č.254/2015 Sb. ve výši 300 - Kč, což celkem činí 3.707 - Kč (výrok II.).