3 C 216/2023-27 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že mezi původním věřitelem, společností , právnická osoba, . a žalovaným došlo dne 19.2.2021 k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Žalovaný obdržel 22 000 Kč v hotovosti, což potvrdil svým podpisem, zavázal se vedle jistiny úvěru uhradit částku 18 894 Kč na poplatcích, tedy celkem 40 894 Kč, ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 921 Kč, vše do 14.9.2022. Žalovaný uhradil pouze 18 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena dne 4.4.2022 na žalobce. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 37 819,09 (jistina 12 781,98 Kč, nesplacený smluvní úrok 717,39 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 6 033,81 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 144,31 Kč, nesplacený inkasní poplatek 2 216,51 Kč, postoupený sankční poplatek 3 000 Kč, postoupené paušální náklady na vymáhání 500 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků 1 878,58 Kč po splatnosti, postoupený kapitalizovaný zákonný úrok 1 314,95 Kč, postoupená smluvní pokuta 8 231,56 Kč). Žalobce požaduje jistinu 12 781,98 Kč, zákonný úrok z prodlení, kapitalizovaný zákonný úrok 1 115,10 Kč, kapitalizovaný úrok 11 535,55 Kč, náklady spojené s uplatněním 217 Kč, částku 3 463,92 Kč na smluvní pokutě.2. Ve věci byl dne 15.6.2023 vydán elektronický platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 28.8.2023 zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání ve věci se nedostavil, ačkoliv byl soudem včas a řádně předvolán.3. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, ze dne 19.2.2021 bylo zjištěno, že ji uzavřela společnost , právnická osoba, . se žalovaným na částku 22 000 Kč, kterou se úvěrující vyplatil úvěrovanému v hotovosti proti podpisu při uzavírání smlouvy . Za poskytnutí zápůjčky se žalovaný zavázal zaplatit úrok 2 118 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 10 780 Kč, za vyhodnocení úvěru 2 036 Kč, za inkaso 3 960 Kč. Žalovaný se zavázal splácet celkem 42 894 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2 921 Kč.4. Žalobce předložil dokument označený jako žádost o podnikatelský úvěr, ve kterém je uvedeno, že žalovaný je držitelem živnostenského oprávnění výroba kovových konstrukcí, bydlí v nájmu, je svobodný, nemá děti, má jen základní vzdělání, prohlašuje, že má příjem 25 000 Kč měsíčně a výdaje 10 844 Kč. Nebylo vůbec doloženo jak a z čeho zkoumal právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalovaného. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že nárok z uvedené smlouvy byl postoupen na žalobce, o čemž byl žalovaný informován.5. Soud považuje uzavřenou smlouvu o podnikatelském úvěru za neplatnou, a to s ohledem na ust. § 87, odst.1 z.č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobce neověřil řádně úvěruschopnost žalovaného. Nebylo vůbec doloženo, že by byly zjišťovány příjmy a výdaje žalovaného, právní předchůdce nemohl mít ověřeno, zda žalovaný bude schopen úvěr v dohodnutém termínu splatit. I kdyby údaj o příjmu 25 000 Kč měsíčně odpovídal realitě, není pravděpodobné, že by veškeré výdaje žalovaného činily částku kolem 10 000 Kč, tato částka by odpovídala pouze nájemnému, po zaplacení měsíční splátky by tak zbývalo žalovanému na hrazení všech ostatních životních potřeb, tj. strava, ošacení, obutí, léky, hygiena, kulturní vyžití, doprava, asi 400 Kč, a tuto napjatou finanční situaci by měl ustát déle než rok. Je nemožné, aby za takovéto finanční situace byl žalovaný schopen splácet úvěr. Je krom toho zřejmé, že se jedná o právní jednání lichevní povahy, sjednaný úrok přesahuje 73 % ročně. Jedná se o nepoměr plnění zcela přesahující běžnou úrokovou míru Z výše uvedených důvodů soud považuje uzavřenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou též podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, tedy smlouvu, která se pro svoji lichevní povahu příčí dobrým mravům.6. Vztah mezi účastníky je tak třeba vypořádat podle zásad o bezdůvodném obohacení, tj. podle § 2993 občanského zákoníku. Jde o plnění bez právního důvodu, povinností žalovaného tak je vrátit peněžní prostředky, které od právního předchůdce žalobce obdržel, a dále zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (ve výši dle nař. vl. 351/2013 Sb.). Jestliže žalovaný obdržel 22 000 Kč a zaplatil 18 000 Kč, zbývá k zaplacení 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení + náklady spojené s uplatněním pohledávky, do této výše bylo žalobě vyhověno, ve zbytku byla zamítnuta.7. Dle § 142, odst. 1 občanského soudního řádu s ohledem na částečnou úspěšnost soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.