7 C 276/2020-51 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí 2 987 Kč spolu s úroky z prodlení z této částky za dobu výše uvedenou ve výši 158 Kč. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela jako pojistitel s účinností od [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo„ [anonymizováno] životní pojištění“. Žalovaný sjednané pojistné řádně nehradil a za období od 1. 7. 2019 do 2. 12. 2019, kdy pojištění z tohoto důvodu zaniklo, žalobkyni dluží částku ve výši žalované jistiny. 2. Z jednání soudu se žalobkyně omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (doručeno fikcí dne 16. 11. 2020 na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 3. Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení, jež je výše specifikována včetně pojistných podmínek a přehledu poplatků a parametrů produktu [anonymizováno] životní pojištění, které byly sjednány jako její součást. Žalovaný se v této smlouvě uzavřené na dobu, v níž se žalovaný dožije 75 let, zavázal hradit pojistné ve výši 731 Kč měsíčně. K tomu žalobkyně doložila upomínku ze dne 8. 10. 2019 s výstrahou zániku pojištění ke dni 2. 12. 2019. Dále žalobkyně předložila oznámení o zániku pojištění adresované žalované ze dne 12. 12. 2019. Žalobkyně rovněž předložila předžalobní upomínku ze dne 30. 4. 2020 adresovanou žalovanému včetně poštovního archu svědčícího o jejím odeslání žalovanému před podáním žaloby. Žalobkyně rovněž předložila výpočet kapitálové hodnoty smlouvy ze dne 30. 4. 2020, z něhož vyplývá, že celková dlužná částka činí ke dni 12. 12. 2019 – 2 637 Kč. Z vyúčtování pojistné smlouvy [číslo] dále vyplývá, že celková pohledávka za žalovaným činí 2 987 Kč, přičemž tato částka sestává z dlužného pojistného za období od 1. 7. 2019 do 2. 12. 2019 ve výši 2 637 Kč a poplatku za předčasné ukončení smlouvy v částce 350 Kč. 4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaný pojistné řádně nehradil, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázal, a to v období výše specifikovaném. 5. Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena písemně výše specifikovaná pojistná smlouva. Jelikož žalovaný řádně nehradil pojistné, pojistná smlouva zanikla. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil tedy a tím méně prokázal, že by provedl jakoukoliv úhradu pojistného žalobkyni či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobkyně tvrdí a prokazuje na základě doručení výzvy shora uvedené (§ 2804 občanského zákoníku). Žalovaný je povinen uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 občanského zákoníku), za období od 1. 7. 2019 do 2. 12. 2019 čítající 154 dnů (částka 731 Kč měsíčně, tj. 8 772 Kč ročně, 731 x 12, tedy 24,03 Kč denně, 8 772: 365), za shora uvedené období tudíž ve výši 3 701 Kč (154 x 24,03). Žaloba na dlužné pojistné v celkové výši 2 987 Kč je tedy důvodná. Je dále zřejmé, že ode dne, kdy žalobkyně požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. 7. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci plný úspěch a zároveň prokázala splnění podmínek dle § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po datu 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189). S argumentací žalobkyně ohledně aplikace § 14b tarifu v daném řízení se soud neztotožnil. Je jistě pravdou, že žalobkyně nabízí celou řadu pojistných produktů, nicméně jejich obsah a specifika nejsou pro řízení o dlužném pojistném vůbec podstatné, v daném řízení je nutné tvrdit pouze to, kolik činilo sjednané pojistné a za jakou dobu nebylo hrazeno, čemuž následně odpovídá poměrně jednoduchý matematický výpočet. Tyto informace pak právní zástupce musí stejně komplexně převzít od žalobkyně. Právní kvalifikace žalobkyně se pak omezuje pouze na dvě ustanovení zákona, a sice § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. v případě tzv. povinného ručení a na § 2782 odst. 1 občanského zákoníku pro všechny ostatní typy pojištění.