8 C 350/2020-47 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit 4 200 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 448,29 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 513,72 Kč, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 3 190,24 Kč od 30.11.2019 až do zaplacení a úrokem ze stejné částky ve výši 23,72 % ročně od 30.11.2019 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že žalobu podává z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 29.11.2016, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO]. Na základě smlouvy bylo právním předchůdcem žalobce poskytnuto žalované 12 000 Kč, které se zavázala uhradit ve splátkách spolu se smluvním úrokem shora specifikovaným a dále spolu s poplatky v celkové výši 9 170 Kč. Ke splatnosti dluhu jako celku došlo dle smluvních ujednání ke dni 9.1.2018. Žalovaná v souvislosti s danou smlouvou uhradila celkem 16 970 Kč. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině a poplatku ze smlouvy částku ve výši žalované jistiny, k níž je požadován rovněž úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní úrok, obojí z neuhrazené jistiny. Pohledávka z předmětné smlouvy byla výše uvedenou společností postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, byla rovněž před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Při uzavírání předmětné smlouvy právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost, kdy s odbornou péčí zkoumal schopnosti žalované předmětnou zápůjčku splácet, přičemž spotřebitel má zákonnou povinnost poskytnout tyto informace úplné a pravdivé. Tyto informace právní předchůdce žalobce získal od žalované přímo při uzavírání smlouvy, kdy byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace pak ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalované a uvedeny v listině„ Dokumenty k ověření“. 2. Žalobce následně k výzvě soudu, nechť doloží, že se jeho právní předchůdce při uzavírání smlouvy řádně zabýval schopností žalované splácet předmětný úvěr, zevrubně zopakoval shora uvedené, když především dále vyzdvihl informace zaznamenané jeho právním předchůdcem v související listině. Dále žalobce vyzdvihl, že žalovaná ve smlouvě svým podpisem stvrdila, že se jeho právní předchůdce s odbornou péčí její schopností splácet úvěr zabýval. Dále uvedl, že pokud by žalovaná konečně uvedla nepravdivé údaje, jednalo by se o trestný čin úvěrového podvodu, přičemž dle občanského zákoníku má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a má se za to, že kdo jednal určitým způsobem, činil tak v dobré víře. 3. Žalovaná při jednání soudu uvedla, že si je uzavření smlouvy vědoma a dále také skutečnosti, že neplnila dle smlouvy zcela. Žalovaná dále k předestřené zákaznické kartě uvedla, že si není vědoma toho, že by v té době měla takto vysoké příjmy. V době listopadu 2016 bydlela v nájemním bytě, tento sdílela se svými dvěma syny, nájemné činilo zhruba 7 000 Kč, určitě v té době neměla žádné půjčky, protože jí to vždy strhli z platu v rámci exekuce. Důvod pro neplacení předmětné půjčky byl také ten, že obchodní zástupkyně přestala zcela chodit pro splátky. Dále k dotazu soudu uvedla, že si již nevzpomene, zda a kde byla v té době zaměstnána. Žalobce při jednání soudu uvedl, že jinými důkazy, než které již doložil, v otázce zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, nedisponuje. 4. Ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 29.11.2016 vyplynulo, že jejím předmětem byl úvěr ve výši 12 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem shora uvedeným a úrokem rovněž shora uvedeným v 58 týdenních splátkách po 365 Kč. Žalovaná zároveň svým podpisem stvrdila, že zmíněné finanční prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzala. 5. Dále žalobce doložil kartu zákazníka ze dne 29.11.2016, kde žalovaná oproti svému podpisu prohlásila údaje o svých měsíčních příjmech a výdajích s tím, že v kolonce zaměstnání nebylo proškrtnuto nic, v údajích o zaměstnavateli bylo uvedeno pouze„ [obec]“. Ohledně svých příjmů uvedla, že její čistá mzda činí 5 400 Kč, další příjmy 10 800 Kč, sociální dávky pak činí 6 166 Kč, přídavky na děti 1 110 Kč a výživné 4 500 Kč. Výdaje žalované pak činí 18 600 Kč, z toho 5 000 Kč nájemné a inkaso, 12 600 Kč výdaje domácnosti a 1 000 Kč jsou splátky jiných úvěrů. Dále zde bylo zaškrtnuto, že co se týče druhu bydlení, žalovaná je nájemníkem. Za žalobce tuto listinu podepsal zde uvedený obchodní zástupce s tím, že žalovanou byly poskytnuty následující dokumenty: výplatní pásky, nájemní smlouva, SIPO a výměr důchodu. 6. Z oznámení ze dne 29.11.2019 vyplynulo, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], oznámila žalované, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobci a zároveň ji informovala o výši dluhu. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalované odesláno dne 13.12.2019. 7. Z předžalobní upomínky adresované žalované právním zástupcem žalobce dne 30.4.2020 vyplynulo, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalované odeslána. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29.11.2019 mezi žalobcem a společností výše specifikovanou bylo soudem zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobce, mj. včetně předmětné pohledávky za žalovanou. 9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel smlouvu, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaná obdržela 12 000 Kč. Žalovaná na základě této smlouvy uhradila pouze 16 900 Kč. Právní předchůdce žalobce se při uzavírání smlouvy zabýval schopností žalované úvěr splácet způsobem, který zaznamenal v zákaznické kartě, jak je shora specifikována. Pohledávka z předmětné smlouvy byla následně postoupena žalobci, o čemž byla žalovaná vyrozuměna a následně jí také zaslána předžalobní výzva, jak je shora uvedeno. 10. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 11. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Dle § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25.2.2013 do 1.12.2016 (dále jen„ zákon o úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 13. Dle § 2 písm. e) zákona o úvěru, se tento zákon nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč; částka 5 000 Kč se považuje za dosaženou též tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem, přičemž se tento zákon vztahuje na smlouvu, kterou se dosáhne nebo přesáhne celková výše úvěru 5 000 Kč, a všechny následující smlouvy uzavřené v uvedeném období. 14. Dle § 9 odst. 1 zákona o úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 15. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel smlouvu o zápůjčce, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaná obdržela 12 000 Kč. Žalovaná na základě této smlouvy uhradila 16 900 Kč. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. 16. Je nepochybné, a tvrdil to konečně i žalobce, že na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svů