3 C 362/2022-117 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 8.8.2022 domáhal se žalobce proti žalovanému zaplacení 255 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. K odůvodnění uvedl, že žalovaný a [jméno] [příjmení] jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], pozemků parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce] u [obec] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim, každý jednou ideální polovinou. Nemovitost užívá výhradně žalovaný, a to minimálně od doby, kdy ji spoluvlastní druhá spoluvlastnice, tj. 26.1.2017. [jméno] [příjmení] dne 6.5.2022 vyzvala žalovaného k náhradě bezdůvodného obohacení za období od 1.6.2019 do 31.5.2022 ve výši 270 000 Kč, svůj nárok za žalovaným pak v rozsahu od 1.7.2019 do 20.4.2022 ve výši 255 000 Kč postoupila žalobci. 2. Ve věci byl dne 15.9.2022 vydán elektronický platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 26.10.2022 zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. 3. Žalovaný při jednání ve věci dne 26.4.2023 jako účastník řízení uvedl, že v žalovaném období od 1.6.2019 do 30.4.2022 byl vlastníkem jedné ideální poloviny nemovitostí specifikovaných v žalobě. Jedná se o jednopatrový dům, žalovaný užívá jen přízemí, kde je ložnice, kuchyň, obývací pokoj, 2 koupelny. V 1. patře jsou 3 pokoje, v nich jsou věci po již zemřelé manželce žalovaného, takže zřejmě je jejich vlastníkem nyní žalovaný. Pozemky náležící k domu žalovaný užívá, seká na nich trávu králíkům. Druhá spoluvlastnice má klíče, ale dům neužívá, v horním patře jsou radiátory topení jen v jednom pokuji. 4. Z výpisu z katastru bylo zjištěno, že žalovaný a [jméno] [příjmení] jsou podílovými spoluvlastníky pozemku [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], pozemků parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce] u [obec] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim, každý jednou ideální polovinou. 5. Ze zprávy Městské policie [obec] ze dne 4.1.2023 bylo zjištěno, že žalovaný se zdržuje dle sdělení sousedů v nepravidelných časech. 6. Z výzvy [jméno] [příjmení] ze dne 6.5.2022 adresované žalovanému bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě bezdůvodného obohacení vznikajícího tím, že výhradně užívá nemovitosti ve spoluvlastnictví jmenovaných, a to ve výši 7 500 kč měsíčně za dobu od 1.6.2019 do 31.5.2022, tj. 270 000 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne17.5. 2022 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] postoupila svoji pohledávku za žalovaným za bezdůvodné obohacení ve výši 255 000 Kč na žalobce. 8. Žalobce předložil fotodokumentaci domu [anonymizováno], z níž je patrno, že dům je obydlen, užíván, a to jak k bydlení, tak k uskladnění různých věcí. 9. Z dědického spisu – vypořádání pozůstalosti po manželce žalovaného byl proveden důkaz znaleckým oceněním nemovitosti, která je předmětem sporu, kdy znaleckým posudkem ze dne 24.10.2015 byla zjištěna obvyklá cena 1 843 700 Kč. 10. Soud požádal 6 realitních kanceláří působících v regionu Chrudimska o sdělení výše obvyklé ceny nájmu nemovitosti, která je předmětem tohoto sporu v období od r. 2019 do r. 2022, zaslal jim dostupné dokumenty (ocenění nemovitosti). Realitní kacelář [právnická osoba] soudu sdělila, že přibližná obvyklá cena nájmu předmětné nemovitosti byla v r. 2019 částka 8 910 Kč měsíčně, v r. 2020 a 2021 to bylo 13 970 Kč a v r. 2022 to bylo 14 410 Kč. Realitní kancelář [právnická osoba] soudu sdělila, že v r. 2019 a 2020 by obvyklá měsíční výše nájmu předmětné nemovitosti byla 12 200 Kč a v r. 2021 a 2022 to bylo 13 800 Kč. Ostatní oslovené realitní kancelře buď neměly realizované nájmy srovnatelných nemovitostí nebo na žádost soudu nereagovaly. 11. Žalobce v závěrečném návrhu žádal vyhovění žalobě s tím, že má za prokázáno, že nemovitosti užíval výhradně žalovaný, na úkor druhé spoluvlastnice tak vznikalo bezdůvodné obohacení, jehož výši soud zjišťoval vlastním šetřením. 12. Žalovaný v závěrečném návrhu žádal zamítnutí žaloby s tím, že druhá spoluvlastnice se ve svých 17 letech z nemovitosti, bydlela v [obec] se svým přítelem, žalovaný jim nabízel bydlení v domě, ale ona to odmítla. 13. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázány tyto skutečnosti: Žalovaný a [jméno] [příjmení] jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, které jsou předmětem tohoto sporu, a to každý jednou ideální polovinou (výpis z katastru, mezi účastníky nesporné). Celou nemovitost minimálně od r. 2017 užívá výhradně žalovaný, soud má za to že tato skutečnost je rovněž mezi účastníky nesporná, když žalobce uvádí, že druhá spoluvlastnice nemovitost neužívá od nabytí svého spoluvlastnického podílu (2017) a žalovaný tvrdí, že se odstěhovala ve svých 17 letech (to bylo v r. 2012). Výši obvyklého nájemného vzal soud za prokázánu zprávami realitních kanceláří, vycházel z průměrných hodnot, tj. pokud za rok 2019 jedna kancelář hodnotila výši nájmu na 8 910 Kč a druhá na 12 200 Kč, vycházel soud z hodnoty 10 555 Kč měsíčně, v roce 2020 to bylo 13 370 Kč a 12 200 Kč, průměr je 13 085 Kč, v roce 2021 to bylo 13 970 Kč a 13 800 Kč, průměr je 13 885 Kč, v r. 2022 to bylo 14 410 Kč a 13 800 Kč, průměr je 14 105 Kč. Tento postup soud opírá o ust. § 136 občanského soudního řádu, dle kterého lze-li výši nároku zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy. Soud nejprve oslovil znalce, ten ale nemohl znalecký posudek vypracovat s odůvodněním, že nemá databázi za minulá období. Soud proto požádal o spolupráci realitní kanceláře, které příslušnou databázi srovnatelných případů mají k dispozici. 14. Prokázané skutečnosti soud po právní stránce hodnotil takto: 15. Dle § 2991 odst. 1-2 občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Dle § 2999 odst.1 občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. 17. V případě, že spoluvlastník (v tomto případě [jméno] [příjmení]) neužívá společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu, spočívá obohacení druhého spoluvlastníka (žalovaného) v užívání většího rozsahu předmětu vlastnictví, než který odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu bez placení úhrady za užívání tohoto podílu. K bezdůvodnému obohacení by nedocházelo toliko v případě, že by mezi spoluvlastníky byla uzavřena nájemní či jiná smlouva, z níž by vyplývalo oprávnění spoluvlastníka užívat věc nad rámec jeho spoluvlastnického podílu. Uzavření jakékoli smlouvy (mezi žalovaným a druhou spoluvlastnicí [jméno] [příjmení]), která by žalovaného opravňovala k užívání nemovitosti ve větším rozsahu, než odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu, nebylo ani tvrzeno, a tedy ani prokázáno. Pro rozhodnutí ve věci není relevantní, zda druhá spoluvlastnice nemovitost neužívá na základě vlastního rozhodnutí či z jiných důvodů. To, že žalovaný nemovitost užívá, je zjevné z fotodokumentace, která byla předložena, tj. obydlené místnosti, některé používané jen zřejmě k uskladnění věci ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný, který takto nemovitost užívá nad rozsah svého podílu, není schopen takto spotřebované plnění v podobě výkonu práva nájmu vrátit, musí proto poskytnout peněžitou náhradu jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vydáno. Výše této protihodnoty byla soudem zjištěna tak, jak je uvedeno v bodu 13. Za období 7 měsíců v r. 2019 tak činí výše obvyklého nájemného 7krát 10 555 Kč = 73 885 Kč, za rok 2020 12 krát 13 085 Kč = 157 020 Kč, za rok 2021 12 krát 13 885 Kč % 166 620 Kč, za rok 2022 5 krát 14 105 Kč 70 525 Kč, celkem 468 050 Kč, z toho jedna polovina, která představuje výši nároku druhého spoluvlastníka, činí 234 025 Kč. Do této výše bylo žalobě vyhověno, včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Soud vzal za prokázáno, že druhá spoluvlastnice svůj nárok postoupila smlouvou ze dne 6.5.2022 žalobci. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142, odst.2 občanského soudního řádu, žalobce byl úspěšný do 90 %, neúspěšný do 10 %, rozdíl v jeho prospěch činí 80 %, soud mu proto přiznal 80% náhrady nákladů řízení, když celé činí 87 258,66 Kč (soudní poplatek 10 200 Kč, právní zastoupení dle vyhl.č. 177/1996 Sb. za 6 úkonů po 9 340 Kč, 6krát 300 Kč paušál, 21% DPH), z toho 80% činí 69 807 Kč.