34 C 140/2021-38 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 12 871,60 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 19. 2. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], [anonymizována dvě slova], (dále jen„ Smlouva 1“). Na základě Smlouvy 1 dodávala žalobkyně žalovanému sdružené služby dodávky plynu. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému sdružené služby dodávky plynu na základě Smlouvy 1 za období od 19. 3. 2019 do 28. 3. 2019 fakturou [číslo] ze dne 7. 4. 2019 na částku 10 979 Kč splatnou dne 23. 4. 2019 v částce 9 599 Kč, a dále pak, a za období od 29. 3. 2019 do 17. 9. 2019 fakturou [číslo] ze dne 30. 9. 2019 částku 1 515 Kč, splatnou dne 14. 10. 2019. Žalobkyně dále uzavřela se žalovaným dne 16. 10. 2017 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], EAN: [číslo], (dále jen„ Smlouva 2“). Žalobkyně dodávala na základě Smlouvy 2 žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny na základě Smlouvy 2 za období od 10. 1. 2020 do 23. 6. 2020 fakturou [číslo] ze dne 6. 7. 2020 na částku 1 277,60 Kč splatnou dne 20. 7. 2020. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou výše uvedených vyúčtování zaslala dne 27. 5. 2019 a dne 19. 8. 2019 žalobkyně žalovanému upomínku s výzvou k úhradě dlužných částek. Dle všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, jež byly nedílnou součástí smlouvy mezi ní a žalovaným, vyúčtovala žalobkyně žalovanému za každou upomínku poplatek 240 Kč. Dlužné částky žalovaný nezaplatil ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne 2. 2. 2021. 2. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 2. 11. 2021. Žalovanému bylo doručeno dne 18. 10. 2021 předvolání k tomuto jednání (fikcí), jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. 3. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil. 4. Jelikož se žalovaný se k prvnímu jednání ve věci bez omluvy nedostavil a žalobkyně při jednání navrhla, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání, vyšel soud z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”)); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. např. § 13 z. ř. s. ve spojení s §§ 367, 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C. H. Beck, str. 332, bod 5 a 6). Konečně rozsudek pro zmeškání nelze vydat dle § 153b odst. 3 o. s. ř. tam, kde by takovým rozsudkem došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, jinými slovy, kde by se jednalo o tzv. konstitutivní rozhodnutí. 5. V posuzované věci se jedná o spor z titulu plnění na základě smlouvy. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. [spisová značka]. Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalovaného, jež mu vznikly z uvedeného titulu. 6. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 7 102,64 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů řízení a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 871,60 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 2. 11. 2021 cestovné z [obec] do [obec] a zpět k jednání konaném dne 2. 11. 2021, osobním automobilem Škoda Fabia, [registrační značka], ve výši 2 088,79 Kč za 214 ujetých km v částce 1 288,79 Kč (33,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,8 l [číslo] km a 4,40 [spisová značka] za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 208,79 Kč ve výši 1 093,85 Kč. 7. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.