9 C 182/2021-22 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se podanou žalobou došlou soudu 9.6.2021 (návrh na vydání elektr. pl.rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jistinu s příslušenstvím uvedené ve výroku I. shora s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen [příjmení]), uzavřela s žalovaným dne 12.9.2012 smlouvu o bankovních produktech a službách (dále jen Smlouva) v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr k běžnému účtu č. [bankovní účet] až do výše povoleného úvěrového limitu a žalovaný se zavázal dodržovat smluvní podmínky, udržovat na účtu kreditní obrat a zejména nepřekračovat sjednaný úvěrový limit ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně svůj závazek splnila a dne 12.6.2019 umožnila žalovanému poskytnutý úvěr na běžném účtu čerpat. Žalovaný svou povinnost nesplnil tím, že překročil výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Banka využila svého práva a převedla dne 12.6.2019 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 4 578,62 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení žalovaným ve splátkách. Žalovaný povinnost nesplnil, proto žalobkyně využila svého práva a úvěr prohlásila za ihned splatný v celé výši, ke dni 12.6.2019. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.1.2021 byla pohledávka postoupena Bankou na žalobkyni. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně (Bankou) a žalovaným byla dne 12.9.2012 smlouvu o bankovních produktech a službách (dále jen Smlouva) v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr k běžnému účtu č. [bankovní účet] až do výše povoleného úvěrového limitu a žalovaný se zavázal dodržovat smluvní podmínky, udržovat na účtu kreditní obrat a zejména nepřekračovat sjednaný úvěrový limit ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně svůj závazek splnila a dne 12.6.2019 umožnila žalovanému poskytnutý úvěr na běžném účtu čerpat. Žalovaný svou povinnost nesplnil tím, že překročil výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Banka využila svého práva a převedla dne 12.6.2019 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 4 578,62 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení žalovaným ve splátkách. Žalovaný povinnost nesplnil, proto žalobkyně využila svého práva a úvěr prohlásila za ihned splatný v celé výši, ke dni 12.6.2019. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.1.2021 byla pohledávka postoupena Bankou na žalobkyni. Dle § 2662 obč.zák. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2644 může majitel účtu s peněžními prostředky na účtu nakládat ujednaným způsobem. Podle § 2395 obč.zák. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Mezi bankou a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování bankovních produktech a službách dle § 2662 a násl. obč.zák., jejíž součástí byly i obchodní podmínky. Právní předchůdce žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnil a smlouvou stanovené služby poskytl. Žalovaný své povinnosti porušil, kdy se dostal do nepovoleného záporného zůstatku na účtu. Banka využila svého práva a převedla dne 12.6.2019 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 4 578,62 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení žalovaným ve splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost nesplnil, proto žalobkyně využila svého práva a úvěr prohlásila za ihned splatný v celé výši, ke dni 12.6.2019. Následně právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku v souladu s ust. § 1879 a 1880 obč.zák. postoupila na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalovaný je povinen dle zákona poskytnuté peněžní prostředky a vrátit a zaplatit úroky, vyhověl soud žalobě a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku 1 988,34 Kč spolu s úroky a úroky z prodlení, jak žalobkyně požadovala. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla procesně úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 1.489 Kč tak představují odměnu za 3 úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, podání ve věci – žaloba a výzva k plnění (§ 14b odst. 1 bod 1. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.