17 C 99/2015-150 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala na žalovaném zaplacení částky 214 276 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 28. 2. 2013, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 196 879 Kč na nákup motorového vozidla Peugeot 307 s pořizovací cenou 145 837 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve sjednaných 72 splátkách ve výši 4 217 Kč měsíčně spolu se sjednanými poplatky a úroky, tudíž měl žalovaný celkově žalobkyni splatit částku 303 624 Kč, což však žalovaný řádně a včas neučinil. 2. Žalovaný se k žalobě v rámci písemného vyjádření z 15. 12. 2015 nejprve uvedl, že mu nárok žalobkyně připadá příliš vysoký při srovnání hodnoty vozidla s tím, že nebyl předem seznámen s výší provize za sjednání úvěru, když mu kupní smlouva byla zaslána až po dvou letech. Celkem uhradil 17 splátek a k tomu ještě 30 000 Kč pokutu. Kromě toho žalovaný popřel, že by žalobkyně zkoumala jeho úvěruschopnost žalovaného, neboť v dané době měl žalovaný nesplacený hypoteční úvěr ve výši cca 3 000 000 Kč, na který splácel 21 000 Kč měsíčně a řadu dalších úvěrů u spol. [příjmení], [anonymizována dvě slova], kdy celkové měsíční splátky přesahovaly 80 000 Kč. Jelikož vážně onemocněla manželka žalovaného a nemohla chodit, vzal si žalovaný projednávaný úvěr na nákup vozidla, aby ji mohl vozit. 3. V rámci ústního jednání dne 9. 1. 2018 učinili účastníci nesporným, že mezi nimi dne 28. 2. 2013 došlo k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] za účelem financování koupě vozidla zn. Peugeot 307 SW s pořizovací cenou 145 837 Kč. Za nespornou dále účastníci označili skutečnost, že ze strany žalovaného byla na poskytnutý úvěr celkově zaplacena částka 218 994 Kč. 4. Ve věci bylo prvně rozhodnuto rozsudkem ze dne 14. 1. 2019, který byl k odvolání právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 2. 2021 č. j. 17 Co 115/2020-137 zrušen kvůli neposkytnutí dodatečné lhůty k doplnění tvrzení a důkazů po poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., které bylo právní zástupkyni žalobkyně poskytnuto při ústním jednání. K následnému jednání dne 17. 5. 2021 se žalobkyně ani její právní zástupce bez omluvy nedostavili, čímž se vzdali možnosti být ze strany poučeni, přičemž žalobkyně z vlastní iniciativy tvrzení a důkazy o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy nedoplnila i přes to, že si byla vědoma právního názoru soudu vyplývajícího z prvního (zrušeného) rozhodnutí. 5. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 28. 2. 2013 (na č. l. 16), souvisejícími obchodními podmínkami (na č. l. 17-22) a sazebníkem poplatků (na č. l. 23) se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 196 879 Kč (sestávající ze součtu pořizovací ceny a poplatku za sjednání smlouvy) na nákup motorového vozidla Peugeot 307 s pořizovací cenou 145 837 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit ve sjednaných 72 splátkách ve výši 4 217 Kč měsíčně spolu se sjednanými poplatky a úroky 15,50 % ročně, takže měl žalovaný celkově žalobkyni splatit částku 303 624 Kč. V kolonce s údaji o žalovaném je mimo jiné uvedeno i zaměstnání žalovaného (dělník) a jeho průměrný výdělek 19 000 Kč. Závazky a další výdaje žalovaného ve smlouvě a jejích přílohách a ani ve formuláři pro standartní informace o spotřebitelském úvěru na (č. l. 56-57) uvedeny nejsou. Z potvrzení o proplacení úvěru (na č. l. 25) vyplývá, že žalobkyně zaslala částku odpovídající pořizovací ceně vozidla ve výši 145 837 Kč na účet [právnická osoba] Dle přehledu plateb evidovaných žalobkyní (na č. l. 26-28) uhradil žalovaný na svůj dluh z předmětné úvěrové smlouvy částku 218 994 Kč, což ostatně učinili účastníci nesporným. Předžalobní výzvou ze dne 12. 8. 2015 odeslanou dle kopie podacího archu dne 13. 8. 2015 naposledy vyzývala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. 6. Soud s ohledem na zjištěný skutkový stav vyplývající z nesporných tvrzení a výše uvedených důkazů, neprovedl pro jejich nadbytečnost jako důkazy následující listiny: Předpis splátek na č. l. 24, Přehled plateb na č. l. 28 p.v. - 29 p.v., Výzva k úhradě ze dne 3. 4. 2014 na č. l. 30, Kupní smlouva [číslo] ze dne13. 2. 2015 na č. l. 31, Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 8. 4. 2015 na č. l. 32, Mandátní smlouva [číslo] ze dne 15. 11. 2004 na č. l. 33-36, Mandátní smlouva ze dne 20. 6. 2007 na č. l. 37-40, Protokol o předání automobilu ze dne 28. 2. 2013 na č. l. 41, Přehled plateb na č. l. 42, Faktura [číslo] na č. l. 43, Výpis z účtu na č. l. 44, Faktura [číslo] na č. l. 45, Výpis z účtu na č. l. 46, Faktura [číslo] na č. l. 47, Dodací list na č. l. 47 p.v. – 48, Výpis z účtu na č. l. 48 p.v., Faktura č. [spisová značka] na č. l. 49, Faktura č. [spisová značka] na č. l. 50, Faktura č. [spisová značka] na č. l. 51, Faktura č. [spisová značka] na č. l. 52, Faktura č. [spisová značka] na č. l. 53, Faktura č. [spisová značka] na č. l. 54, Faktura č. [spisová značka] na č. l. 55, Faktura [číslo] na č. l. 71, Výpis z účtu na č. l. 72, Znalecký posudek [číslo] na č. l. 73-76. 7. Na základě nesporných tvrzení účastníků a provedených důkazů, které byly hodnoceny jak jednotlivě, tak i ve své vzájemné souvislosti, dospěl soud po skutkové stránce k závěru, že žalobkyně uzavřela dne 28. 2. 2013 s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 196 879 Kč na nákup motorového vozidla Peugeot 307 s pořizovací cenou 145 837 Kč, kterou žalobkyně zaslala na účet prodejce vozidla [právnická osoba], přičemž zbývající část úvěru tvořil poplatek za jeho sjednání. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve sjednaných 72 splátkách ve výši 4 217 Kč měsíčně, přičemž celkově žalobkyni uhradil částku 218 994 Kč. Z provedených důkazů nevyplývá, zda a jakým způsobem žalobkyně před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy řádně zkoumala a prověřovala úvěruschopnost žalovaného, zejm. jeho příjmy a výdaje včetně dalších závazků. 8. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zák. č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku (dále jen ObchZ) se částí třetí obchodního zákoníku řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o běžném účtu a smlouvy o úvěru. 9. Podle ustanovení § 497 ObchZ se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ustanovení § 273 odst. 1 ObchZ lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. 11. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném od 25. 2. 2013) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 12. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 13. Mezi žalobkyní a žalovaným sice byla dne 28. 2. 2013 uzavřena úvěrová smlouva podle § 497 ObchZ, nicméně tuto smlouvu nelze považovat platnou, neboť žalobkyně neprokázala, zda a případně jakým způsobem řádně splnila svou zákonnou povinnost zakotvenou v § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném od 25. 2. 2013), a to s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, za což v žádném případě nelze považovat pouhé uvedení údajů o zaměstnání žalovaného a jeho čistém příjmu ve formuláři úvěrové smlouvy, ve kterém zcela chybí údaje o výdajích žalovaného, zejm. na bydlení a na splácení dalších závazků (viz např. žalovaným zmíněný hypoteční úvěr a závazky u dalších poskytovatelů nebankovních úvěrů). Porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle výše cit. zákona č. 145/2010 Sb. sankcionováno absolutní neplatností. Vzhledem k tomu, že je úvěrová smlouva uzavřená mezi účastníky neplatná, nezbývá, než plnění poskytnuté žalobkyní žalovanému ve výši 145 837 Kč (byť na účet prodejce vozidla) považovat za bezdůvodné obohacení (plnění z neplatného právního úkonu) ve smyslu § 451 a násl. zák. č. 40/1964 Sb. obč. zák. Vzhledem k výši získaného bezdůvodného obohacení v částce 145 837 Kč na straně žalovaného a celkovou sumou žalovaným poskytnutých finančních plnění žalobkyni ve výši 218 994 Kč, lze konstatovat, že pohledávka žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení z