1 C 117/2021-43 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15. 03. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 245 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 16. 4. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě mu byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal, zápůjčku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1.592 Kč, uhradit do 27. 2. 2020. Žalovaný zápůjčku společně s poplatkem nezaplatil řádně a včas, žalobci tedy vzniklo právo požadovat zákonný úrok z prodlení a dále dle smlouvy rovněž účelně vynaložené náklady na uplatnění pohledávky v souvislosti s prodlením, v daném případě ve výši 2 500 Kč a dále také nárok na smluvní pokutu ve výši 2 653 Kč. Žalovaný byl žalobcem před podáním žaloby marně vyzván k úhradě dluhu, na nějž ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 16. 4. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému na jeho účet č. [bankovní účet] dne 17. 4. 2019 částku ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 1 592 Kč. Zápůjčka i poplatek byly splatné dne 27. 2. 2020. V případě prodlení žalovaného z úhradou jeho závazků byla dne čl. II bodu 2. 3. Smlouvy o zápůjčce sjednána smluvní pokuta, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaný ve lhůtě splatnosti dluh nezaplatil. Dle článku II. bod 2.3 smlouvy byla žalobkyně oprávněna účtovat za vyhotovení a zaslání každé upomínky/výzvy částku 500 Kč. Žalobkyně žalovanému zaslala upomínky k úhradě dluhu dne 5. 3. 2020, 12. 3. 2020 a 19. 3. 2020, 28. 3. 2020, 12. 4. 2020, v jejichž rámci žalovanému vyúčtovala i náklady za jejich zaslání. Celkové náklady žalobkyně vzniklé v souvislosti s vymáháním pohledávky tak činí částku 2 500 Kč. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně dluh neuhradil. Dne 19. 1. 2018 zaslala právní zástupkyně žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. 5. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: Ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 4. 2019 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč na jeho účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal, že zápůjčku ve výši 7 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 1 592 Kč nejpozději do 16. 5. 2019 uhradí. Pro případ prodlení žalovaného s plněním jeho závazků se měl žalovaný zavázat uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky denně a dále nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly žalobkyni v souvislosti s prodlením žalovaného, a to poplatek za písemnou upomínku/výzvu k úhradě činil 500 Kč. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně vyplývá, úprava vztahů mezi účastníky řízení vzniklých v souvislosti s uzavřením smlouvy. Z výplatní pásky žalovaného za 3/2019 soud zjistil, že průměrný měsíční čistý výdělek žalovaného činil 27 365 Kč. Z upomínek ze dne 5. 3. 2020, 12. 3. 2020 a 19. 3. 2020, 28. 3. 2020, 12. 4. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní upomínána ke splnění svých smluvních povinností. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 1. 2021 podané na poště dne 19. 1. 2021 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jeho dlužných závazků v celkové výši 14 127 Kč. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] plyne, že žalobkyně poukázala na účet žalovaného dne 17. 4. 2019 částku 7 000 Kč. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 ost. 1 o. z. lze při peněžní zápůjčce ujednat úroky. 7. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o.z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 8. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 592 Kč. Žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a včas, když žalobkyni zápůjčku a poplatek ve lhůtě splatnosti neuhradil. V souvislosti s vymáháním pohledávky zaslala žalobkyně žalovanému upomínky k úhradě dluhu, za které byla oprávněna dle smlouvy o úvěru účtovat částku 500 Kč. Za upomínání tak vznikly žalobkyni náklady ve výši 2 500 Kč. Žalobkyni vznikl taktéž nárok na smluvní pokutu, kdy tato vyčíslila smluvní pokutu na částku 2 653 Kč Smluvní pokutu žalobkyně vymáhá pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. Protože poskytnutý úvěr nebyl žalovaným ve lhůtě splatnosti zaplacen, shledal soud žalobu důvodnou i co do úroku z prodlení z této částky, neboť žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaný již byl v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Soud má za to, že žalobkyně dostatečným způsobem zkoumala a posoudila úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně měla dostatečně identifikovaného zaměstnavatele žalovaného, jeho příjem, dobu, po kterou je žalovaný u zaměstnavatele zaměstnán. Byť ohledně výdajů žalovaného vycházela žalobkyně pouze z nezabavitelného minima, bylo zřejmé, že žalovaný bude schopen úvěr řádně splatit. 12. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 700 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem, sepis a podání žaloby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. 13. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.