3 C 231/2023-25 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 28.7.2023 domáhal se žalobce proti žalované zaplacení 16 420 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 10 751,65 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku 4 370,59 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky 12 771,20 Kč od 24.3.2023 do zaplacení, úroků ve výši 24,6 % p.a. z částky 12 771,20 Kč od 24.3.2023 do zaplacení. K odůvodnění uvedl, že 13.9.2018 uzavřel právní předchůdce žalobce , právnická osoba, se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , dle které právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalované na hotovosti 16 000 Kč, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 28 800 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v 60 týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaná sjednané splátky neplatila řádně, celkem na úhradu dluhu z této smlouvy zaplatila žalovaná 12 630 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 23.3.2023 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovanou na nynějšího žalobce.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání ve věci se nedostavila, ačkoliv byla soudem včas a řádně předvolána.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 13.9.2018 bylo zjištěno, že ji uzavřel právní předchůdce žalobce , právnická osoba, se žalovanou pod č. , hodnota, , dle smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalované na hotovosti 16 000 Kč, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 28 800 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku splácet v 60 hotovostních týdenních splátkách po 480 Kč.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 23.3.2023 mezi , právnická osoba, a žalobcem bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na nynějšího žalobce, žalovaná byla informována přípisem.5. Soud považuje uzavřenou smlouvu za právní úkon lichevní povahy. U úvěru poskytnutého ve výši 16 000 Kč mělo být za 60 týdnů zaplaceno o 12 800 Kč více než zapůjčených 16 000 Kč, což představuje roční úrok 69,52 %. Soud má za to, že navýšení vysoko přesahuje běžnou úrokovou míru tak, že smlouvu lze považovat za právní úkon lichevní povahy. Z těchto důvodů soud považuje smlouvu za absolutně neplatnou dle § 580, odst. 1 občanského zákoníku. Dále z předložených dokladů vůbec nevyplývá, zda právní předchůdce žalobce, a pokud ano, jakým způsobem ověřoval schopnost žalované splácet úvěr. Žalobce přes výzvu soudu nedoložil, z jakých dokumentů byla ověřována úvěruschopnost žalované, pouhé zaškrtnutí údajů v kartě zákazníka není průkazné Smlouva je neplatná ve smyslu z.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. K této neplatnosti musí soud přihlédnout z úřední povinnosti, absolutní neplatnost lichevní smlouvy nelze zhojit postupem dle § 577 občanského zákoníku. Plnění přijaté žalovanou z neplatné smlouvy potom soud dle § 2991 a násl. občanského zákoníku hodnotí jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobce.6. Pokud se týká stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení, vycházel soud z toho, že žalovaná dne 13.9.2018 převzala od žalobce (jeho právního předchůdce) 16 000 Kč, žalobce uvedl, že žalovaná na úhradu dluhu zaplatila 12 630 Kč. Žalovaná má povinnost zaplatit žalobci částku, kterou převzala, sníženou o částku, kterou již zaplatila, jestliže převzala celkem 16 000 Kč a zaplatila 12 630 Kč, pak na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 3 370 Kč Do této výše bylo žalobě vyhověno, včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a nař.vl.č. 351/2013 Sb., ve zbytku byla žaloba zamítnuta.7. S ohledem na částečnou úspěšnost, soud dle § 142, odst. 2 občanského soudního řádu rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.