16 C 94/2020-20 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se domáhal zaplacení částky [částka] se zákonnými úroky z prodlení od [datum] do zaplacení a částky [částka] se zákonnými úroky z prodlení od [datum] do zaplacení. Svůj nárok opíral o skutečnost, že dne [datum] uzavřel žalovaný se [právnická osoba] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Právní předchůdce žalobce dodával žalovanému energie a služby do odběrného místa [obec], [ulice a číslo]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků a právní předchůdce žalobce byl nucen ukončit smluvní vztah se žalovaným. Zasláním upomínek vznikl dluh žalovaného skládající se ze smluvního poplatku v celkové výši [částka] (4x zaslané upomínky po [částka]) jako paušální náklady spojené se zasláním výzev ke splnění povinnosti na základě ustanovení čl.II bod 7 c) a V. písm. 2 a) všeobecných obchodních podmínek ve spojení s ceníkem za zvláštní služby. Částky účtované žalovanému jsou ve fakturách označovány jako smluvní pokuty, obsahově se však jedná o poplatky (nemají sankční povahu, ale jsou jimi hrazeny zvýšené náklady, neslouží jako umělé navyšování dluhu žalovaného). Následně došlo k vyúčtování dodaných služeb za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] (spotřeba celkem 1,11MWh), po odečtení přijatých plateb ve výši [částka] činí nedoplatek [částka]. Žalovanému vznikl dluh [částka]. Dluh se stal splatný [datum]. Žalovaný dluží jistinu [částka]. Mezi [právnická osoba] a žalobcem byla dne [datum] uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla na žalobce ke dni [datum] postoupena pohledávka za žalovaným. Žalovanému bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum]. Žalovanému byla dne [datum] zaslána předžalobní výzva. K jednání soudu se právní zástupce žalobce omluvil. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Dle ust. § 101 odst.3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst.4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm.a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavil a ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jeho nepřítomnosti. Při zkoumání podmínek řízení soud dospěl k závěru, že žalobce v řízení vystupuje jako právní nástupce [právnická osoba]. Soud z dokladů předložených žalobcem zjistil, že Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba] postoupila pohledávky vůči žalovanému na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Soud provedl důkaz smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], upomínkou ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], mimořádnou fakturou [číslo] upomínkou – ukončená smlouva ze dne [datum] a předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Z těchto dokladů s přihlédnutím k tvrzení žalobce má soud za prokázané, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla uzavřena kupní smlouva, na základě které byla žalovanému dodávána elektřina do odběrného místa [obec], [ulice a číslo]. Za období od [datum] do [datum] byla vyúčtována mimořádná faktura – konečný účet. Za spotřebu elektřiny a služby byla vyúčtována částka [částka], po odečtení přijatých plateb ve výši [částka] vznikl žalovanému nedoplatek ve výši [částka]. Faktura byla vystavena dne [datum], byla zaslána na adresu odběrného místa a byla splatná dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil. Upomínkami ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] byl žalovaný vyzýván k plnění svých závazků. Podle § 2758 odst.1 zák.č. 89/2012Sb. (dále jen obč.zák.) se kupní smlouvou prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu předmět koupě a kupujíc se zavazuje, věc převzít a zaplatit prodávajícímu kupní cenu. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalovaný uzavřel kupní smlouvu, na jejímž základě mu byla dodávána jako odběrateli elektřina do odběrného místa i v období od [datum] do [datum]. Právní předchůdce žalobce svou povinnost dle uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny splnil a elektřinu do odběrného místa dodával. Dodanou elektřinu vyúčtoval výše uvedenou fakturou. Žalovaný svou povinnost stanovenou § 2758 obč.zák. (zaplatit za předmět koupě prodávajícímu kupní cenu) nesplnil. Dle předložené faktury a tvrzení žalobce žalovaný dluží za dodávku elektřiny celkem částku [částka]. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaný kupní cenu splatnou [datum] řádně a včas nezaplatil a od [datum] je v prodlení. Dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobci přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. tak, jak požadoval. Žalobce dále požadoval zaplacení částky [částka] (4x95) označených jako smluvní poplatek účtovaný za upomínání žalovaného, dle názoru soudu jde o smluvní pokutu a žalobce použil pouze jiné označení, ačkoliv institut jím uvedeného poplatku má všechny prvky shodné se smluvní pokutou. Podle § 2048 obč.zák. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných obchodních podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva dle § 52 odst. 1 obč.zák. Ochranu spotřebitele lze podřadit pod ústavní princip rovnosti, a to v jeho materiálním či faktickém pojetí. I tam, kde se zákonodárce nevydal cestou vědomého zvýhodnění„ slabšího“, aby pro konkrétní životní situaci dal přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který pozitivní právo aplikuje, prostor pro řešení napětí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp.zn. Pl. ÚS 42/03). [příjmení] východiskem spotřebitelské ochrany je potom postulát, podle něhož se spotřebitel ocitá ve fakticky nerovném postavení s profesionálním dodavatelem, a to s ohledem na okolnosti, za nichž dochází ke kontraktaci, s ohledem na větší profesionální zkušenost prodávajícího, lepší znalost práva a snazší dostupnost právních služeb a konečně se zřetelem na možnost stanovovat smluvní podmínky jednostranně cestou formulářových smluv. Nadto je vhodné dodat, že ochrana spotřebitele spadá mezi jednu ze sdílených politik Evropské unie (čl. 4 SFEU), proto je nutno na věc nahlížet také pohledem unijního práva. Evropská unie v této souvislosti vydala několik směrnic dopadajících na ochranu spotřebitele, s posuzovanou věcí přitom úzce souvisí především směrnice Rady [číslo] ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. K její interpretaci Soudní dvůr Evropské unie uvedl následující: "Systém ochrany zavedený směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli, co se týče jak vyjednávací pravomoci, tak úrovně informovanosti, které jej vede k tomu, že přistoupí k podmínkám předem vyhotoveným prodávajícím nebo poskytovatelem, aniž by mohl ovlivnit jejich obsah (rozsudek ze dne [datum], [anonymizována tři slova] a [příjmení] [anonymizováno] [číslo] až [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno], s . [anonymizováno] [číslo], bod 25). Takové nerovné postavení mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem může být narovnáno pouze pozitivním zásahem, vnějším ve vztahu k samotným smluvním stranám (výše uvedený rozsudek [anonymizována tři slova] a [příjmení] [jméno], bod 27) " (Rozsudek Soudního dvora ze dne [datum], věc C [číslo], bod 25 a 26). Pro spotřebitelské smlouvy proto platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamena