16 C 122/2021-33 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 11.426 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1.8.2020 do zaplacení. Svůj nárok opřela o skutečnost, že na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 6.12.2017, byl žalovaný nájemcem bytu [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou s možností automatického prodloužení. Dne 15.8.2019 žalovaný byt předal, čímž nájem k tomuto dni skončil. Dle evidenčního listu ze dne 6.12.2017 s účinností od 2/2018 měl žalovaný povinnost hradit nájemné ve výši 3.132 Kč (nájemné 3.023 Kč, nájemné vybavení 20 Kč, paušál na STA 65 Kč a na SMT 24 Kč) a zálohy na služby ve výši 2.668 Kč (vodné, stočné, energie spol. prostor, splašky a ostatní služby) měsíčně. Splatnost byla sjednána vždy do posledního dne měsíce, za které je nájemné hrazeno. V roce 2019 žalovaný řádně nehradila nájemné i zálohy na služby. Služby za rok 2019 (od 1.1.2019 do 15.8.2019) byly řádně vyúčtovány. Žalobkyně vynaložila na služby spotřebované žalovaným částku 19.430 Kč, žalovaný na zálohách uhradil částku 8.004 Kč. Žalovanému tak vznikl nedoplatek ve výši 11.426 Kč, který byl splatný k 31.7.2020. Vyúčtování bylo odesláno žalovanému, který je dne 23.4.2020 převzal. K úhradě nedoplatku byl žalovaný vyzván naposledy předžalobní upomínkou ze dne 18.8.2020. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Dle ust. § 101 odst.3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst.4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm.a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavil a ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jeho nepřítomnosti. Soud provedl důkaz smlouvou o nájmu bytu ze dne 6.12.2017, zápisem o převzetí bytu ze dne 15.8.2019, evidenčním listem ze dne 6.12.2017, vyúčtováním služeb za rok 2019, upomínkou ze dne 18.8.2020. Na základě provedeného řízení má soud za prokázané, že žalovanému vzniklo smlouvou o nájmu bytu ze dne 6.12.2017 právo nájmu k bytu [číslo] o velikosti 1+2, v domě [adresa], ulice [ulice] v [obec] od 6.12.2017 do 5.12.2018 s možností prodloužení. Podle zápisu o převzetí bytu ze dne 15.8.2019 žalovaný předal byt [číslo] v [obec] ulici [ulice a číslo] dne 15.8.2019, kdy nájem bytu tímto dnem (15.8.2019) skončil. Jako novou adresu uvedl žalovaný [příjmení], [ulice a číslo]. Podle evidenčního listu pro výpočet úhrady za užívání bytu ze dne 6.12.2017 (podepsaného žalovaným) činí měsíční nájemné 3.023 Kč (55,00 Kč/m2 x [výměra]) a vybavení bytu 20 Kč, výměr úhrad za užívání bytu (služby) činí vodné 250 Kč, SMT paušál 24 Kč, teplo 1.935 Kč, spol.el. 30 Kč STA paušál 65 Kč, ohřev TUV 350 Kč, splašky 3 Kč a ostatní slu. 100 Kč. Podle vyúčtování služeb za období od 1.1.2019 – 15.8.2019 činily náklady žalovaného 19.430 Kč, žalovaným byla uhrazena částka 8.004 Kč a nedoplatek činí částka 11.426 Kč. Splatnost nedoplatků je 31.7.2020. Vyúčtování bylo žalovanému zasláno na adresu, kterou uvedl v zápisu o převzetí bytu a žalovaný je převzal dne 23.4.2020. Upomínkou ze dne 18.8.2020 byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 11.426 Kč. Upomínku převzal žalovaný dne 27.8.2020. Podle ust. § 2246 odst 1 obč.zák. si strany ujednají nájemné pevnou částkou. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Podle § 2247 obč.zák. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním souvisící služby zajistí pronajímatel. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis (zákon č.67/2013Sb.) Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb. Zákon 67/2013Sb. o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů stanoví v § 4, že poskytovatel služeb (vlastník jednotky v domě v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy) má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním byru. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem ujednají. Podle § 7 téhož zákona není-li stanoveno jinak skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služby ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalovanému vzniklo na základě nájemní smlouvy právo nájmu k předmětnému bytu. Toto právo trvalo do 18.8.2019, kdy žalovaný předal byt zpět pronajímateli. Žalovaná řádně neplatil nájemné a zálohy za služby. Podle vyúčtování služeb za období od 1.1.2019 do 15.8.2019 vznikl žalovanému nedoplatek ve výši 11.426 Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit částku 11.426 Kč. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaný nedoplatek ve lhůtě splatnosti do 31.7.2020 nezaplatil. Dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalobkyni vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. tak, jak požadovala. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř., kdy žalobkyně měla ve věci plný úspěch a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v dané věci činí zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, mimosmluvní odměna zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/199 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a účast na jednání soudu dne 10.12.2021) po 1.580 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tři náhrady hotových výdajů zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/199 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a účast na jednání soudu dne 10.12.2021) po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhrada za 21% z odměny a náhrad ve výši 1.184,40 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem 7.824,40 Kč.