3 C 182/2022-92 — Okresní soud v Chrudimi

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , žalovaný smlouvu podepsal dne 24.11.2016. Žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 40 001 Kč, resp. část úvěru ve výši 9 924 Kč byla dle dohody smluvních stran použita na doplacení úvěru č. , hodnota, , a zbytek úvěru 30 077 Kč byl žalovanému vyplacen na bankovní účet. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 299 Kč. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy, ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění zaplatil ve dnech 16.1.2017, 16.2.2017, 23.3.2017, 18.4.2017 vždy částku 2 299 Kč. Žalobce své nároky vyplývající ze smlouvy přehodnotil a přepočítal úvěr, jako by byl úročen sazbou 9,8 % ročně. Platby žalovaného pak žalobce nejprve započetl na úhradu běžného úroku a pak na jistinu, výsledný nárok pak činí na jistině částku 32 272,35 Kč a k tomu žalobce požaduje zákonný úrok z prodlená od 19.4.2017 ve výši 9,8 % ročně. U splátek, u nichž se žalovaný ocitl v prodlení delším než 15 dnů, vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty 596 Kč.2. Ve věci byl dne 12.5.2022 vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému v zákonné lhůtě podal žalovaný odporu a vyjádření, že se dle něho jedná o podvod, když na uvedenou smlouvu běží exekuce a bylo mu již exekučně zabaveno asi 170 000 Kč.3. Provedeným dokazováním, a to návrhem na uzavření smlouvy, kartou klienta, dokladem o vyplacení částky 90 000 Kč, výpisy z účtu žalovaného, hodnocením klienta, výzvou k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění, oznámením o zesplatnění, předžalobní výzvou, bylo zjištěno: Mezi účastníky, žalobcem jako úvěrujícím, žalovaným jako úvěrovaným, byla uzavřena smlouva o úvěru, žalobce na jejím základě poskytl žalovanému částku 40 001 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný podle smlouvy zaplatit, činila 110 352 Kč. Celková výše měsíční splátky 2 299 Kč, počet splátek 48. Zápůjční úroková sazba činila 84,90 % ročně. Bylo dohodnuto, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, poté přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru až do doby její úplné úhrady. Bylo dohodnuto, ocitne-li se dlužník v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu 499 Kč za každou splátku, pokud je v prodlení 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, splatnými se stávají celá jistina úvěru, úroky přirostlé ke dni zesplatnění, smluvní pokuty. Celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. Tato nová jistina úvěru je splatná ke dni zesplatnění. Nezaplatí-li dlužník po zesplatnění úvěru v den zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru, má povinnost zaplatit poskytovateli úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru, a to od zesplatnění do jejího úplného zaplacení.4. Žalovaný byl vyzýván k zaplacení dlužných splátek a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. O zesplatnění úvěru byl následně informován.5. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce provedl hodnocení klienta.6. Před uzavřením smlouvy byl žalovanému poskytnut předsmluvní formulář, kde jsou shrnuty parametry úvěru.7. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky.Prokázané skutečnosti hodnotil soud po právní stránce takto:8. Soud hodnotí uzavřenou smlouvu o úvěru jako právní jednání, které se příčí dobrým mravům, tedy jako právní jednání podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné. Jde o absolutní neplatnost právního jednání, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti. Rozpor s dobrými mravy je spatřován ohledně smlouvy jako celku, nejde tedy o rozpor s dobrými mravy ohledně oddělitelné části smlouvy nebo některého dílčího ujednání. Konkrétně rozpor s dobrými mravy spočívá v nepřiměřená výše úroku za poskytnutí úvěru – ten byl sjednán ve výši 84,9 % ročně, přesahuje výrazně běžnou úrokovou míru. Jde o lichvu. Navíc úrok i po zesplatnění nabíhá až do zaplacení původní jistiny; zde je sice určité omezení, ovšem s ohledem na výši tzv. celkové částky, která má být zaplacena, jde v případě maximálního úroku o sumu, která více než výrazně převyšuje poskytnutý úvěr. Při zesplatnění úvěru dojde k vytvoření tzv. nové jistiny úvěru, která se skládá z dosud neuhrazené jistiny a nezaplacených úroků přirostlých ke dni zesplatnění, není-li tato nová jistina zaplacen okamžitě v den zesplatnění, nabíhá velmi vysoká smluvní pokuta navíc počítaná z tzv. nové jistiny úvěru, a to až do okamžiku zaplacení celé nové jistiny, v případě prodlení s úhradou byť části jedné splátky je účtována smluvní pokuta za každou splátku, s níž je žalovaný v prodlení.9. Soud nepovažuje za problematickou pouze úrokovou sazbu, ale smlouvu jako celek – vedle úroků též celý systém smluvních pokut, přirůstání nezaplacených úroků k jistině, formu a vizuální stránku smlouvy a způsob jejího uzavření, všechny tyto skutečnosti je přitom nutné hodnotit komplexně a nikoli izolovaně. Pokud je smlouva jako celek v rozporu s dobrými mravy, pak je neplatná celá a v podstatě je na věc třeba pohlížet tak, že k uzavření smlouvy vůbec nedošlo.10. Soud má za to, že smlouva je neplatná i s ohledem na ust.§ 87,odst.1 z.č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobce dostatečným způsobem neověřil úvěruschopnost žalovaného. Z formuláře hodnocení klienta vyplývá, že vycházel z příjmu žalovaného, ten byl ověřen, ale z podkladů vyplývá, že žalovaný pobíral mzdu invalidní důchod 3.stupně ve výši 11 759 Kč. Z dokladů vyplývá, že žalovaný je svobodný, při hodnocení výdajů vycházel žalobce z nedoložených údajů, a to nákladů na bydlení, které by včetně inkasa měly činit 2 500 Kč, což ani v r.2016 nemohlo odpovídat realitě, v hodnocení je uvedena splátka , právnická osoba, . ve výši 2 866 Kč měsíčně bez jakékoli specifikace, o jaký dluh se jedná. Z rozsudku Okresního soudu v Chrudimi č.j. 0 Nc 81/2021-236 bylo zjištěno, že žalovaný je otcem nezl. , Jméno zainteresované osoby 1/0, , nar. , datum, , o výchově a výživě nezletilého bylo rozhodováno 20.10.2022, z rozsudku vyplývá, že rodiče až do května 2021 vedli společnou domácnost, matka dítěte byla nezaměstnaná, rodina pobírala jen sociální dávky, otec (nyní žalovaný) pobíral jen invalidní důchod, dítě je těžce zdravotně postižené. Z invalidního důchodu, který byl prokazatelně jediným příjmem žalovaného, ve výši 11 759 mu po zaplacení splátky 2 866 Kč zbylo 8 893 Kč, po zaplacení nájmu včetně inkasa ( pokud by vůbec odpovídal realitě) ve výši 2 500 Kč by mu zbylo 6 393 Kč, po zaplacení splátky dle smlouvy, která je předmětem tohoto sporu, ve výši 2 299 Kč by zbylo 4 094 Kč na měsíc na úhradu všech životních potřeb , tj. ošacení , stravy, léků, to vše pro tříčlennou rodinu s těžce postiženým dítětem, představuje to částku 136 Kč denně , tj. 45 Kč denně na osobu. I když rodina pobírala sociální dávky, ty nejsou určeny na úhradu dluhů. Žalovaný uzavřel se žalobcem celkem 4 úvěrové smlouvy, prakticky vždy každou následující splácel předchozí, neměl a ani v podstatě nemohl mít přehled, co vlastně splácí. Žalobce si musel být vědom, resp. musel být srozuměn s tím, že žalovaný nebude schopen úvěr splácet.11. Soud tedy vypořádání vztahu mezi účastníky podrobuje režimu bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku je tak žalovaný povinen žalobci vrátit to, co od něj obdržel a dosud nevrátil – jde o jeho majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Žalobce poskytl žalovanému částku 40 001 Kč, tuto částku je žalovaný povinen vrátit. V žalobě bylo potvrzeno, že žalovaný na úhradu dluhu zaplatil celkem 9 196 Kč. Do částky 30 805 Kč bylo žalobě vyhověno, včetně zákonného úroku z prodlení, který byl žalobcem požadován. Žalobce má právo požadovat úrok z prodlení z dosud nevrácené částky podle § 1970 občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta. Je-li neplatná smlouva o úvěru, je neplatné i ujednání o smluvní pokutě.12. Žalobce byl ve věci převážně úspěšný (do 93,7%), soud mu proto proti žalovanému dle § 142, odst. 3 přiznal plnou náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku 1 315 Kč, dále právní zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb. 3 úkony( převzetí plné moci, předsporová výzva, sepis žaloby) po 500 Kč + 3krát 100 Kč paušál, z toho 21% DPH, dále 1 úkon za 2 420 Kč( účast při jednání), 1krát 300 Kč paušál, z toho 21% DPH, tj. 3 291,20 Kč, celkem činí náklady žalobce 6 784,20 Kč.13. Soudem ustanovené zástupkyni žalovaného soud přiznal odměnu za zastoupení dle vyhl.č.177/1996 Sb. za 3 úkony po 2 380 kč + 3krát 300 Kč paušál( převzetí zastoupení, porada s klientem, jednání u soudu).14. České republice nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ( odměna za zastoupení žalovaného), neboť žalobce byl