ECLI: ECLI:CZ:OSCR:2026:103.C.27.2025.1 Datum: 2026-02-04 Předmět: o 76 220,08 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 87 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2993 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2 z. č. 257/2016 Sb."] ["náhrada nákladů""smlouva o úvěru""náklady řízení"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o 76 220,08 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 146 (99/1963 Sb.), § 87 (262/2006 Sb.), § 2395 (89/2012 Sb.).
1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení 57 664 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 60 664 Kč ve výši 14,75% ročně od 1.5.2024 do 22.7.2024 ve výši 2 034,33 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 58 664 Kč ve výši 14,75% ročně od 23.7.2024 do 18.12.2024 ve výši 3 532,79 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 57 664 Kč ve výši 14,75% ročně od 19.12.2024 do zaplacení, dále zaplacení částky 18 556,08 Kč a dále úroku ve výši 71,04% p.a. z částky 49 588,49 Kč od 1.5.2024 do 24.5.2024 ve výši 2 252,64 Kč, úrok ve výši 17,75% p.a. z částky 49 588,49 Kč od 25.5.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 1.5.2024 dosáhne částky 182 016 Kč. V žalobě uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , žalovaná smlouvu podepsala dne 9.11.2023. Žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 50 000 Kč dne 9.11.2023 na účet. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 71,04 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 3 266 Kč. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy, ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění zaplatila dne 29.12.2023 částku 3 266 Kč a dne 19.3.2024 částku 3 266 Kč. U splátek, u nichž se žalovaná ocitla v prodlení delším než 30 dnů, vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty 499 Kč, a dále u splátek, u nichž se žalovaná ocitla v prodlení delším než 15 dnů, vzniklo žalobci právo náhrady nákladů na vymáhání ve výši 200 Kč. V důsledku prodlení dále došlo k zesplatnění úvěru, a to k datu 29.4.2024. Podle smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny. Tuto novou jistinu ve výši 58 355.28 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Z nové jistiny je dále žalovaná povinna hradit úroky z prodlení až do jejího zaplacení. Dále dle smlouvy bylo sjednáno, že pokud žalovaná nezaplatí po zesplatnění novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny denně, tj. od 1.5.2024 až do jejího úplného zaplacení. Po zesplatnění zaplatila žalovaná dne 22.7.2024 částku 2 000 Kč a dne 18.12.2024 částku 1 000 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání ve věci se nedostavila, neúčast předem neomluvila.3. Podáním ze dne 7.1.2026 žalobce částečně vzal žalobu zpět, usnesením ze den 15.1.2026 bylo proto řízení zastaveno co do částky 6 299 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75% ročně od 1.5.2024 do zaplacení, co do částky 3 051,55 Kč, co do úroku ve výši 51,04% ročně z částky 49 588,49 Kč od 1.5.2024 do 24.5.2025. Setrval na požadavku přiznání částky 51 365 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z této částky od 1.5.2024 do 22.7.2024, a z částky 52 365 Kč od 23.7.2024 do 18.12.2024, a z částky 51 365 Kč od 19.12.2024 do zaplacení, pohledávky 15 504,53 Kč, úroku ve výši 20% ročně z částky 49 588,49 Kč od 1.5.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 1.5.2024 dosáhne částky 182 016 Kč.Zjištěné skutečnosti:4. Mezi účastníky, žalobcem jako poskytovatelem úvěru, žalovaným jako dlužníkem, byla uzavřena smlouva o úvěru, žalobce na jejím základě poskytl žalované částku 50 000 Kč. Celková výše měsíční splátky činila 3 266 Kč, počet splátek 48, splatné do 24. dne v měsíci. Zápůjční úroková sazba činila 71,04 % ročně, měsíční pojistné 106 Kč. Návrh na uzavření smlouvy žalovaná podepsala dne 9.11.2023. Žalované byla žalobcem vyplacena částka 50 000 Kč dne 9.11.2023. Žalovaná byla vyzývána k zaplacení dlužných splátek a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. O zesplatnění úvěru byla následně informována dopisem ze dne 29.4.2024 s tím, že dlužnou částku má zaplatit.5. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce provedl hodnocení klienta. V rámci tohoto hodnocení žalobce vycházel z toho, že žalovaná má příjmy ve výši 19 894 Kč jako starobní důchod, což bylo doloženo, výdaje na bydlení, nájemné, inkaso 3 915 Kč, vycházel ze životního minima 4 860 Kč, rezerva 500 Kč.6. Soud si vyžádal výpis z účtu žalované č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a zjistil, že v srpnu 2023 měla žalovaná celkové příjmy 110 449 Kč, výdaje 112 688,39 Kč, zůstatek ve výši 888,61 Kč zbyl jen proto , že počáteční stav byl 3 128 Kč, v září 2023 měla příjmy 22 394 Kč, výdaje 23 071,18 Kč, zůstatek 211,43 Kč, v říjnu 2023 měla příjmy 21 794 Kč a výdaje 19 995,20 Kč, zůstatek 2 010,23 Kč.Právní posouzení7. V daném případě byla mezi účastníky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku a § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (aplikován zákon účinný v době uzavření smlouvy). Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 potom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Soud proto v prvé řadě zkoumal, zda žalobce jakožto věřitel skutečně dostál požadavkům zákona a prověřil úvěruschopnost žalované. Na základě zjištěných skutečností pak soud dospěl k závěru, že žalobce tuto úvěruschopnost prověřil nedostatečně. Sankcí za porušení takového ustanovení zákona je pak neplatnost uzavřené smlouvy. Konkrétně v daném případě žalobce vycházel z měsíčního čistého příjmu žalované ve výši 19 894 Kč. Výdaje pak nejsou ověřeny dostatečně, je pravdou, že některé údaje lze jen těžko ověřit, ale již z pouhého výpisu z účtu žalované, který si žalobce byl oprávněn vyžádat, je zřejmé, že žalovaná již v době uzavření smlouvy nebyla schopen dostát svým povinnostem z ní plynoucím. Při příjmu 19 894 Kč měsíčně, a doložených výdajích na nájem 3 014 Kč a SIPO 1 993 Kč by žalované po zaplacení dohodnuté splátky a pojištění zbylo měsíčně 11 515 Kč. To představuje částku 383 Kč na den, myšleno na veškeré výdaje, tj. jídlo, ošacení, obutí, léky atp., což není reálné „vydržet“ po dobu 4 let. Žalobce tak porušil příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru - § 86 odst. 1.9. Sankcí za porušení povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost dlužníka je podle § 87 odst. 1 cit. zákona neplatnost smlouvy. Soud má za to, že se jedná o neplatnost absolutní. Soud tedy považuje smlouvu o úvěru za absolutně neplatné právní jednání. Za tohoto stavu je vztah mezi účastníky třeba vypořádat jako bezdůvodné obohacení podle § 2993 občanského zákoníku. Žalobce žalované poskytl částku 50 000 Kč, žalovaná mu vrátila 9 532 Kč. Žalobce tak má nárok na vrácení představující rozdíl výše uvedených částek, tj. na 40 468 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Pokud jde o zbývající část předmětu řízení byla žaloba zamítnuta. Jde o údajně dlužné pojistné, pokud je ovšem neplatná smlouva, je neplatné i ujednání o pojištění. Žalobce tak nárok na pojistné nemá, nemohl proto ani vzniknout na pojistném dluh. Stejně tak smluvní úroky, pokuta.10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř., – úspěch ve věci je obou stranách sporu zhruba stejný, žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.