7 C 285/2020-31 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí 2 183 Kč s příslušenstvím, a to úroky z prodlení v zákonné výši z částky 2 183 Kč za dobu od 28. 9. 2019 do 29. 7. 2020. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovanou uzavřela jako pojistitel s účinností od [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo tzv. povinné ručení ohledně vozidla značky ŠKODA, typ OCTAVIA II, [registrační značka]. Pojistná smlouva zanikla ke dni 27. 9. 2019, důvodem byl zánik pro neplacení. Žalobkyně má právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno, a to jako poměrnou část sjednaného pojistného. Dlužné pojistné za dobu trvání pojištění představuje částku 2 183 Kč, přičemž součástí žalované částky jsou rovněž poplatky v celkové výši 790 Kč, a to za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné a dále úhrada poplatku ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění. 2. Z jednání soudu se žalobkyně omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 3. Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou [číslo] ze dne [datum] uzavřenou mezi účastníky řízení, jež je výše specifikována. Žalovaná se v této smlouvě zavázala hradit pojistné ve výši 3 241 Kč půlročně. Dále žalobkyně předložila předžalobní upomínku adresovanou žalované včetně výpisu z pošty svědčícího o jejím odeslání žalovanému před podáním žaloby. Žalobkyně rovněž předložila pojistné podmínky autopojištění [anonymizována tři slova]. Z bilance pojištění vyplynulo, že z titulu předmětné pojistné smlouvy žalovaná dluží žalovanou částku. Žalobkyně také předložila dopis ze dne 10. 10. 2019 adresovaný žalované, v němž žalované oznamuje, že dne 26. 9. 2019 zanikla pojistná smlouva, a to z důvodu nezaplacení pojistného ve stanovené lhůtě. Žalobkyně rovněž doložila upomínku ze dne 7. 8. 2018, v níž žalovanou žádala o úhradu dlužného pojistného, z přiložené dodejky vyplývá, že žalovaná shora uvedenou písemnost dne 14. 8. 2018 osobně převzala. Dále žalobkyně doložila upomínku ze dne 5. 8. 2019, z níž je patrno, že žalovanou opětovně vyzývala k úhradě dlužného pojistného. Z přiložené dodejky vyplývá, že zásilka byla dne 9. 8. 2019 uložena na poště a dne 21. 8. 2019 byla vložena do domovní schránky žalované. Ze sazebníku vybraných poplatků za vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění účinného od 1. 6. 2019 vyplývá, že výše poplatku za upomínku k zaplacení dlužného pojistného činí 300 Kč a za pokus o smír po zániku pojištění činí výše poplatku 300 Kč. 4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaná pojistné řádně nehradila, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázala, a to v období výše specifikovaném. 5. Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Shodně pak práva a povinnosti pojistitele a pojištěného pro případ pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví zákon č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 12 odst. 1 písm. e) a § 13 odst. 2) s tím, že pojistitel má právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, v němž pojištění zaniklo). 6. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla uzavřena písemně výše specifikovaná pojistná smlouva. Jelikož žalovaná řádně nehradila pojistné, pojistná smlouva zanikla. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, netvrdila tedy a tím méně prokázala, že by provedla jakoukoliv úhradu pojistného žalobkyni či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobkyně tvrdí. Žalovaná je povinna uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 odst. 1 občanského zákoníku, § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.), resp. v daném případě, kdy se jedná o tzv. povinné ručení dle zákona č. 168/1999 Sb. do konce měsíce, kdy pojištění zaniklo. Sjednané pojistné v daném případě činilo 3 241 Kč pololetně, tedy 17,76 Kč denně (3 241 * 2/365), za dané období od 23. 6. 2019 do 27. 9. 2019 čítající 96 dnů tedy celkem 1 705 Kč (17,76 x 96). Žaloba na dlužné pojistné ve výši 1 705 Kč je tedy důvodná. Z žalobních tvrzení není zřejmé, z jakého důvodu žalobkyně požaduje částku vyšší (2 183 Kč), pokud tak mělo být z důvodu poplatkové povinnosti žalovaného, tak žalobkyně takovou skutečnost netvrdila a konečně ani nijak neprokázala sjednání takové povinnosti či zaslání jakýchkoliv upomínek. Co se týče nákladů za vymáhání, shledal soud žalobu nedůvodnou. Ač je daná povinnost žalobkyní nazývána jako poplatková, je třeba uzavřít, že není podstatné, jakým způsobem je povinnost spotřebitele k úhradě v textu smlouvy nazvána, ale jakému právnímu institutu svým obsahem takové ujednání odpovídá. V daném případě každý z poplatků (zaslání upomínek, předčasné ukončení smlouvy atp.) souvisí s porušením smluvní povinnosti spotřebitele, resp. nárok na jejich zaplacení dodavateli vzniká až následkem porušení povinnosti spotřebitele a odpovídá tedy svým obsahem ustanovení o smluvní pokutě. Na tomto závěru nemůže nic změnit, že daná smluvní ujednání pro vznik nároku počítají i s aktivitou dodavatele, neboť tuto aktivitu (zaslání upomínky, ukončení pojistné smlouvy atp.) nečiní dodavatel na základě vůle spotřebitele či v jeho zájmu, nejedná se o službu určenou zákazníkovi a její poskytnutí nebylo předmětem uzavřené smlouvy. V tomto ohledu je pak nutné poukázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013, kde Ústavní soud uzavřel, že„ v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ Jelikož v daném případě žalobkyně odvozuje svůj nárok ze spotřebitelské smlouvy a dále z titulu smluvní pokuty, jež si strany sjednaly pouze v obchodních podmínkách, na něž předmětná smlouva odkazuje, je zřejmé, že žalobě nelze ohledně zaplacení smluvní pokuty dle závěrů Ústavního soudu vyhovět. 8. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobu v rozsahu 478 Kč zamítl včetně odpovídající části příslušenství. Svou neúčastí u jednání soudu se žalobkyně vzdala možného poučení dle § 118a o.s.ř. Je dále zřejmé, že ode dne, kdy žalobkyně požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalované s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. 9. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po [datum], které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žalob