8 C 279/2021-37 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se svou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 11 021 Kč spolu s úroky z prodlení z této částky za dobu výše uvedenou ve výši 824 Kč. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovaným uzavřel jako pojistitel s účinností od 1.1.2011 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo životní pojištění. Žalovaný pojistné sjednané ve výši 15 600 Kč pololetně řádně nehradil a za období od 1.1.2020 do 1.5.2020, kdy pojištění z tohoto důvodu zaniklo, žalobci dluží částku ve výši žalované jistiny s tím, že žalovaná částka také sestává z poplatku ve výši 350 Kč za předčasné ukončení smlouvy, jenž byl stranami sjednán a 300 Kč za odeslání upomínky. Z jednání soudu se žalobce i žalovaný omluvili, soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení, jež je výše specifikována včetně pojistných podmínek, které byly sjednány jako její součást. V čl. XIX Všeobecných pojistných podmínek je sjednána obecná poplatková povinnost žalovaného. Žalovaný se v této smlouvě uzavřené na dobu do 80 let jeho věku zavázal hradit pojistné ve výši 15 600 Kč pololetně. Žalobce dále předložil dodejky, z nichž je patrno, že zaslal žalovanému písemnosti, jež byly dne 25.9.2015 ve sféře dispozice žalovaného na adrese uvedené v pojistné smlouvě, resp. dne 3.10.2017 na adrese jeho trvalého pobytu shora, resp. dne 28.2.2019, 22.8.2019 a 10.3.2020 ve sféře jeho dispozice na adrese [adresa]. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalovanému včetně poštovního archu svědčícího o jejím odeslání žalované před podáním žaloby. Z přehledu poplatků a parametrů pojištění, oddílu B., vyplynulo, že poplatek za předčasné ukončení smlouvy činí 350 Kč, ze sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů životního pojištění pak vyplynulo, že poplatek za pokus o smír po zániku pojištění činí 300 Kč. Dále žalobce doložil tři písemnosti adresované žalovanému bez dokladu jejich odeslání, a sice upomínku k zaplacení dlužného pojistného ze dne 9.6.2020 adresovanou žalovanému označenou jako pokus o smír, oznámení o zániku pojištění ze dne 12.5.2020 a upomínku k zaplacení dlužného pojistného s výstrahou jeho zániku ke dni 1.5.2020 ze dne 24.2.2020. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce uzavřel s žalovaným pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaný pojistné řádně nehradil, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázal, a to v období výše specifikovaném. Žalobce zaslal žalovanému před podáním žaloby předžalobní upomínku. Dle § 13 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., zákona o pojistné smlouvě, má pojistitel právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Dle § 20 zákona č. 37/2004 Sb., zákona o pojistné smlouvě, zaniká soukromé pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi, nestanoví-li tento zákon jinak; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu podle věty první lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 517 odst. 1, odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb., (dále jen„ občanský zákoník“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ NOZ“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Předně se soud zabýval otázkou, který právní předpis bude v daném sporu aplikovat, neboť v době od uzavření smlouvy do projednání věci došlo k rekodifikaci občanského práva. S odkazem na § 3028 odst. 3 NOZ a s odkazem na skutečnost, že k uzavření smlouvy, z jejíhož porušení je dovozován žalobní nárok, došlo již dne 1.1.2011, tedy před 1.1.2014 jakožto datem účinnosti NOZ, soud aplikoval dosavadní právní předpisy, tedy občanský zákoník a zákon o pojistné smlouvě. Mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena písemně výše specifikovaná pojistná smlouva. Jelikož žalovaný řádně nehradil pojistné, pojistná smlouva zanikla. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil tedy a tím méně prokázal, že by provedl jakoukoliv úhradu pojistného žalobci či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobce tvrdí. Žalobce neprokázal, kdy přesně pojištění zaniklo, tato skutečnost ovšem není k tíži žalovaného, který by v případě dalšího trvání smlouvy byl povinen hradit pojistné ještě vyšší. Žalovaný je povinen uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 13 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě), za období od 1.1.2020 do 1.5.2020 čítající čtyři měsíce po 2 600 Kč (15 600/6), tedy celkem 10 400 Kč. Pokud tedy žalobce požadoval na dlužném pojistném 10 371 Kč (žalovaná částka 11 021 mínus 650 Kč poplatky), je žaloba jednoznačně důvodná. Je dále zřejmé, že od dne, kdy žalobce požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobci tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 517 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče stornopoplatku ve výši 350 Kč, shledal soud žalobu nedůvodnou. Ač je daná povinnost žalovaného nazývána jako poplatková, je třeba uzavřít, že není podstatné, jakým způsobem je povinnost spotřebitele k úhradě v textu smlouvy nazvána, ale jakému právnímu institutu svým obsahem takové ujednání odpovídá. V daném případě každý z poplatků (zaslání upomínek, předčasné ukončení smlouvy atp.) souvisí s porušením smluvní povinnosti spotřebitele, resp. nárok na jejich zaplacení dodavateli vzniká až následkem porušení povinnosti spotřebitele a odpovídá tedy svým obsahem ustanovení o smluvní pokutě. Na tomto závěru nemůže nic změnit, že daná smluvní ujednání pro vznik nároku počítají i s aktivitou dodavatele, neboť tuto aktivitu (zaslání upomínky, ukončení pojistné smlouvy atp.) nečiní dodavatel na základě vůle spotřebitele či v jeho zájmu, nejedná se o službu určenou zákazníkovi a její poskytnutí nebylo předmětem uzavřené smlouvy. V tomto ohledu je pak nutné poukázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013, kde Ústavní soud uzavřel, že„ v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ Jelikož v daném případě žalobce odvozuje svůj nárok ze spotřebitelské smlouvy a dále z titulu smluvní pokuty, jež si strany sjednaly pouze v obchodních podmínkách (text samotné smlouvy ustanovení o poplatcích neobsahuje), na něž předmětná smlouva odkazuje, je zřejmé, že žalobě nelze ohledně zaplacení smluvní pokuty dle závěrů Ústavního soudu vyhovět. Pro úplnost soud také dodává, že žalobce neprokázal, že by žalovanému nějakou upomínku skutečně odeslal, když doložil pouze dodejky bez upomínek, resp. upomínky bez dokladů jejich odeslání a svou neúčastí při jednání se vzdal možnost být případně poučen o nutnosti doplnit v daném ohledu dokazování dle § 118a odst. 3 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., když měl žalobce ve věci pouze nepatrný neúspěch (kolem 6 % předmětu řízení) a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokátka v daném případě vykonala tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve vě