16 C 322/2020-26 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení částky 4.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 28.11.2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 493,58 Kč a částky 976 Kč. Svůj nárok opíral o skutečnost, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]) rámcovou smlouvu o úvěru, která vymezovala podmínky, dle kterých mohla žalovaná požádat o poskytnutí úvěru. Na základě uzavřené rámcové smlouvy pak byla uzavřena jednotlivá smlouva o úvěru [číslo]. Finanční prostředky ve výši 4.500 Kč byly žalované poskytnuty na jím uvedený bankovní účet formou bezhotovostního převodu realizovaného dne 16.4.2018 na základě předchozí SMS žádosti žalované. Poskytnuté finanční prostředky byla žalovaná povinna vrátit bezhotovostně v jediné splátce. Žalovaná se zavázala vrátit částku 4.500 Kč se splatností do 16.5.2018. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tím jí vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] SMS smluvní pokutu a zákonný úrok z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30.10.2019 s účinností ke dni 27.11.2019 byla pohledávka za žalovanou převedena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 7.1.2020. Ke dni postoupení činí hodnota pohledávky 5.476 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 4.500 Kč a smluvní pokuty ve výši 976 Kč. Před podáním žaloby zaslal žalobce žalované upomínku dne 9.7.2020. V podání ze dne 5.10.2021 žalobce uvedl, že částka 4.500 Kč byla poukázána dne 16.4.2018 na účet žalované (č. [bankovní účet]), který uvedla ve smlouvě o úvěru a ze kterého poslala verifikační platbu. Žalobce nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr. Z toho důvodu žalobce bere žalobu částečně zpět pro částku 976 Kč představující smluvní pokutu a dále požaduje pouze dlužnou jistinu ve výši 4.500 Kč a zákonný úrok z prodlení z této jistiny. K jednání soudu se právní zástupce žalobce omluvil. Soud z dokladů předložených žalobcem zjistil, že dne 30.10.2019 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kdy postupitel převádí na postupníka pohledávky uvedené v Příloze 1 spolu se všemi souvisejícími poplatky a právy, které se k nim vztahují k datu postoupení. Dopisem ze dne 7.1.2020 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávek. Žalovaná se k jednání soudu nedostavila. Dle ust. § 101 odst.3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalované byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst.4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavila a ani svou nepřítomnost neomluvila. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v její nepřítomnosti. V podání ze dne 5.10.2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět pro částku 976 Kč (smluvní pokutu) a soud v souladu s ustanovením § 96 o.s.ř. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil (výrok I.). Soud provedl důkaz listinou označenou jako jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] bez uvedení data a podpisu žalované. Z předloženého výpisu z účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že dne 16.4.2018 byla na účet č. [bankovní účet] zaslána částka 4.500 Kč. Ze zprávy banky (č.l. 19) soud zjistil, že majitelem účtu číslo [bankovní účet] byla žalovaná, datum otevření 22.8.2017, datum uzavření 29.4.2019 a 17.4.2018 evidují na příchozí platbu ve výši 4.500 Kč od [anonymizována tři slova]. Dopisem ze dne 7.1.2020 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky. Výzvou před podáním žaloby ze dne 9.7.2020 právní zástupce žalobce vyzývá žalovanou k úhradě dluhu ve výši 5.476 Kč. Na základě provedených důkazů, které byly hodnoceny jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech dospěl soud k závěru, že i když právní předchůdce žalobce disponoval osobními údaji žalované, žádný z předložených důkazů neprokazuje, že to byla právě žalovaná, která s právním předchůdcem žalobce komunikovala a uzavřela žalobcem tvrzenou rámcovou úvěrovou smlouvu. Za prokázané považuje soud zaslání částky 4.500 Kč na účet žalované, kdy tato skutečnost je prokázána zprávou banky, ze které vyplývá, že účet, na který právní předchůdce žalobce zaslal částku 4.500 Kč patřil žalované a že částka 4.500 Kč byla na účet žalované připsána dne 17.4.2018. Podle ust. § 2991 obč.zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou nebyla uzavřena smlouva o úvěru, neboť žalobce neprokázal řádně uzavřenou smlouvu s žalovanou ani, že právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalované. Vzhledem k tomu, že nebyla platně uzavřena smlouva, nebyla žalovaná smluvně zavázána ani k dalším smluvním povinnostem, které žalobce svou žalobou uplatnil. Soud má za prokázané, že na účet žalované byla dne 17.4.2018 převedena částka 4.500 Kč, tím žalované vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které byla žalovaná povinna podle § 2991 odst.1 vydat. Soud proto žalované uložil povinnost částku 4.500 Kč (jak žalobce požadoval). Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ust. § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Nedohodnou-li si strany čas plnění (splatnost), může věřitel požadovat plnění ihned (je vyžadována výzva věřitele k plnění). Dlužník pak musí plnit ve lhůtě bez zbytečného odkladu. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván (§ 1958 odst.2 obč.zák.). Soud v dané věci vycházel u úroků z prodlení ze dne, kdy byla žalované doručena žaloba. Žaloba byla žalované doručena dne 7.10.2021. Nárok se stal splatným 8.10.2021 a žalovaná se dostala do prodlení od 9.10.2021. Soud proto přiznal žalobci úroky z prodlení od 19.10.2021 v souladu s ust. nařízení vlády 351/2013Sb. a pro zbytek požadovaných úroků z prodlení žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci jen úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobce v řízení požadoval zaplacení částky 5.476 Kč. Pro částku 976 Kč vzal žalobce žalobu zpět a pro částku 4.500 Kč byl žalobce v řízení úspěšný. Žalobce dosáhl úspěchu v řízení ve výši 82%, tomu odpovídá úspěšnost žalované ve výši 18%. Poměr úspěchu tedy činí 64% ve prospěch žalobce. Náklady řízení žalobce činí zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměna zástupce žalobce za dva a půl úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) po 200 Kč (§ 14b odst.1 bod 1 advokátního tarifu), tři náhrady hotových výdajů zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu) s připočtením 21% daně z přidané hodnoty ve výši 168 Kč (§137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem částka 1.368 Kč z toho 64% činí částka 875,50 Kč, které soud žalobci přiznal.