34 C 103/2021-32 — Okresní soud v Chomutově

1. Odůvodnění rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 4 920 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná jako vlastník a provozovatel osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód], o objemu válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, neměla v období od 13. 11. 2019 do dne 23. 3. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), čímž porušila zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni vznikl nárok na příspěvek ve výši 4 620 Kč (132 dní x 35 Kč), jehož splatnost na základě výzvy žalobkyně k úhradě závazku nastala dne 25. 8. 2020, a nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala, aby příspěvek nepojištěných a poplatek uhradila, avšak žalovaná ničeho nezaplatila. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v samotné žalobě, žalovaná se nevyjádřila, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Žalovaná byla v období od 13. 11. 2019 do dne 23. 3. 2020 vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód], o objemu válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, přičemž uvedené vozidlo nemělo v tomto období, tj. celkem 132 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dopisem ze dne 11. 6. 2020, vyzvala žalobkyně žalovanou, aby uhradila zákonný příspěvek nepojištěných za nepojištěné období ve výši 4 920 Kč a náklady na jeho uplatnění ve výši 300 Kč ve lhůtě 60 dní od doručení výzvy, tj. do 25. 8. 2020, avšak žalovaná ve stanovené lhůtě ničeho neuhradila, a to ani přes další upomínku žalobkyně a její zástupkyně. Soud pro úplnost dodává, že ohledně pasivní legitimace žalované vyšel soud z podkladů předložených mu žalobkyní dne 15. 7. 2021, kdy ve sjetině z registru silničních vozidel je sice jako provozovatel a vlastník předmětného vozidla v období od 21. 10. 2019 do 31. 12. [číslo] veden pan [jméno] [příjmení], avšak v evidenci o pojištění vozidla je již jako vlastník a provozovatel ve vztahu k pojištění ze dne 24. 3. 2020 uvedena žalovaná. Soud se tak za tohoto stavu ztotožnil se závěrem žalobkyně, že žalovaná byla vlastníkem vozidla i v období před 24. 3. 2020. Soud v této souvislosti poukazuje na několikeré výzvy žalobkyně, nichž některé byly žalované i doručeny do vlastních rukou (např. dne 3. 11. 2020), předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně a opakované pokusy o doručení listin a výzev žalované ze strany soudu. Pokud by tak žalovaná měla za to, že daný nárok je proti ní uplatňován nikoliv po právu, jistě by vznesla alespoň nějakou námitku proti němu. 6. Podle § 4 odst. 1 věta první zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném ke dni uzavření pojistné smlouvy (dále jen„ ZoPOV“), vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Podle § 4 odst. 4 ZoPOV osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 8. Podle § 4 odst. 5 ZoPOV výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 9. Podle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí ZoPOV, (dále jen„ Vyhláška“) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 ZoPOV se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 00 cm3 do 1 350 cm3 včetně ve výši 35 Kč. 10. Podle § 2a Vyhlášky výše nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 ZoPOV činí 300 Kč. 11. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen „o. z.“) o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Po právním posouzení výše citovaného v řízení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná jako vlastník a provozovatel výše specifikovaného osobního automobilu neměla v období od 13. 11. 2019 do dne 23. 3. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, proto je v souladu s § 4 odst. 1 ZoPOV povinna uhradit žalobkyni za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, příspěvek ve výši 4 620 Kč (132 dní x 35 Kč) dle § 2 odst. 1 písm. f) Vyhlášky ve spojení § 4 odst. 5 ZoPOV. Žalované vznikla v souladu s § 4 odst. 4 ZoPOV také povinnost uhradit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním této pohledávky a to ve výši 300 Kč, jež vyplývá z ustanovení § 4 odst. 5 ZoPOV ve spojení s § 2a Vyhlášky. Dle § 1970 o.z. náleží žalobkyni rovněž úroky z prodlení, které jsou požadovány od data, kdy již byla žalovaná v prodlení se zaplacením svého dluhu, a to ve výši zákonných úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se tedy domáhá žalované pohledávky i jejího příslušenství po právu, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 13. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 920 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit zástupkyni žalobkyně. 14. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.