23 C 247/2021-20 — Okresní soud v Chomutově

1. Odůvodnění rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 004,53 Kč s příslušenstvím představující úhradu za neoprávněně odebraný plyn v období od 11. 4. 2019 do 22. 7. 2020 v odběrném místě na adrese [adresa žalované] [anonymizováno]. 3. Žalovaná v podání ze dne 27.7.2021 požádala o úhradu dluhu ve 2 splátkách 4. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Soud má v daném případě za prokázané, že innogy [právnická osoba] jako obchodník s plynem dodávala na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu žalované jakožto zákazníkovi do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa žalované] [anonymizováno] zemní plyn. Žalovaná řádně a včas neuhradila řádně vyúčtovaný dluh za plyn, proto obchodník s plynem požádal žalobkyni o ukončení dodávky plynu a odstoupil od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Účinek ukončení dodávky plynu nastal dne 10.4.2019. Ode dne 11. 4. 2019 byl odběr plynu v předmětném odběrném místě neoprávněným odběrem. Žalobkyně množství neoprávněně odebraného plynu v období od 11. 4. 2019 do 22. 7. 2020, kdy došlo k demontáži měřícího zařízení, vyúčtovala žalovanému daňovým dokladem [číslo] znějícím na částku 3 004,53 Kč splatnou dne 10.8.2020, žalovaná však na úhradu dluhu přes upomínku žalobkyně nic nezaplatila. 6. Podle § 72 odst. 2 věty prvé zák. č. 458/2000 Sb., podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, (dále jen„ energetický zákon“) se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Podle § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem plynu odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, dále jen,, o.z.“, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 7. Po právním zhodnocení shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že ode dne 11. 4. 2019 byl odběr plynu v předmětném odběrném místě neoprávněným odběrem podle § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona. Žalobkyně množství neoprávněně odebraného plynu v období od 11. 4. 2019 do 22. 7. 2020, kdy došlo k demontáži měřícího zařízení, vyúčtovala žalované daňovým dokladem [číslo] znějícím na částku 3 004,53 Kč splatnou dne 10.8.2020, žalovaná však na úhradu dluhu přes upomínku žalobkyně nic nezaplatila. Soud má rovněž za prokázané, že žalovaný byl se splněním svého závazku (uhrazením dluhu za neoprávněně odebraný plyn) v prodlení, a žalobkyně tak má právo požadovat po žalované podle § 1970 o.z. i úroky z prodlení. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaná již byla v prodlení (prodlení nastalo den následující po splatnosti faktury. tj. dne 11.8.2020), a výše požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nař. vlády č. 351/2013 Sb.. Žalobkyně se tedy domáhá žalované pohledávky i jejího příslušenství po právu, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Soud přihlédl k tvrzeným příjmovým poměrům žalované, že pobírá pouze starobní důchod ve výši 6 393 Kč a žije sama, měsíčně platí nájemné ve výši 4 800 Kč a exekučně splácí dluh po splátkách 1 500 Kč měsíčně a povolil žalované zaplatit dlužnou částku včetně nákladů řízení v měsíčních splátkách. Delší doba splatnosti je žalobkyni do značné míry kompenzována přiznaným úrokem z prodlení, který narůstá až do úplného splacení dlužné jistiny. Nebude-li některá ze stanovených splátek dodržena, může se žalobkyně domáhat zaplacení celého zbytku dluhu najednou. 9. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit zástupkyni žalobkyně.