23 C 259/2022-43 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 1.11.2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 10 673,81 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne 14.7.2016 smlouvu o úvěru [číslo], (dále jen,, smlouva o úvěru“), na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 91 000 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI, SOLUS, prohlášení klienta, kdy žalovaný byl zaměstnán ve [právnická osoba] [obec] [anonymizována dvě slova] spol. s r.o., s příjmem [částka], celkové měsíční výdaje žalovaného činily [částka] s tím, že měsíční náklady na bydlení činily [částka] (nájemné+inkaso), žalovaný neuvedl žádné splátky ostatních úvěrů, žalovaný neměl žádnou vyživovací povinnost. Z důvodu, že žalovaný neplnil řádně splátky úvěru, došlo k zesplatnění úvěru ve výši 9 725 Kč dne 8.4.2018. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 10.10.2019 soud uložil žalovanému zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč a ve výši 2 549,26 Kč za období do 27.12.2018. Žalobou uplatněný nárok představuje smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 9 725 Kč od 28.12.2018 do 28.12.2021, tj. ve výši 10 673,81 Kč, kterou žalovaný přes předžalobní upomínku ze dne 28.12.2021 nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. 3. Žalobkyně u jednání dne 25.4.2023 navrhla, aby soud o žalobě rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Ač byly u jednání dne 25.4.2023 splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b odst. 1,3 o.s.ř., soud rozsudek pro zmeškání nevydal, neboť vydání rozsudku pro zmeškání bránila skutečnost, že žalobkyně nesplnila řádně svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného, která způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, ke které soud přihlédne i bez návrhu. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: Z pracovní smlouvy, výpisu z banky žalovaného, výplatních pásek za období [číslo], potvrzení zaměstnavatele o příjmu za období od 1-6/2016 soud zjistil, že průměrný měsíční čistý příjem žalovaného u [právnická osoba] [obec] [anonymizována dvě slova] spol. s r.o činil [částka]. Z Hodnocení klienta ze dne 21.7.2016 soud zjistil, že žalobkyně vycházela z měsíčního čistého příjmu ve výši [částka], měsíčních výdajů ve výši [částka], splátek ve výši [částka], výdajů na bydlení ve výši [částka]. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnou žalovanému úvěr ve výši ve výši 91 000 Kč s tím, že celkem měl žalovaný zaplatit 175 050 Kč v 18 měsíčních splátkách po 9 725 Kč. Ve smlouvě čl. 12 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,25% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to do jejího úplného zaplacení. Z Oznámení ze dne 8.4.2018 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě úvěru ve výši 10 224 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 28.12.2021 podané na poště dne 28.12.2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 10 673,81 Kč. Z rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 10.10.2019 č.j. 21C 500/2018-44, právní moc dne 19.11.2019, soud zjistil, že bylo vyhověno rozsudkem pro zmeškání žalobě o zaplacení jistiny ve výši 10 224 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 2 549,26 Kč, kdy účastníky řízení byli žalobkyně a žalovaný. 5. Po zhodnocení shora uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti s přihlédnutím ke všemu, co uvedli účastníci má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dne 14.7.2016 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly poskytnuty žalovanému peněžní prostředky ve výši 91 000 Kč Žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru pracoval ve [právnická osoba] [obec] [anonymizována dvě slova] spol. s r.o a jeho průměrný měsíční čistý výdělek za období od 1-6/2016 činil [částka]. Žalovaný neplnil řádně splátky úvěru, proto došlo k zesplatnění úvěru ve výši ve výši 9 725 Kč dne 8.4.2018. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 10.10.2019 č.j. 21C 500/2018-44, právní moc dne 19.11.2019, soud zjistil, že bylo vyhověno rozsudkem pro zmeškání žalobě o zaplacení jistiny ve výši 10 224 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 2 549,26 Kč, kdy účastníky řízení byli žalobkyně a žalovaný. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši ve výši 0,1% denně z částky 9 725 Kč od 28.12.2018 do 28.12.2021, tj. ve výši 10 673,81 Kč, kterou žalovaný přes předžalobní upomínku ze dne 28.12.2021 nezaplatil. 6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2048 odst.1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 11 Dle § 580 odst.1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Ujednání o smluvní pokutě je vedlejším ujednáním, jehož osud následuje osud utvrzeného závazku - je-li tento neplatný, bude neplatné i ujednání o smluvní pokutě (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Odo 1100/2006). Soud se tak zabýval platností smlouvy o úvěru. 13. V projednávané věci žalovaný ve vztahu k žalobkyni vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, proto byla žalobkyně před poskytnutím úvěru povinna řádně ověřit úvěruschopnost žalovaného. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokáza