31 C 55/2019-83 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou ze dne 18. 10. 2019 se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 24 000 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 1. 5. 2018 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Pronajímatel“) smlouvu o nájmu bytu [číslo] na adrese [adresa žalované], přičemž nájemní smlouva byla uzavírána za účelem společného bydlení se žalobcem, který Pronajímateli zaplatil jistotu ve výši 24 000 Kč Smlouva o nájmu bytu byla uzavřena pouze se žalovanou kvůli exekucím žalobce a kvůli budoucí žádosti žalované o sociální dávky. Jistota, kterou žalobce [příjmení] zaplatil, byla darem od jeho matky, [jméno] [příjmení], a byla předána Pronajímateli zastoupenému [jméno] [příjmení] dne 19. 3. 2018 (6 000 Kč) a dne 30. 4. 2018 (18 000 Kč). Žalobce byt opustil dne 1. 7. 2018 po rozpadu partnerského vztahu, žalovaná nicméně odmítla žalovanému jím zaplacenou jistotu vrátit a podle žalobce se tak na jeho úkor bezdůvodně obohatila. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že s Pronajímatelem uzavřela smlouvu o nájmu bytu, nicméně v době jejího uzavření nebyla se žalobcem v partnerském vztahu, byli pouze kamarádi, neměli v bytě společně bydlet, a ona mu jen umožnila nechat si v pronajatém bytě věci. Po opakovaných žádostech žalované a opakované asistenci policie žalobce své věci z bytu vystěhoval. Peníze na zaplacení jistoty získala žalovaná tak, že 6 000 Kč jí darovala matka, [jméno] [celé jméno žalované], a 18 000 Kč přítel matky, [jméno] [příjmení]. Jistotu [jméno] [příjmení] předal v prvním případě žalobce sám poté, co mu žalovaná příslušnou částku předala v obavách z těhotenské nevolnosti, ve druhém případě žalobce spolu s žalovanou a její matkou opět poté, co mu žalovaná příslušnou částku předala z důvodu stejných obav, jako v prvním případě. [jméno] [příjmení] zapůjčené peníze splácí, ke dni 20. 9. 2021 měla splatit celkem 1 000 Kč. 3. Soud provedl následující listinné důkazy a zjistil z nich následující skutečnosti: Smlouvou o nájmu bytu ze dne 1. 5. 2018 přenechal Pronajímatel žalované k užívání byt [číslo] na adrese [adresa žalované]. V odst. 4. 9. smlouvy se žalovaná zavázala složit jistotu ve výši 24 000 Kč. Z předávacího protokolu a jeho přílohy č. 1 bylo zjištěno, že byt byl žalované předán dne 1. 5. 2018. Dle příjmového pokladního dokladu ze dne 19. 3. 2018 Pronajímatel převzal od žalované částku 6 000 Kč na rezervaci bytu a příjmovým pokladním dokladem ze dne 30. 4. 2018 Pronajímatel převzal od žalované částku 18 000 Kč jako jistotu. 4. Svědek [jméno] [příjmení], který je zaměstnancem Pronajímatele, žalovanou zná jako nájemnici výše uvedeného bytu a žalobce si pamatuje z doby předávání bytu. V den předání chtěl předat byt žalované, která u sebe ale neměla mít peníze na zaplacení jistoty ve výši 24 000 Kč s tím, že čeká na žalobce, až peníze doveze. Téhož dne, asi za dvě hodiny, se měli sejít znovu, tentokrát i s žalobcem, který mu peníze předal a na dotaz, na koho má být vystaven pokladní doklad, sdělila žalovaná, že na ní. Chování žalobce a žalované na schůzce působilo na svědka dojmem, že jsou partneři a vzhledem k průběhu schůzky, kdy se čekalo na žalobce, měl také dojem, že peníze patří jemu. Proč nebyl žalobce uveden v nájemní smlouvě, nicméně neví, stejně jako neví o tom, že by žalobce předával žalované v hotovosti peníze k zaplacení kauce. Svědek si nepamatoval předání rezervační zálohy, nicméně nevyloučil, že mohlo dojít k jiným schůzkám. 5. Matka žalobce svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že je žalovaná bývalou přítelkyní žalobce. Dne 22. 3. 2018 si k ní žalobce přijel vyzvednout zálohu na byt ve výši 6 000 Kč a poté v dubnu přijel pro druhou část zálohy ve výši 18 000 Kč Tyto peníze měli s manželem doma v hotovosti. Žalovaná se svědkyní komunikovala prostřednictvím messengeru, kde psala, že se žalobce chce odstěhovat, ale ona nemá peníze na vrácení kauce. 6. Ze snímků obrazovky obsahujících komunikaci mezi žalobcem a žalovanou bylo zjištěno, že dne 17. 4. 2018 oslovovala žalovaná žalobce opakovaně„ lásko“, následně žalobci psala, že„ byt budu brát já na mé jméno a budu platit kauci já“ a„ nikdo nemůže vědět, že jí platí někdo jinej a že mi s tím bylo pomoci“, dne 28. 4. 2018 psala, že v pondělí (tj. dne 30. 4. 2018) bude žalobce muset přijet s penězi, a dne 30. 4. 2018 se žalobce v 10:45 dotazovala, v kolik bude na místě, ten odpověděl, že za 20 minut, na což mu žalovaná sdělila, že to je pozdě, že měl být na místě v jedenáct hodin. Ze snímků obrazovky obsahující komunikaci mezi žalovanou a matkou žalobce bylo zjištěno, že dne 1. 7. 2018 žalovaná psala mimo jiné:„ Teď nemohu dát kauci, která by stejně propadla“, a že teď nemohou z bytu odejít, protože by přišli o kauci, což žalobce nechce pochopit a myslí si, že ho chce někdo okrást. Autenticitu komunikace na messengeru předloženou žalobcem sice žalovaná popřela s tím, že se nejednalo o její účet na sociální síti, že se za ní pouze někdo jiný vydával, nicméně soud tuto považuje za pravou. Zejména s ohledem na její konkrétní a osobní charakter lze stěží pochybovat o tom, že by takovou komunikaci psal někdo jiný, vydávající se za žalovanou. Pravost obsahu ve vztahu k předmětnému bytu a zaplacení jistoty nepřímo potvrzuje i výpověď svědka [příjmení], který ve shodě s messengerovou komunikací uvedl, že se na žalobce dne 30. 4. 2018 čekalo, až přijede s penězi. Soud proto pro nadbytečnost ani neprováděl důkaz znaleckým posudkem, který by měl určit registrační údaje k profilu žalované a pravost předmětné komunikace. 7. Dopisem ze dne 25. 7. 2019 s dodejkou žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu, která jí byla doručena dne 26. 7. 2019. Dopisem ze dne 1. 8. 2019 žalovaná odmítla nárok žalobce na zaplacení částky 24 000 Kč. Z potvrzení o přijatém oznámení Policie ČR ze dne 24. 5. 2021 bylo zjištěno, že dne 3. 7. 2018 se žalovaná pokoušela žalobce z bytu dostat pryč a dne 9. 8. 2019 požádala o asistenci při vystěhování nábytku žalobce. Z částečného výpisu z účtu [číslo] [bankovní účet] bylo zjištěno, že z účtu byla dne 9. 4. 2018 vybrána částka 20 000 Kč. Z vyjádření [jméno] [celé jméno žalované] (matky žalované) bylo zjištěno, že měla předat částku 6 000 Kč žalované, z této částky si 2 000 Kč zapůjčila od svého přítele, [jméno] [příjmení]. Z vyjádření [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že měl dne 9. 4. 2018 ze svého účtu vybrat částku 20 000 Kč a předat tuto částku žalované na kauci bytu, dříve částku vybíral z důvodu pracovní záležitosti. 8. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalované] vypověděla, že je matkou žalované, která jí žalobce v roce 2018 představila jako kamaráda. Několikrát byli žalobce společně s žalovanou u svědkyně na obědě. Jejich vztah svědkyně pospala jako„ oťukávací“, kdy žalovaná o vztahu uvažovala, ale nakonec z něj sešlo. V minulosti žalovaná chodila svědkyni představit pouze partnery, kamaráda v tomto případě poprvé. Žalobce měl po určité době požádat žalovanou, zda by si u ní v bytě na adrese [adresa žalované], mohl ponechat nábytek, s čímž žalovaná souhlasila. Částku 6 000 Kč na zálohu měla žalované poskytnout v březnu 2018, přičemž částku 2 000 Kč jí půjčil její přítel, [jméno] [příjmení] Částku 6 000 Kč pak měla žalovaná předat žalobci, aby s ní zaplatil první část kauce; u tohoto předání nebyla, ale je přesvědčena, že by jí žalovaná nelhala. Na druhou část kauce, 18 000 Kč, měl poskytnout peníze její přítel, [jméno] [příjmení], který je měl dne 9. 4. 2018 vybrat z účtu a následně předat žalované. Poté je žalovaná měla předat žalobci a ten Pronajímateli. Žalovaná byla těhotná a peníze měla předat žalobci v obavě z nevolnosti a nemožnosti její účasti na schůzce s Pronajímatelem. K předání peněz mělo dojít přímo v bytě poté, co do něj žalobce přijel, svědkyně u toho byla přítomna; v tento den se také podepisovala nájemní smlouva. Věrohodnost výpovědi svědkyně soud považuje za sníženou, neboť navzdory tomu, že si svědkyně nepamatovala přesné datum narození svého vnoučete, zcela bezpečně si pamatovala přesný den, kdy její přítel [jméno] [příjmení] vybíral peníze na byt žalované. Dále svědkyně uvedla, že žalovaná poskytnuté peníze panu [příjmení] splácí, ale neví, kolik peněz již splatila. 9. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek je přítelem matky žalované, kterou považuje za svou nevlastní dceru. Žalobce zná prostřednictvím žalované, měl být její kamarád. Uvedl, že dne 18. 3. 2018 měl doma našetřenou částku 20 000 Kč, ze které půjčil 2 000 Kč své přítelkyni, [jméno] [celé jméno žalované], která částku potřebovala pro žalovanou kvůli bytu, o věc se více nezajímal. Svědek uvedl, že si vybavuje výběr částky ve výši 20 000 Kč z účtu dne 9. 4. 2018, z této částky 18 000 Kč půjčil prostřednictvím [jméno] [celé jméno žalované] žalované na kauci na byt, přičemž žalovaná mu peníze podle svých možností splácí, celkem zaplatila asi 7 500 Kč, což výrazně odporuje tvrzení samotné žalované, která uvedla, že celkem splatila jen 1 000 Kč. 10. Po skutkové stránce tak lze uzavřít, že dne 1. 5. 2018 byla uzavřena nájemní smlouva ohledně bytu [