3 C 48/2024-28 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 29.11.2023 domáhal se žalobce proti žalovanému zaplacení 26 602,01 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 768,53 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku 1 335,33 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 15 % p.a. z částky 10 807,41 Kč od 12.7.2023 do zaplacení, úroků ve výši 8% p.a. z částky 10 353,30 Kč od 12.7.2023 do zaplacení. K odůvodnění uvedl, že 19.11.2021 uzavřel právní předchůdce žalobce , právnická osoba, . se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , dle které právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalovanému na hotovosti 12 000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 22 302 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč. Žalovaný sjednané splátky neplatil řádně, celkem na úhradu dluhu z této smlouvy ke dni 20.11.2021 dlužil na jistině 10 353,30 Kč, na úroku za sjednanou dobu úvěru 454,11 Kč, na úhradu za poskytnutí úvěru 5 026 Kč, na administrativní činnost 1 417,17 Kč, na úhrady možnosti splátek 1 851,43 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 2.8.2023 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na nynějšího žalobce.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání ve věci se nedostavil, ačkoliv byl soudem včas a řádně předvolán.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 19.11.2021 bylo zjištěno, že ji uzavřel právní předchůdce žalobce , právnická osoba, . se žalovaným pod č. , hodnota, , dle smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalovanému na hotovosti 12 000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 22 302 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splácet v 14 hotovostních měsíčních splátkách po 1 593 Kč.4. Z potvrzení , právnická osoba, ze dne 18.11.2021 bylo zjištěno, že firma zaměstnává žalovaného na dohodu o provedení práce a jeho čistý měsíční příjem od 1.8.2021 do 31.10.2021 je průměrně 12 240 Kč.5. Ze žádosti o úvěr ze dne 18.11.2021 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je zaměstnaný s příjmem 12 240 Kč měsíčně, výdaje na bydlení má 3 860 Kč, na jídlo 1 000 Kč měsíčně. Bydlí u příbuzných, je svobodný , bez vyživovací povinnosti6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 2.8.2023 mezi , právnická osoba, a žalobcem bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na nynějšího žalobce, žalovaný byl informován přípisem.7. Soud považuje uzavřenou smlouvu za právní úkon lichevní povahy. U úvěru poskytnutého ve výši 12 000 Kč mělo být za 14 měsíců zaplaceno o 10 302 Kč více než zapůjčených 12 000 Kč, což představuje roční úrok 73,58 %. Soud má za to, že navýšení vysoko přesahuje běžnou úrokovou míru tak, že smlouvu lze považovat za právní úkon lichevní povahy. Z těchto důvodů soud považuje smlouvu za absolutně neplatnou dle § 580, odst. 1 občanského zákoníku. Dále z předložených dokladů vůbec vyplývá, že právní předchůdce žalobce nedostatečně ověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr. Při čistém příjmu 12 240 Kč, po zaplacení splátky úvěru 1 593 Kč žalovanému zbylo 10 047 Kč, po odečtení nákladů na bydlení 3 860 Kč zbývá 6 787 Kč měsíčně , na všechny nezbytné životní výdaje, tj. strava, ošacení, obutí, hygiena, příp. léky, kulturní či sportovní vyžití atp. , to odpovídá částce 226 Kč na den, takto by musel žalovaný „ vydržet“ žít déle než rok. Smlouva je neplatná ve smyslu z.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. K této neplatnosti musí soud přihlédnout z úřední povinnosti, absolutní neplatnost lichevní smlouvy nelze zhojit postupem dle § 577 občanského zákoníku. Plnění přijaté žalovaným z neplatných smluv potom soud dle § 2991 a násl. občanského zákoníku hodnotí jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce.8. Pokud se týká stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení, vycházel soud z toho, že žalovaný dne 19.11.2021 převzal od žalobce (jeho právního předchůdce) 12 000 Kč, žalobce uvedl, že žalovaný na úhradu dluhu zaplatil 3 200 Kč. Rozdíl činí 8 800 Kč, do této výše bylo žalobě vyhověno, včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, ve zbytku byla zamítnuta.9. S ohledem na částečnou úspěšnost soud dle § 142, odst.2 občanského soudního řádu rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.