23 C 155/2021-28 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost vyklidit nemovité věci uvedené ve výroku I. rozsudku, (dále jen,, předmětné nemovité věci“), neboť jejich nájem dle nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 16.11.2020 na dobu určitou skončil dne 28.2.2021 uplynutím doby a žalovaná předmětné nemovité věci užívá bez právního důvodu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Žalobkyně jako vlastník předmětných nemovitých věcí uzavřela se žalovanou dne 16.11.2020 smlouvu o nájmu předmětných nemovitých věcí na dobu určitou do 28.2.2021 s vyloučením použití § 2285 občanského zákoníku o automatickém prodloužení nájmu po skončení sjednané doby nájmu, proto nájem skončil ke dni 28.2.2021. Přes výzvu žalobkyně ze dne 4.3.2021 žalovaná předmětné nemovité věci nevyklidila. 4. Podle § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2020, (dále jen,, o.z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2237 o.z. smlouva o nájmu bytu a nájmu domu vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Podle § 2285 o.z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. Podle § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 5. Po právním posouzení výše popsaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaná užívá předmětné nemovité věci neoprávněně po uplynutí nájmu sjednaného na dobu určitou, proto žalobkyně jako vlastník předmětných nemovitých věcí má v souladu s § 1040 o.z. právo domáhat se jejich vyklizení žalovanou. 6. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a splnila podmínku předžalobní výzvy k plnění dle § 142a odst.1 o.s.ř., proto soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal žalobkyni plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 9 656 Kč Tyto náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za zahájení řízení ve výši 5 000 Kč, paušální náhrady za 1 úkon- výzva k plnění dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm.a), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč a nákladů za zastoupení advokátem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, sestávající z odměny dle § 7 bod 4, § 9 odst.1, § 11 odst.1 písm.a), d) ve výši 3 000 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) po 1 500 Kč a z náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) po 300 Kč dle § 13 odst.1,3 včetně 21 % DPH ve výši 756 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.