16 C 34/2021-31 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 351 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1.8.2020 do zaplacení. Svůj nárok opřel o skutečnost, že žalobkyně je vlastníkem budovy [adresa] v ulici [ulice] v [obec]. Dne 30.5.2018 byla mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemkyní (a jejím manželem, který byl dodatkem [číslo] ze dne 20.8.2018 ze smlouvy vyjmut), uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě vzniklo žalované nájemní právo k bytu [číslo] počínaje od 1.6.2018 do 31.5.2019 Nájemní smlouva byla ukončena dohodou k 31.1.2019. Dle evidenčního listu ze dne 29.8.2018 s účinností od 1.9.2018 měla žalovaná povinnost hradit nájemné ve výši 4.409 Kč (nájemné 4.317 Kč, nájemné vybavení 20 Kč, paušál na STA 65 Kč a na SMT 12 Kč) a zálohy na služby ve výši 2.995 Kč (vodné, stočné, energie spol. prostor, splašky a ostatní služby) měsíčně. Splatnost byla sjednána vždy do posledního dne měsíce, za které je nájemné hrazeno. V roce 2019 žalovaná řádně hradila nájemné i zálohy na služby. Služby za rok 2019 byly řádně vyúčtovány. Žalobkyně vynaložila na služby spotřebované žalovanou částku 3.346 Kč, žalovaná na zálohách uhradila částku 2.995 Kč. Žalované tak vznikl nedoplatek ve výši 351 Kč, který byl splatný k 31.7.2020. Vyúčtování bylo odesláno žalované na její poslední známou adresu dne 28.4.2020, žalovaná si jej nevyzvedla. K úhradě nedoplatku byla žalovaná vyzvána naposledy předžalobní upomínkou ze dne 2.9.2020. Žalovaná se k jednání soudu nedostavila. Dle ust. § 101 odst.3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalované byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst.4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm.a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavila a ani svou nepřítomnost neomluvila. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v její nepřítomnosti. Soud provedl důkaz smlouvou o nájmu bytu ze dne 30.5.2018, evidenčním listem ze dne 29.8.2018, dohodou o ukončení nájmu bytu ze dne 15.8.2018 a 16.1.2019, vyúčtováním služeb za rok 2019, upomínkou ze dne 2.9.2020. Na základě provedeného řízení má soud za prokázané, že žalované vzniklo smlouvou o nájmu bytu ze dne 30.5.2018 právo nájmu k bytu [číslo] o velikosti 1+3, v domě [adresa], ulice [ulice] v [obec] od 1.6.2018 do 31.5.2019 s možností prodloužení. Dohodou ze dne 15.8.2018 uzavřel [jméno] [příjmení] dohodu s žalobkyní o ukončení nájmu k bytu ke dni 15.8.2018 Dohodou ze dne 16.1.2019 uzavřela žalovaná dohodu s žalobkyní o ukončení nájmu k bytu ke dni 31.1.2019. Podle evidenčního listu pro výpočet úhrady za užívání bytu ze dne 29.8.2018 činí měsíční nájemné 4.317,50 Kč (55,00 Kč/m2 x [výměra]) a vybavení bytu 15 Kč, výměr úhrad za užívání bytu (služby) činí vodné 600 Kč, komíny 15 Kč, SMT paušál 12 Kč, teplo 2.200 Kč, spol.el. 60 Kč STA paušál 65 Kč, splašky 20 Kč a ostatní slu. 100 Kč. Podle vyúčtování služeb za období od 1.1.2019 – 31.1.2019 činily náklady žalované 3.346 Kč, žalovanou byla uhrazena částka 2.995 Kč a nedoplatek činí částka 351 Kč. Splatnost nedoplatků je 31.7.2020. Vyúčtování bylo žalované zasláno na adresu, kterou sdělila telefonicky. Upomínkou ze dne 2.9.2020 byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky ve výši 351 Kč. Podle ust. § 2246 odst 1 obč.zák. si strany ujednají nájemné pevnou částkou. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Podle § 2247 obč.zák. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním souvisící služby zajistí pronajímatel. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis (zákon č.67/2013Sb.) Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb. Zákon 67/2013Sb. o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů stanoví v § 4, že poskytovatel služeb (vlastník jednotky v domě v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy) má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním byru. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem ujednají. Podle § 7 téhož zákona není-li stanoveno jinak skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služby ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalované vzniklo na základě nájemní smlouvy právo nájmu k předmětnému bytu. Toto právo trvalo do 31.1.2019, kdy právo nájmu bylo ukončeno dohodou. Žalovaná řádně platila nájemné a zálohy za služby. Podle vyúčtování služeb za období od 1.1.2019 do 31.1.2019 vznikl žalované nedoplatek ve výši 351 Kč. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit částku 351 Kč. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaná nedoplatek ve lhůtě splatnosti do 31.7.2020 nezaplatila. Dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalobkyni vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. tak, jak požadovala. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř., kdy žalobkyně měla ve věci plný úspěch a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v dané věci činí zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, mimosmluvní odměna zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/199 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a účast na jednání soudu dne 1.12.2021) po 300 Kč (§ 7 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tři náhrady hotových výdajů zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/199 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a účast na jednání soudu dne 1.12.2021) po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhrada za 21% z odměny a náhrad ve výši 378 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem 3.178 Kč.