24 C 317/2020-170 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 19. 10. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] se žalovaným uzavřela dne 16. 4. 20 2018 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 26,9 % ročně v měsíčních splátkách po 1 073 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splátkami (za dobu trvání smluvního vztahu uhradil jen 12 156 Kč), prohlásila uvedená společnost ke dni 20. 6. 2019 celý zůstatek úvěru splatným. Žalobou uplatněný nárok pak byl postoupen žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 19 849,65 Kč, úroku ve výši 1 395 Kč, úroku z prodlení ve výši 28,11 Kč, poplatků ve výši 2 702,52 Kč a nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 50 Kč. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Pokud jde o kapitalizovaný úrok ve výši 1 395 Kč, úrok z prodlení ve výši 28,11 Kč, poplatky ve výši 2 702,52 Kč a náklady na vymáhání pohledávky ve výši 50 Kč, dospěl soud k závěru, že o těchto nárocích žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení (§ 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále již jen„ o.s.ř.“)), a to i přes písemnou výzvu soudu (o následcích ve smyslu § 118a odst. 1 o.s.ř. žalobkyně poučena být nemohla, jelikož se z nařízeného jednání omluvila), neboť neuvedla z jakých částek a za jaké období byl požadovaný úrok kapitalizován (jen zmínila, že úroky mohou být poníženy o případné platby), stejně tak ohledně poplatků uvedla, co by v žalované částce mohlo být zahrnuto (viz formulace případné pojistné), přesný výčet jednotlivých poplatků a smluvních pokut v této částce zahrnutých však žalobkyně neučinila. Konečně pak ohledně částky 50 Kč uvedla, že vycházela z tabulky ABC costs, avšak z jakého důvodu je oprávněna tuto částku po žalovaném požadovat již neosvětlila. 4. Z listiny nazvané rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb [právnická osoba] soud zjistil, že tuto uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] (dále také jen„ společnost“ či„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 4. 12. 2017, přičemž jsou zde obecně s odkazem na všeobecné obchodní podmínky a produktové obchodní podmínky sjednán způsob poskytování bankovních služeb a komunikace. 5. Z listiny nazvané návrh na uzavření smlouvy o půjčce soud zjistil, že žalovaný dne 16. 4. 2018 požádal společnost prostřednictvím internetového bankovnictví o půjčku ve výši 25 000 Kč s úrokem 26,9 % ročně se splatností 36 měsíců po 1 073 Kč. Z listiny nazvané akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce soud zjistil, že společnost tento návrh žalovaného téhož dne akceptovala. 6. Z listiny nazvané protokol o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že se jedná o sdělení společnosti o tom, že příjmy žalovaného (ve výši [částka]) a jeho výdaje ([částka] – z toho [částka] splátky jiných úvěrů) ověřili komplexním statistickým nástrojem. 7. Z listiny nazvané kreditní report soud zjistil, že žalovaný měl v době žádosti dva další úvěry se splátkovým zatížením celkem [částka], přičemž je zde počítáno s příjmy žalovaného ve výši [částka] a výdaji [částka] plus uvedené splátky. 8. Z výpisu z účtu žalovaného u společnosti za listopad až prosinec 2017 soud zjistil, že zde žalovaný neměl žádné transakce, nicméně společnost mu nabízela do několika minut půjčku až 600 000 Kč bez zajištění. 9. Z výpisu z účtu žalovaného u společnosti za duben až říjen 2018 soud zjistil, že dne 16. 4. 2018 byly žalovanému na tento účet připsány od společnosti peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Zejména se však z těchto výpisů podává neúměrné splátkové zatížení žalovaného, když jen za období od 19. 4. 2018 do srpna 2018 mu sem bylo vyplaceno dalších sedm mikro zápůjček, ze kterých platil splátky společnosti. Ještě v říjnu 2018 zde společnost nabízela žalovanému do několika minut půjčku až 600 000 Kč bez zajištění. 10. Z výpisu z účtu žalovaného u společnosti za leden až prosinec 2019 soud zjistil, že žalovaný ještě v březnu účet využíval ke splácení, avšak dále mu již jen narůstal záporný zůstatek v důsledku účtování úroků za nepovolené přečerpání. 11. Z výpisu z účtu žalovaného u společnosti za leden až únor 2020 soud zjistil, že žalovaný skončil se zůstatkem – 11,23 Kč, nicméně společnost mu nabízela cestovní pojištění za 69 Kč měsíčně. 12. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaný dne 16. 4. 2018 obdržel 25 000 Kč a celkem zaplatil 12 156,66 Kč. 13. Z dopisu ze dne 20. 6. 2019 soud zjistil, že jím společnost oznámila žalovanému, že jelikož dlouhodobě nesplácí, prohlašuje celý zůstatek úvěru k tomuto dni splatným. 14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně části seznamu postoupených pohledávek, předávacího protokolu a potvrzení o zaplacení úplaty soud zjistil, že dne 19. 3. 2020 se žalobkyně se společností dohodly na postoupení souboru pohledávek, a to včetně pohledávky za žalovaným uplatněné v tomto řízení (pohledávka [číslo]). 15. Z dopisu ze dne 31. 3. 2020 soud zjistil, že jím společnost oznamuje žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z přiloženého podacího archu se podává, že tento dopis byl žalovanému odeslán dne 21. 6. 2019. 16. Z dopisu ze dne 23. 4. 2020 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě celkem 25 675,69 Kč do pěti dnů, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. 17. Z podacího archu ze dne 23. 4. 2020 se podává, že žalobkyně toho dne žalovanému zaslala zásilku č. RR [číslo] 1 CZ. 18. Z dalších provedených důkazů, a to všeobecných obchodních podmínek, produktových obchodních podmínek, ABC costs, sazebníku, výpisu poplatků, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, dopisu ze dne 7. 7. 2018, dopisu ze dne 28. 2. 2019 a dopisu ze dne 26. 3. 2019 soud pro níže vyložený právní názor žádná skutková zjištění nečinil, stejně jako nečinil žádná skutková zjištění z přiložených obálek, neboť z nich žádné pro projednávaný případ relevantní skutečnosti nevyplývaly. 19. Po zhodnocení shora vyjmenovaných důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel dne [datum] se společností smlouvu, jíž se společnost zavázala poskytnout mu peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 26,9 % ročně, a to v pravidelných 36 měsíčních splátkách po [částka]. Peněžní prostředky společnost téhož dne žalovanému poskytla na běžný účet, který mu vedla, avšak žalovaný zaplatil jen [částka], dostal se do prodlení a společnost celý zůstatek úvěru prohlásila splatným ke dni [datum]. Společnost před uzavřením smlouvy zjišťovala úvěrovou historii žalovaného a zjistila, že má dva další aktivní úvěry s měsíčními splátkami celkem [částka]. Dále měla údaj o příjmu žalovaného ve výši [částka] měsíčně (zde však není zřejmé, jak k tomuto údaji dospěla). Jako banka společnost vedla běžný účet žalovaného (který však používal jen pro splácení úvěru). Z výpisů z tohoto účtu však bylo zjištěno, že pro splácení poskytnutého úvěru byl žalovaný nucen sjednat si další mikro zápůjčky/úvěry, a to během čtyř měsíců celkem sedm. Žalobou uplatněný nárok pak byl postoupen žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. 20. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). 21. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský