12 C 226/2016-43 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 5.4.2016 domáhal na žalovaných zaplacení částky 16 665 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě plné moci udělené mu dne 3.7.2013 žalovanou 2) [celé jméno žalované] zastupoval jako advokát jejího druha žalovaného 1) [celé jméno žalovaného], který s tímto souhlasil v trestním řízení [název soudu], vedeného pod sp.zn. [spisová značka] pro [anonymizována čtyři slova] Cena za jeden úkon právní služby byla stanovena dle vyhlášky č.177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) a činila tak částku ve výši 3 100 Kč, přičemž ke každému úkonu byl účtován režijní paušál ve výši 300 Kč. Ve vyúčtování právních služeb ze dne 23.10.2013 žalobce vyzval oba žalované k úhradě částky 16 665 Kč (celková výše činila 46 665 Kč, ze které byla žalovanými zaplacena záloha ve výši 30 000 Kč) a současně vyzval oba žalované k úhradě této částky do 10.11.2013. Žalovaný [celé jméno žalovaného] ve svém dopise ze dne 13.1.2016 uvedl, že si je vědom svého dluhu za právní služby a tento dluh se zavázal uhradit. Žalovaní však svůj dluh ani přes výzvu žalobce ve stanovené lhůtě neuhradili. 2. Proti soudem vydanému platebnímu rozkazu podal žalovaný [celé jméno žalovaného] podání, které soud podle jeho obsahu posoudil jako odpor (§ 41 odst. 2 o.s.ř.), ve kterém prohlásil,„ že částku uhradí po svém propuštění z výkonu trestu v plné výši. Žádal, aby druhá žalovaná byla vyřazena jako žalovaná, neboť mu pouze obhajobu zprostředkovala. 3. Platební rozkaz byl zrušen, neboť se jej žalované [celé jméno žalované] nepodařilo doručit do vlastních rukou. 4. Ve svém vyjádření k odporu žalovaného 1) žalobce poukázal na skutečnost, že žalovaný 1) jeho služby konzumoval, kdy sám ve svém dopise jemu adresovaném výslovně uvedl, že si je svého dluhu vědom a zavázal se jej uhradit. Navrhl proto vydání částečného rozsudku pro uznání. 5. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle § 153a odst.3 o.s.ř. rozhodne soud rozsudkem pro uznání také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 o.s.ř.). Podle rozhodnutí NS ČR z 30.11.2005, sp. zn. 30 Cdo 2602/204 bodu 1. právní věty jsou-li splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, právní posouzení věci se omezuje v zásadě jen na to, zda nejde o věc, v níž nelze uzavřít nebo schválit smír, zda nejde o věc uvedenou v § 120 odst.2 o.s.ř., případně zda nejde o řízení, které je koncentrováno ze zákona. 6. Soud ve vztahu žalobce a žalovaného 1) přezkoumal, zda jsou splněny podmínky uvedené v § 153a o.s.ř., za nichž lze vydat rozsudek pro uznání. Přitom zjistil, že se jedná o typické řízení sporné, v němž mají účastníci právo disponovat s předmětem řízení, a tedy o řízení, v němž lze uzavřít a schválit smír. Uznaný nárok není ani v rozporu s hmotným právem, neboť na základě smlouvy o poskytování právních služeb uzavřené mezi žalobcem a žalovanou 2) a vykonání úkonů právní pomoci ze strany žalobce, vznikla žalovanému povinnost zaplatit smluvní odměnu za právní služby včetně daně z přidané hodnoty. Pokud žalovaný poskytnuté právní služby konzumoval a jejich cenu neuhradil ani na základě žalobcovy výzvy, je povinen tyto uhradit (§ 724 obč. zákoníku ve znění do 31. 12. 2013, § 22 zák. č. 85/1996 Sb. o advokacii a §1 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu) včetně úroků z prodlení, neboť podle § 517 odst. 1, 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, jejichž výši stanoví prováděcí předpis, tímto předpisem bylo v době počátku prodlení nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nař. vlády č. 180/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl ve vztahu k žalovanému [celé jméno žalovaného] rozsudkem pro uznání. 7. V dalším průběhu řízení soud rozhodne pouze o tom, za i žalovaná [celé jméno žalované] je povinna dlužnou pohledávku společně a nerozdílně zaplatit s žalovaným [celé jméno žalovaného], který již nárok uznal. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží dle § 1 odst.3 písm. a) této vyhlášky částka 600 Kč složená z částky 300 Kč za výzvu k plnění a částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé. 9. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. 10. O povinnosti žalované 2) [celé jméno žalované] jako společně a nerozdílně zavázané dlužnici zaplatit žalobci náklady řízení soud rozhodne v dalším průběhu řízení.