7 C 38/2020-31 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15. 10. 2019 domáhala zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalované jakožto držitelce televizního přijímače přihlášené do evidence poplatníků od 31. 8. 2015 vznikla povinnost platit televizní poplatek. Žalovaná porušila svou zákonnou povinnost nezaplacením televizních poplatků dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to za období od října roku 2016 do ledna roku 2019 ve výši 135 Kč měsíčně, za celé zmíněné období tedy ve výši žalované jistiny. Z plateb žalované byly uhrazeny nejstarší dlužné částky. Žalovaná i přes písemnou výzvu žalobkyně svou povinnost v dodatečné lhůtě nesplnila. Žalobkyně se tedy s odkazem na § 10 zákona č. 348/2005 Sb. domáhá svého práva u soudu, přičemž vzhledem k prodlení žalovaného též požaduje úroky z prodlení, když dle § 7 cit. zákona nastává splatnost poplatku nejpozději 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Úroky z prodlení žalobkyně požaduje v zákonné výši k datu podání žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 17. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaná je přihlášena jako poplatník televizního poplatku od měsíce srpna 2015 s přiděleným SIPO [číslo]. 5. Z předloženého výpisu detailu dluhu pro shora uvedený variabilní symbol SIPO soud zjistil, že předpis televizního poplatku činil v daném případě za dané období 135 Kč měsíčně, nebyl uhrazen žádný. 6. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k zaplacení dluhu, když tato výzvy byla před podáním žaloby ve sféře dispozice žalované dle přiložené dodejky. 7. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalovaná se přihlásila jako poplatník televizních poplatků, jak je výše uvedeno. Za výše uvedené období poplatek neuhradila, ač k tomu byla před podáním žaloby žalobkyní vyzvána. 8. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon“) je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Dle § 6 zákona ve znění účinném od 1. 1. 2008 činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona platí poplatník rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Podle § 7 odst. 2 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle § 10 zákona, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaná nezaplatila žalobkyni televizní poplatky, ač je k tomu dle výše citovaných ustanovení zákona povinována. Jelikož je žalovaná úhradou dluhu v prodlení, náleží s odkazem na § 1968 a 1970 občanského zákoníku žalobkyni rovněž úroky z prodlení v zákonné výši, a to dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 10. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci plný úspěch a zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. Jelikož je však žalobkyně specializovanou právnickou osobou, jejíž činnosti zajišťuje stát, byť je na výkonu stání moci a na jeho rozpočtu nezávislá, soud shledal, že zastoupení žalobkyně advokátem není z tohoto pohledu na žalobkyni jako na jakousi„ organizační jednotku státu“ možno hodnotit jako účelné. Pro stručnost soud odkazuje na podrobné závěry Ústavního osudu v nálezu č. I. ÚS 3344/12 ze dne 24. 7. 2013, z něhož v tomto vycházel a přiznal tedy žalobkyni pouze náhradu za uhrazený soudní poplatek a dále s odkazem na § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. za ekvivalent tří úkonů právní služby 100 Kč za jeden takový úkon.