11 C 48/2020-40 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se žalobou podanou dne 5. 2. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu 13 228,62 Kč spolu s v žalobě blíže specifikovaným poplatkem z prodlení, a to z titulu dlužných příspěvků na správu domu, do fondu oprav, a za vyúčtování za služby bytu [číslo] v budově [adresa] v ulici [anonymizováno] v Chomutově a dále na náhradě nákladů řízení částku 7 110,50 Kč. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Protože v projednávané věci bylo řízení zahájeno před 1. 1. 2014, soud za použití čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb. na danou věc aplikoval zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění účinném do 31. 12.2013. Jelikož bylo možné ve věci rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a (zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)) vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Účastníci se v soudem stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřili, tudíž má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem ke skutečnosti, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná je vlastníkem bytu [číslo] – výše, byla povinna platit žalobci měsíční příspěvky na správu domu, do fondu oprav, a za vyúčtování za služby bytu [číslo] v budově [adresa] v ulici [anonymizováno] v Chomutově Žalovaná za leden - duben 2018 neuhradila tyto příspěvky bytu 13 228,62 Kč, přičemž tyto úhrady jsou splatné 5. Z neuhrazení příspěvku do fondu oprav a vyúčtování služeb za rok 2018 jí vznikl nedoplatek ve výši 13 228,62 Kč splatný 15. 4. 2018 Celkem tedy žalovaná žalobci dluží 13 228,62 Kč. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřeli platnou nájemní smlouvu k předmětnému bytu (§ 1175 a násl. a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1.1.2014 – dále již jen„ obč. zák.“). Jako nájemce měla žalovaná povinnost platit příspěvek do fondu oprav a vyúčtování služeb, přičemž tato povinnost vzniká se vznikem členství v SVJ. Žalovaná však povinnost platit příspěvek do fondu oprav a vyúčtování služeb za leden - duben 2018 nesplnila a dále též nesplnila povinnost uhradit nedoplatek z vyúčtování těchto úhrad, čímž se dostala do prodlení. Z vyložených důvodů shledal soud žalobu důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku, a to včetně úroku z prodlení, na který žalobci vznikl nárok podle § 1175 a násl. a následující zákona č. 89/2012 Sb., obč. zák. a jeho výše je stanovena v souladu s § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. Při stanovení období a částek, ze kterých je žalovaná povinna úrok z prodlení uhradit, soud zcela vycházel z žaloby, když tam provedená specifikace zcela odpovídá zjištěnému skutkovému stavu. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 110,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 228,62 Kč sestávající z částky 1 660 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 830 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 050 Kč ve výši 1 060,50 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobce. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.