1 C 197/2021-34 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 7. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 003 Kč s příslušenstvím a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2 500 cm3 [registrační značka], [VIN kód], přičemž k tomuto vozidlu vedeném v příslušném registru vozidel, nebylo v období od 1. 11. 2019 do 6. 7. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou k úhradě příspěvku ze dne 3. 9. 2020, když splatnost příspěvku nastala 17. 11. 2020 a jde o částku 12 003 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dnů, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tedy 249 dnů krát 47 Kč tj. 11 703 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný ani přes zaslanou výzvu k úhradě na dlužnou částku nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. K jednání, ač řádně a včas předvolán, se žalovaný bez omluvy nedostavil, zatímco žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: žalovaný je vlastníkem osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2 500 cm3 [registrační značka], [VIN kód], přičemž k tomuto vozidlu vedeném v příslušném registru vozidel, nebylo v období od 1. 11. 2019 do 6. 7. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou k úhradě příspěvku ze dne 3. 9. 2020, když splatnost příspěvku nastala 17. 11. 2020 a jde o částku 12 0003 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dnů, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tedy 249 dnů krát 47 Kč tj. 11 703 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný ani přes zaslanou výzvu k úhradě na dlužnou částku nezaplatil ničeho. Žalobkyně vyčíslila základ příspěvku tak, jak shora popsáno. Jelikož žalovaný příspěvky neuhradil, vznikly žalobkyni rovněž náklady spojené s uplatněním a vymáháním příspěvku ve výši 300 Kč. Dne 26. 5. 2021 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu. 5. Provedeným dokazování byly soudem zjištěny následující skutečnosti: Z výpisu z databáze vozidel žalobkyně vyplynulo, že shora uvedené vozidlo se shora uvedeným objemem motoru je evidováno jako provozované, a to žalovaným, přičemž v době shora uvedené nebylo k tomuto vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Z výpisu z registru silničních vozidel, Městského úřadu Kadaň, odbor dopravy ze dne 22. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem uvedeného motorového vozidla od 2. 3. 2016. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období ze dne 3. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě předpisu příspěvku nejpozději do 60 dnů ode dne doručení této výzvy. Z výpisu ze sledování zásilek provozovatele poštovních služeb bylo zjištěno, že výzva byla odeslána dne 3. 9. 2020. Z upomínky o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 31. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě příspěvku nejpozději do 15. 1. 2021. Dále žalobkyně doložila předžalobní upomínku ze dne 26. 5. 2021, jež byla dle výpisu z pošty žalovanému zaslána před podáním žaloby právní zástupkyní žalobkyně. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalovaný byl vlastníkem a provozoval shora specifikované vozidlo ve shora specifikovaných obdobích bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku výzvou odeslanou dne 3. 9. 2020 a 31. 12. 2020, následně žalovaného k úhradě upomínala s výstrahou soudního vymáhání dluhu 7. Skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následovně: Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) nestanoví-li tento zákon jinak musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný jako vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ byl v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinen uzavřít na automobil pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Soud se v tomto ohledu spokojil s výpisem z evidence žalobkyně, když žalovaný tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval, jak co se týče provozování vozidla, tak co se týče úhrady příspěvku či sjednání pojištění odpovědnosti z provozu v daném období. Žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil a vznikla mu tak povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti ve výši tj. 11 703 Kč tj. (249 dnů krát 47 Kč) a zároveň dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla částku ve výši 300 Kč představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Soud vyhověl žalobě v celém rozsahu. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení a odvíjí se od repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 003 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. 10. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůt