8 C 252/2021-28 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 3 042 Kč s příslušenstvím, jak je shora specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaný ve dnech 24.3.2019 a 31.5.2019 nastoupil přepravu na linkách [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen„ DP“). Mezi žalovaným a DP tak došlo k uzavření smlouvy o přepravě osob. Při kontrole revizorem bylo zjištěno, že žalovaný nastoupil přepravu bez platného jízdního dokladu. Revizorem proto bylo žalovanému předepsáno dne 24.3.2019 neuhrazené jízdné ve výši 21 Kč dle Tarifu jízdného a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč a dne 31.5.2019 neuhrazené jízdné ve výši 21 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Obě platby jsou pak dle smluvních přepravních podmínek splatné na místě k výzvě pověřené osoby. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5.12.2019 postoupena žalobci, což bylo žalovanému oznámeno. Soud vyzval oba účastníky řízení k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby byla věc projednána bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě 15 dnů od doručení výzvy nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Účastníci řízení v daném ohledu zůstali bez reakce, soud tedy věc v souladu s ust. § 101 odst. 4 a § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) projednal bez nařízení jednání. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ze záznamu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 24.3.2019 podepsaného žalovaným soud zjistil, že žalovaný se přepravoval bez platné jízdenky, jak je shora uvedeno, kontrola byla provedena v 13:52 v lince [číslo]. Ze záznamu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 31.5.2019 podepsaného žalovaným soud zjistil, že žalovaný se přepravoval bez platné jízdenky, jak je shora uvedeno, kontrola byla provedena v 7:57 v lince [číslo]. Dle poznámky byly obě kontroly provedeny ve 2. pásmu. Z tarifu DP platného od 1.4.2018 vyplynulo, že základní jízdné dospělé osoby v druhém pásmu činí 21 Kč. Dle čl. 2 Smluvních přepravních podmínek DP (dále jen„ SPP DP“) je smlouva o přepravě uzavřena tím, že cestující nastoupí do vozidla dopravce. Dle čl. 3 odst. 1 SPP DP je cestující mít povinen po celou dobu přepravy u sebe platný jízdní doklad. Dle čl. 7 SPP DP je cestující, který se na výzvu dopravce neprokáže platným jízdním dokladem povinen uhradit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Dle čl. 11 odst. 3 písm. e) DPP SP je osoba bez platného jízdního dokladu povinna k výzvě pověřené osoby uhradit přirážku k jízdnému. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5.12.2019 vyplynulo, že touto DP postoupil pohledávky žalobci včetně předmětné pohledávky za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27.2.2020 vyplynulo, že touto bylo právní zástupkyní žalobce oznámeno žalovanému, že došlo k postoupení předmětné pohledávky a tento zároveň vyzván k její úhradě s výstrahou soudního vymáhání. Dle připojené dodejky byla písemnost žalovanému odeslána před podáním žaloby. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění účinném v době přepravy v daném řízení, se železniční dráhou ve smyslu citovaného zákona rozumí i speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce. Podle § 37 odst. 4 písm. d) citovaného zákona je pověřená osoba dopravce oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 5 písm. c) citovaného ustanovení je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení ve znění účinném od 1.5.2013 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1500 Kč. Podle § 18a odst. 1 písm. c) věta druhá zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném od 4.10.2017 do 30.6.2020, je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c). Dle odst. 2 písm. c) citovaného ustanovení je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících. Dle odst. 3 citovaného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti má soud za prokázané, že se žalovaný ve výše popsaných dvou případech cestoval drážním či silničním vozidlem DP /v tomto ohledu byla tvrzení žalobce nedostatečná, soud nicméně s ohledem na hospodárnost řízení a obdobnost právní úpravy žalobce nevyzýval k doplnění/ bez platného jízdního dokladu a je tedy dle zákonů citovaných shora a SPP DP povinen za každou z vykonaných jízd zaplatit jízdné (21 Kč) a přirážku k jízdnému (1 500 Kč) se splatností v den provedené kontroly. Jelikož žalovaný dluh řádně a včas neuhradil jízdné a přirážku k jízdnému ve dnech 24.3.2019 a 31.5.2019 (nebyl tvrzen a tím méně prokázán opak), je v prodlení (§ 1968 odst. 2 občanského zákoníku) a žalobce může požadovat rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od data následujícího po provedené kontrole. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci pouze nepatrný neúspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokátka v daném případě vykonala tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189).