8 C 320/2020-31 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se svou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému, povinnost zaplatit mu 618 Kč s příslušenstvím, a to úroky z prodlení v zákonné výši z částky 418 Kč za dobu od 2.8.2019 do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovaným uzavřela [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jako pojistitel pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo tzv. povinné ručení. Žalovaný sjednané pojistné řádně nehradil a za období od 22.7.2019 do 31.7.2019, kdy pojištění zaniklo, žalobci, na nějž přešel pojistný kmen shora zmíněné pojišťovny, dluží částku ve výši žalované jistiny. Dlužné pojistné za dobu trvání pojištění představuje částku 618 Kč, částku 200 Kč činí poplatek za odeslání upomínky. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou uzavřenou mezi [právnická osoba], [IČO] a žalovaným, jak je shora specifikována. Žalovaný se v této smlouvě uzavřené na dobu neurčitou zavázal hradit pojistné ve výši 16 728 Kč ročně. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalovanému včetně výpisu z pošty svědčícím o jejím odeslání žalovanému před podáním žaloby. Z notářského zápisu č. NZ [číslo] sepsaného Mgr. [jméno] [příjmení], notářem se sídlem v [obec], dne [datum] vyplynulo, že shora uvedená společnost převedla svůj pojistný kmen na kupující – žalobce. Dále žalobce předložil upomínku adresovanou žalovanému bez dokladu jejího odeslání. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce uzavřel [právnická osoba], [IČO], pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaný pojistné řádně nehradil, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázal, a to v období výše specifikovaném. Pojistný kmen shora uvedené společnosti byl převeden na žalobce, jak je shora uvedeno. Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Shodně pak práva a povinnosti pojistitele a pojištěného pro případ pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví zákon č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 12 odst. 1 písm. e) a § 13 odst. 2) s tím, že pojistitel má právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, v němž pojištění zaniklo). Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 105b odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, dnem, kdy došlo k převodu pojistného kmene nebo jeho části, vstupuje přebírající pojišťovna do všech práv a povinností předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části; smlouvy týkající se zprostředkování pojištění z převáděných pojistných smluv uzavřené předávající pojišťovnou se tímto dnem považují za smlouvy uzavřené přebírající pojišťovnou. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi [právnická osoba], [IČO] jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena písemně výše specifikovaná pojistná smlouva, jež zanikla ke dni 31.7.2019. Dne 21.12.2019 došlo k převodu pojistného kmene zmíněné společnosti na žalobce, který tedy s odkazem na § 105b odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví vstoupil do všech práv a povinností z dané smlouvy a je tedy k podání žaloby v této věci aktivně legitimován. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil tedy a tím méně prokázal, že by provedl jakoukoliv úhradu pojistného žalobci či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobce tvrdí. Žalobce neprokázal, kdy přesně pojištění zaniklo a dostatečně ani netvrdil, co bylo důvodem zániku pojištění, tyto skutečnosti ovšem nejdou k tíži žalovaného, který by v případě dalšího trvání smlouvy byl povinen hradit pojistné ještě vyšší. Žalovaný je povinen uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 odst. 1 občanského zákoníku, § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.), resp. v daném případě, kdy jedná o tzv. povinné ručení dle zákona č. 168/1999 Sb. do konce měsíce, kdy pojištění zaniklo. Sjednané pojistné v daném případě činilo 16 728 Kč ročně, tedy 45,83 Kč denně, za dané období od 22.7.2019 do 31.7.2019 čítající 10 dnů tedy ve výši 458 Kč. Žaloba na dlužné pojistné ve výši 418 Kč je tedy jednoznačně důvodná. Co se týče poplatku ve výši 200 Kč za odeslání upomínky, shledal soud žalobu nedůvodnou, když žalobce nedoložil, že by žalovanému nějakou upomínku skutečně odeslal. Svou neúčastí u jednání soudu se žalobce vzal možného poučení dle § 118a o.s.ř. Soud tedy žalobu ohledně zaplacení 200 Kč zamítl. Je tedy dále zřejmé, že od dne, kdy žalobce požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobci tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci pouze nepatrný neúspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 418 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 478,92 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení 200 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 678,92 Kč tak představuje úspěch žalobce 70 % a úspěch žalovaného 30 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobce má právo na úhradu 40 % svých nákladů, z částky 1 489 Kč tedy ve výši 596 Kč.