3 C 78/2023-139 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 14.4.2023 proti žalovaným domáhal, aby bylo uznáni povinnými vyklidit nemovitost specifikovanou ve výroku tohoto rozhodnutí do 15 dnů od právní moci rozsudku. K odůvodnění uvedl, že je na základě pravomocného usnesení Okresního soudu v , adresa, č.j. 21 D 1266/2021-65 výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí. Žalovaní tyto nemovitosti užívají bez právního důvodu. Žalobce je vyzval k vyklizení nemovitosti opakovaně, naposledy stanovený termín uplynul dne 31.3.2023.2. Žalobce doplnil skutková tvrzení podáním ze dne 14.2.2024 tak, že první žalovaná v dědickém řízení nežádala ničeho, protože obdržela od zesnulé matky před její smrtí 800 000 Kč a veškeré nemovité věci v domě v , adresa, připadly její dceři. Dále, že zůstavitelka svěřila manželům , jméno FO, , že má obavy o své finanční prostředky i o nemovitosti vzhledem k tomu, že zjistila, že žalovaní vylákali finanční prostředky od matky druhého žalovaného, které měly složit k rekonstrukci nemovitostí, ale žalovaní si je ponechali a matce zbyl dluh, to mínil dokázat novinovým článkem. Dále uvedl, že jej jeho manželka informovala po smrti své matky, že důvodem, proč jí připadlo výlučné vlastnictví k nemovitosti bylo to, že první žalované připadly finanční prostředky zůstavitelky ve výši 800 000 Kč zčásti z celoživotních úspor zůstavitelky a dále první žalovaná čerpala důchodové dávky zůstavitelky, kdy zůstavitelka s přestávkami po dobu 5 let bydlela u dcery , jméno FO, v , Anonymizováno, . Dále uvedl, že s manželkou měli v úmyslu užívat po část roku nemovitosti v , adresa, a nebylo nikdy hovořeno o tom, že by nemovitost měli užívat žalovaní. Ze společných prostředků manželů , jméno FO, bylo do nemovitosti investováno cca 800 000 Kč, které posílali první žalované prostřednictvím účtu její dcery , jméno FO, . Posléze paní , jméno FO, zemřela, žalobce již neměl zájem nemovitost v , adresa, užívat a nabídl ji k odkupu první žalované za 3 300 000 Kč, s čímž nesouhlasila, dohodli se, že dojde k prodeji nemovitosti, ale své vystěhování podmiňovala vyrovnáním. Žalobce má zájem uhradit první žalované náklady, které do nemovitosti vynaložila, nepředložila ale dosud vyúčtování. Dle žalobce investice odpovídají částce 260 000 Kč, což neodpovídá částce poskytnuté žalovaným na rekonstrukci 800 000 Kč. P. , jméno FO, nikdy neumožnila žalovaným zřízení trvalého pobytu ani s nimi neuzavřela nájemní smlouvu. Žalobce poté, co nabyl vlastnického práva, nedal nikdy souhlas žalovaným s užíváním nemovitosti a vyvolal jednání o jejich vystěhování. Jeho manželka neměla v úmyslu se s první žalovanou finančně vypořádávat ani jí ponechat užívací právo k nemovitosti.3. Žalovaní se k žalobě vyjádřili podáním ze dne 18.7.2023 tak, že předmětné nemovitosti užívají oprávněně. První žalovaná po smrti své matky , jméno FO, , zemřelé dne , datum, , uzavřela se svou sestrou , jméno FO, ústní dohodu o zápůjčce nemovitosti, součástí dohody bylo, že ujednání, že v případě následného prodeje nemovitosti bude polovina prodejní ceny náležte první žalované, což žalobce potvrdil ve svém emailu ze dne 5.11.2022, jenž byl adresován jeho právní zástupkyni. Součástí dohody byl závazek paní , jméno FO, , že první žalovaná se svým manželem mohou obývat nemovitosti do okamžiku uzavření kupní smlouvy na nemovitosti. Po uzavření dané kupní smlouvy měla plynout paní , jméno FO, povinnost v přiměřené lhůtě polovinu finančních prostředků z prodeje převést na bankovní účet první žalované. Po zavkladování nového vlastníka do katastru měli žalovaní nemovitost vyklidit. Žalovaní ani žalobce závazek mezi první žalovanou a paní , jméno FO, nerozporovali, jedinou výtkou žalobce, která byla pro žalované novotou bylo to, že by se mělo jednat o oddělené právní skutečnosti. Žalobce nerozporoval existenci uzavřené ústní smlouvy mezi zesnulou paní , jméno FO, a první žalovanou, ale rozporoval vzájemnou propojenost jednotlivých závazků, které z ní vyplývají. Žalobce a žalovaná se dohodli na procentuální výši vypořádacího podílu, pro žalobce je nyní ale nemožné dohodnout se na peněžitém vyjádření, je neaktivní. Žalobce v rozporu s dohodou uzavřenou mezi paní , jméno FO, a první žalovanou, kterou sám uznal, se snaží žalované z nemovitosti vypudit před uzavřením dohody o vypořádání. Žalovaní považují žalobu za šikanózní.4. Žalovaní doplnili skutková tvrzení podáním ze dne 19.2.2024 tak, že ze strany žalobce neexistuje žádný právní zájem na vyklizení předmětné nemovitosti, jelikož součástí ústní dohody mezi první žalovanou a její zesnulou sestrou byl závazek paní , jméno FO, , že žalovaná se svým manželem mohou obývat nemovitosti do okamžiku uzavření kupní smlouvy na nemovitosti, když současně vznikla paní , jméno FO, povinnost v přiměřené lhůtě vyplatit žalovaným polovinu získaných finančních prostředků z prodeje, ode dne zápisu vlastnického práva nového vlastníka pak vznikla povinnost žalovaných nemovitost vyklidit. Žalobce ani žalovaní dohodu nesporovali, ale žalobce začal dělat problémy po úmrtí paní , jméno FO, . Snaha o vyklizení žalovaných je dle jejich názoru šikanózní a v rozporu s dobrými mravy, jedná se o zjevné zneužití práva. Žalovaní nemají zájem nemovitost užívat po jejich prodeji, žalobce sám uznává nárok první žalované na její podíl, nemá tedy důvod k podání této žaloby. Nadto žalovaní nemají kam se vystěhovat a spoléhají na vypořádací podíl. Žalovaní jsou přesvědčeni, že nemovitost obývají oprávněně.5. Žalovaní doplnili skutková tvrzení podáním ze dne 14.11.2024 tak, že zpochybňují věrohodnost svědků , Anonymizováno, , když jejich výpovědi působí jako předpřipravené. Vyjádřili podiv, jaký má svědek , Anonymizováno, přehled o finančních poměrech paní , jméno FO, vzhledem k tomu, že je vzhledem k ní prakticky cizí člověk. První žalovaná neměla dispoziční ani podpisové právo k účtu paní , jméno FO, . V době, kdy se paní , jméno FO, vrátila do , Anonymizováno, a byla nemocná, požádala první žalovaná o předčasný důchod a starala se o ni. , jméno FO, neměla žádný problém s tím, že žalovaní bydleli v domě v , adresa, , jednalo se o rodinný dům, kde žalovaní dlouhodobě bydleli, byl rekonstruován na dvě bytové jednotky, aby ho mohli společně užívat během pobytu paní , jméno FO, v , Anonymizováno, . , jméno FO, a první žalovaná počítaly s tím, že dům náleží každé jednou polovinou, byť v katastru byla zapsána jen paní , jméno FO, . Důvodem bylo to, že první žalovaná měla v určité době finanční problémy, paní , jméno FO, měla obavy z případné exekuce či insolvenčního řízení, chtěla, aby dům byl napsán jen na ni s tím, že v případě prodeje domu se vypořádají. Bylo dohodnuto, že první žalovaná může nemovitost bezplatně užívat. V r. 2019 volala paní , jméno FO, první žalované a informovala i o svém onemocnění a požádala ji, aby přijela, což první žalovaná udělala, starala se zde namísto paní , jméno FO, o jejího strýce. Oprávněnost žalovaných v domě bydlet vyplývá z dohody mezi první žalovanou a paní , jméno FO, . Žalovaní nemají problém se z domu vystěhovat, požadují ale dostatečnou zálohu, aby si mohli zajistit bydlení, pokud by k vystěhování mělo dojít před prodejem, když předpokládají, že po prodeji se rozdělí tak, že cenu domu před rekonstrukcí rozdělí jednou polovinou mezi žalobce a žalované a hodnotu rekonstrukcí v poměru 84,75% pro žalobce a 12,75% pro žalované.6. Z přípisu žalobce adresovaného první žalované ze dne 20.2.2023 bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím své zástupkyně m.j. žádá vyklizení předmětných nemovitostí do 10.3.2023. Pokud se týká požadavků na uzavření dohody, žádá o zaslání podrobného a kompletního soupisu výdajů na stavební úpravy.7. Z předžalobní výzvy ze dne 16.3.2023 bylo zjištěno, že ji zaslal žalobce prostřednictvím své zástupkyně tehdejšímu zástupci žalovaných a m.j. žádal vyklizení nemovitostí do 31.3.2023.8. Z e-mailové zprávy tehdejšího zástupce žalovaných adresované zástupkyni žalobce ze dne 6.6.2023 bylo zjištěno, že z rozhovoru u paní notářky , Anonymizováno, vyplynulo, že žalobce je ochoten s první žalovanou uzavřít dohodu o vypořádacím podílu v případě prodeje nemovitosti, který by měl činit polovinu ceny. Pokud se bude vycházet z ceny nemovitostí 2 500 000 Kč, činil by podíl 1 250 000 Kč + částky, které byly vynaloženy na rekonstrukce, když podíl první žalované na těchto prostředcích je 15,25%. Souhrnná částka podílu pro první žalovanou by tak měla činit 1 425 375 Kč, žalovaná slevuje na částku 1 400 000 Kč. První žalovaná navrhuje dohodu, dle které by vypořádací podíl pro ni činil 1 400 000 Kč, z čehož by 800 000 Kč obdržela při podpisu dohody, 600 000 Kč po prodeji nemovitosti s tím, že by nemovitost vyklidila v krátké době po uzavření dohody.9. Z e-mailové zprávy žalobce adresované první žalované, ke které je připojen jeho přípis jeho právní zástupkyni ze dne 5.11.2022 bylo zjištěno, že žalobce sděluje své zástupkyni, že souhlasí se švagrovou (první žalovaná), že se dům prodá a že si finance spravedlivě vyrovnají. Pokud první žalovaná