7 C 231/2021-23 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí 6 833 Kč s příslušenstvím, a to úroky z prodlení v zákonné výši z částky 6 833 Kč za dobu od 18. 11. 2020 do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný je provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód], s obsahem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3. Žalovaný v době od 14. 10. 2019 do 29. 02. 2020 neměl k vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ač je k tomu dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, povinován. Jelikož vozidlo pojištěno nebylo, je žalovaný dle shora uvedeného zákona povinen žalobkyni uhradit příspěvek, který se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby dle druhu vozidla, tedy 139 dní x 47 Kč = 6 533 Kč. Dále žalobkyně požaduje úhradu částky 300 Kč jakožto poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Právní zástupce žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: 4. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 9. 12. 2020 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu do 24. 12. 2020 s tím, že dlužná část příspěvku činí 6 862,80 Kč. 5. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 3. 9. 2020 vyplývá, že vozidlo [anonymizováno] [číslo] nebylo v období od 14. 10. 2019 do 29. 2. 2020 pojištěno. Vlastníkem nebo provozovatelem předmětného vozidla je dle žalobkyně od 25. 7. 2018 žalovaný. 6. Z předžalobní upomínky ze dne 5. 2. 2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 8. 2. 2021. 7. Z výpisu z registru silničních vozidel vyplývá, že vozidlo [registrační značka], Opel Astra Caravan, bylo registrováno na žalovaného, a to od 25. 7. 2018. 8. S ohledem na výše uvedené má tedy soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla specifikovaného výše ve shora uvedeném období neměl k tomuto vozidlu sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně tedy vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, avšak marně, žalovaný nereagoval ani na další upomínky včetně upomínky předžalobní. 9. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 10. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 11. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 12. Podle § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 13. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč. 14. Podle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 15. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Po právním posouzení shora popsaného a nadále nesporného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když žalovaný coby vlastník a provozovatel vozidla neměl k vozidlu sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv tato povinnost vyplývá z ustanovení § 1 odst. 2 shora citovaného zákona. Vzhledem k těmto skutečnostem má tedy žalobkyně právo na úhradu příspěvku dle ust. § 4 odst. 1 zákona ve výši dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. a dále na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a to na základě ustanovení § 4 odst. 4 shora citovaného zákona ve výši dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Jelikož žalovaný neuhradil vzniklý dluh řádně a včas, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyně má rovněž právo na zaplacení úroků z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 833 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 18. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.